Kyselina fluoroctová

Kyselina fluoroctová
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název fluorethanová kyselina
Anglický název Fluoroacetic acid
Německý název Fluoressigsäure
Funkční vzorec CH2FCOOH
Sumární vzorec C2H3FO2
Vzhled bílé krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS 144-49-0
ChEBI 30775
SMILES FCC(O)=O
InChI 1/C2H3FO2/c3-1-2(4)5/h1H2,(H,4,5)
Vlastnosti
Molární hmotnost 78,04 g/mol
Teplota tání 35,2 °C (308,4 K)
Teplota varu 165 °C (438 K)
Hustota 1,369 g/cm3
Rozpustnost ve vodě rozpustná
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech 		rozpustná v ethanolu
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina fluoroctová je organická sloučenina, která patří mezi halogenkarboxylové kyseliny. Její sodná sůl, fluoroctan sodný, se používá jako pesticid. Tato kyselina je inhibitorem enzymu akonitázy v citrátovém cyklu.[2]

Výskyt v přírodě

Kyselina fluoroctová se přirozeně vyskytuje v nejméně 40 rostlinách rostoucích v Austrálii, Brazílii a Africe. Poprvé byla nalezena v Dichapetalum cymosum.[3][4]

Již v roce 1904 používali kolonisté v Sieře Leone výtažek z Chailletia toxicaria, která také obsahuje kyselinu fluoroctovou či její soli, jako jed na krysy.[5][6][7] Tato látka je také obsažena v australských rostlinách rodů Gastrolobium, Gompholobium, Oxylobium, Nemcia a Acacia.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fluoroacetic acid na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Fluoroacetic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Proudfoot, A. T.; BRADBERRY, S. M.; VALE, J. A. Sodium fluoroacetate poisoning. Toxicology Reviews. 2006, s. 213–219. DOI 10.2165/00139709-200625040-00002. PMID 17288493. (anglicky) 
  3. ↑ Marais, J. C. S. The isolation of the toxic principle "K cymonate" from "Gifblaar", Dichapetalum cymosum. Onderstepoort Journal of Veterinary Science and Animal Industry. 1943, s. 203. (anglicky) 
  4. ↑ Marais, J. C. S. Monofluoroacetic acid, the toxic principle of "gifblaar" Dichapetalum cymosum. Onderstepoort Journal of Veterinary Science and Animal Industry. 1944, s. 67. (anglicky) 
  5. ↑ Renner. Chemical and Physiological Examination of the Fruit of Chailletia Toxicaria. Jour African Soc.. 1904, s. 109. (anglicky) 
  6. ↑ Power, F. B.; TUTIN, F. Chemical and Physiological Examination of the Fruit of Chailletia toxicaria. Journal of the American Chemical Society. 1906, s. 1170–1183. DOI 10.1021/ja01975a007. (anglicky) 
  7. ↑ Vartiainen, T.; KAURANEN, P. The determination of traces of fluoroacetic acid by extractive alkylation, pentafluorobenzylation and capillary gas chromatography-mass spectrometry. Analytica Chimica Acta. 1984, s. 91–97. DOI 10.1016/S0003-2670(00)83609-0. (anglicky) 

Zdroj