Krymský chanát

Velká horda a Dešt-i Kipčak
Uluğ Orda ve Deşt-i Qıpçaq
اولوغ اوردا و دشت قپچاق
← Zlatá horda
← Theodorské knížectví
← Velká horda
← Ejálet Kefe 		1449–1783 Tavrická gubernie →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
geografie
Mapa
Krymský chanát (světle zelená) v roce 1600
Orda-i muazzam Kirkyir, Eski Qirim, Bachčisaraj (od 1532)
rozloha:
150 000 km²
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše (1475–1774 vazalství)
vznik:
zánik:
Kazaňský chanátKazaňský chanát Kazaňský chanát (1521–1551 vazalství)
státní útvary a území
předcházející:
Zlatá horda Zlatá horda
Theodorské knížectví Theodorské knížectví
Velká horda Velká horda
Ejálet Kefe Ejálet Kefe
následující:
Tavrická gubernie Tavrická gubernie

Krymský chanát (krymskotatarsky قريم خانلغى, Qırım Hanlığı, Къырым Ханлыгъы, rusky Крымское ханство), oficiálně Velká horda a Dešt-i Kipčak (krymskotatarsky اولوغ اوردا و دشت قپچاق, Uluğ Orda ve Deşt-i Qıpçaq), byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 1441–1783, rozkládající se na území poloostrova Krym při pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem.

Historie

Tamga Girejů

Zakladatelem dynastie Girejů a prvním vládcem samostatného státu krymských Tatarů se stal Hadži I. Girej. V roce 1475 se Krymský chanát stal oficiálně vazalem Osmanské říše, ale v jejím rámci si zachoval praktickou nezávislost. V roce 1532 bylo centrum chanátu přeneseno do Bachčisaraje.[1] Po rusko-turecké válce na základě mírové dohody z Küçük Kaynarca (1774) se Osmané Krymu vzdali a v roce 1783 chanát anektovalo Rusko a vytvořilo na jeho území Tavrickou gubernii. Krymský chanát byl nejdéle existující stát z následnických států po rozpadu Zlaté hordy.

Reference

  1. ↑ COUFALOVÁ, Iveta; ŠORM, Martin. Krym. Poloostrov vzdálených říší. Dějiny a současnost. Březen 2019, roč. IXL, čís. 3, s. 8. ISSN 0418-5129. 

Externí odkazy

Zdroj