Krize České televize

Demonstrace před budovou České televize v prosinci 2000

Krize v České televizi (nebo televizní krize) je označením pro události ve veřejnoprávní České televizi (ČT) na přelomu let 2000 a 2001, kdy se redaktoři zpravodajství ČT vzbouřili proti nově zvolenému generálnímu řediteli ČT Jiřímu Hodačovi a jeho vedení. Motivem krize byla domněnka, že nové vedení veřejnoprávní instituce bude ovlivňovat politickou nestrannost vysílaných pořadů. Není proto přesné o událostech z přelomu let 2000 a 2001 týkajících se ČT hovořit jako o „krizi České televize“ jako takové.[1]

Ředitel Hodač tehdy jmenoval novou ředitelkou Redakce zpravodajství (RZ) někdejší dlouholetou pracovnici téže redakce Janu Bobošíkovou. Vzbouření redaktoři ji však odmítli uznat jako svou nadřízenou, proto vedení televize jejich redakci odpojilo od přístupu do pozemního vysílání a zařídilo vlastní improvizované vysílání, které vzápětí získalo hanlivou přezdívku Bobovize. RZ však i nadále vytvářela zpravodajství na obvyklé profesionální úrovni, takže nakonec záviselo na způsobu přenosu signálu, zda se k divákovi dostala oficiální nebo vzbouřenecká podoba zpravodajského pořadu: na pozemní vysílače bývalo dopraveno oficiální zpravodajství ČT, zatímco telekomunikační družice přenášely zprávy vzbouřenecké a v kabelových sítích se pořady lišily podle toho, zda provozovatel přebíral signál z pozemního nebo družicového vysílání. Před budovou zpravodajství ČT v Praze na Kavčích horách se denně scházelo množství lidí a sledovalo na velkoplošných projektorech zprávy vzbouřenců. Zároveň docházelo k oficiálním i neoficiálním politickým zásahům ze strany poslanců a senátorů Parlamentu České republiky. Krize skončila v lednu 2001 abdikací ředitele Hodače a jmenováním prozatímního ředitele Jiřího Balvína.

Vývoj událostí

  • V úterý 12. prosince 2000 Rada České televize odvolala stávajícího generálního ředitele ČT Dušana Chmelíčka.
  • V neděli 17. prosince 2000 byla zveřejněna petice, ve které více než 40 zástupců různých sdružení požadovalo okamžité odvolání Rady ČT a zastavení výběrového řízení na nového generálního ředitele ČT. Na protest proti postupu Rady ČT vznikla občanská iniciativa Česká televize – věc veřejná.
  • Ve středu 20. prosince 2000 zvolila Rada ČT novým generálním ředitelem ČT Jiřího Hodače (hlasovalo pro něj 7 z 9 členů rady), bývalého ředitele zpravodajství ČT a předtím mnohaletého šéfredaktora české verze BBC. To vyvolalo odpor mezi pracovníky Redakce zpravodajství ČT, kteří téhož dne zformovali Krizový výbor zaměstnanců ČT k řízení protestů proti způsobu volby nového ředitele ČT a informovali o něm veřejnost ve zpravodajských relacích Večerník (v 18:00) a Události (v 19:30).
  • Ve čtvrtek 21. prosince 2000 uvedený Krizový výbor vyzval J. Hodače, aby funkci ředitele televize nepřevzal, a Radu ČT, aby jeho jmenování zrušila a poté sama odstoupila.
  • V pátek 22. prosince se J. Hodač de iure ujal funkce generálního ředitele ČT. Zástupci Krizového výboru mu však sdělili, že jeho volbu považují za netransparentní a neprofesionální, a proto jej nebudou respektovat jako svého nadřízeného.
Jana Bobošíková – ředitelka zpravodajství v době krize
  • V sobotu 23. prosince 2000 ředitel Hodač jmenoval do funkce ředitelky zpravodajství Janu Bobošíkovou, která již v době svého redaktorského angažmá kritizovala práci RZ a hodlala ji restrukturalizovat. Její úmysly však byly zpochybněny kvůli tomu, že v roce 1999 krátce působila jako poradkyně v Kanceláři předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause, který byl zároveň předsedou ODS a fotografie Bobošíkové s Klausem byla použita k propagaci internetové domény klaus.cz. Vzbouřenci RZ to považovali za důkaz propojení ODS s ředitelkou zpravodajství ČT.[2] Pracovníci redakcí publicistiky a zpravodajství ČT odmítli nominaci Bobošíkové kvůli údajnému propojení s ODS uznat.[3][4] Téhož dne také vydal Krizový výbor prohlášení 2000 slov v roce 2000, v němž požadoval odstoupení Jiřího Hodače a Rady ČT. Petiční výbor Česká televize – věc veřejná téhož dne vydal také prohlášení: „Při volbě či spíše jmenování poslední Rady ČT na jaře 2000 došlo k porušení zákona o ČT. Současná Rada ČT vznikla tak, že do ní poslaly své zástupce politické strany dle výsledků voleb v roce 1998 a ve shodě s opoziční smlouvou ČSSD a ODS. V poslední době považují politické strany svůj vliv na ČT za »normální«.“[5] V budově ČT začala působit ochranná služba, najatá ředitelem Hodačem, která začala bránit přístupu novinářů do budovy zpravodajství na Kavčích horách.[6]
  • V neděli 24. prosince 2000 na pokyn ředitele Hodače přestala ochranná služba zcela přestala vpouštět zaměstnance zpravodajství do prostor velína zpravodajství na Kavčích horách a odbavovací pracoviště ČT přestalo do pozemního vysílání pouštět program připravený vzbouřenou RZ. Namísto nich se v éteru objevilo provizorní vysílání týmu Jany Bobošíkové (sestaveného z externích spolupracovníků a dvou redaktorů ČT) z narychlo zapůjčených prostor TV Nova, odkud bylo odbaveno náhradní vysílání svátečních Událostí, zatímco relaci původního týmu z Kavčích hor mohli sledovat jedině diváci se satelitním či kabelovým příjmem.
  • V pondělí 25. prosince 2000 navštívila redakci zpravodajství skupina poslanců a senátorů, mj. tehdejší místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Petra Buzková a tehdejší místopředseda Senátu Jan Ruml. Bobošíková se toho dne neúspěšně pokusila převést část redaktorů zpravodajství ČT na jinou práci.
  • V úterý 26. prosince 2000 se Bobošíková protestujícím redaktorům zpravodajství, kteří ji odmítli jako ředitelku respektovat, pokusila rozdat okamžité výpovědi z pracovního poměru, ovšem protestující redaktoři je považovali za neplatné, nepřevzali je a pokračovali v blokádě zpravodajského velína. Toto jednání Bobošíkové, které soud později zrušil jako nezákonné, pobouřilo mnoho umělců (např. Michala Viewegha) a další. Z obavy, že budou redaktoři ČT z velína vyvedeni násilím, dorazila na Kavčí hory skupina politiků Čtyřkoalice, například Ivan Pilip a Jan Ruml, kteří ve spacácích nocovali společně s protestujícími zaměstnanci ČT v objektu zpravodajství. Ředitele Hodače toho dne vyzval k rezignaci ministr kultury Pavel Dostál.
  • Ve středu 27. prosince bylo vysílání kanálů ČT 1 i ČT 2 dočasně nahrazeno informací o suspendování vysílání do doby, kdy se situace vyřeší[pozn. 1].[pozn. 2]
  • V sobotu 30. prosince 2000 jmenoval ředitel Hodač nové členy vrcholného vedení ČT: finančního ředitele, personalistu a technického náměstka.[8] Ředitel komerční TV Nova Vladimír Železný se téhož dne v pořadu Volejte řediteli vyjádřil ke krizi kolem ČT, přičemž se postavil za ředitele ČT Hodače.
  • V pondělí 1. ledna 2001 zaměstnanci ČT, nesouhlasící s ředitelem Hodačem, vyhlásili oficiální stávku jménem odborů ČT. Protestující novináři měli také plnou podporu ze strany Syndikátu novinářů České republiky a Mezinárodní federace novinářů.
  • V úterý 2. ledna 2001 ředitel Hodač vyzval dopisem zaměstnance a externí pracovníky ČT k respektování autority generálního ředitele a ke spolupráci s ním a jím jmenovanými členy vedení ČT. Téhož dne generální tajemník Mezinárodní federace novinářů Aidan White písemně seznámil se situací v ČT předsedu Evropské komise Romana Prodiho.
  • Ve středu 3. ledna 2001 proběhla demonstrace na Václavském náměstí na podporu vzpoury v České televize, odhadovaná účast činila přes 100 000 lidí. Téhož dne Senát přijal usnesení, v němž konstatoval odpovědnost Rady ČT a Jiřího Hodače za situaci v ČT, vyzval ředitele Hodače k rezignaci a Poslaneckou sněmovnu k odvolání Rady ČT.
  • Ve čtvrtek 4. ledna 2001 Jiří Hodač utrpěl celkový kolaps a byl hospitalizován.
  • V sobotu 6. ledna 2001 vydala Poslanecká sněmovna prohlášení, že odstoupení Jiřího Hodače je podmínkou řešení situace v ČT, a pokud neodstoupí, vyzvali Radu ČT, aby jej do dvou dnů odvolala[9] (kritici stávky však často uváděli pouze jiný bod toho usnesení – že generální ředitel ČT byl jmenován v souladu se zákonem).[10]).
  • V pondělí 8. ledna 2001 bezpečnostní agentura, najatá ředitelem Hodačem, přestala blokovat vstup do velína zpravodajství ČT.
  • V úterý 9. ledna 2001 bylo ukončeno vysílání dvojích zpráv a tvorba vzbouřenecké RZ se vrátila do oficiálního vysílání.
  • Ve čtvrtek 11. ledna 2001 Jiří Hodač odstoupil ze zdravotních důvodů z funkce generálního ředitele ČT. Zastupováním byla pověřena Věra Valterová.
  • V noci z pátku 12. na sobotu 13. ledna Poslanecká sněmovna odvolala Radu ČT a schválila výrazné změny v zákoně o České televizi, který vstoupil v platnost 25. ledna.
  • V pátek 9. února 2001 byl při mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny zvolen do funkce prozatímního ředitele ČT Jiří Balvín. Ten o den později odvolal členy managementu jmenované Hodačem a provedl kroky k ukončení stávky a stabilizaci situace v České televizi.

Odkazy

Poznámky

  1. Text sdělení z 27. 12. 2000: „Generální ředitel ČT Jiří Hodač se obrátil na Radu České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání se žádostí o rozhodnutí, který program ČT je legálním a autorizovaným programem v souladu se zákonem o České televizi a který nikoliv. Do rozhodnutí rady vysílá ČT jako svůj program toto sdělení.“
  2. Tím ČT přišla o předpokládaný zisk z reklam mezi pořady a porušila některé smlouvy (např. o zveřejňování výsledků Sazky) se sankcemi v milionech korun. Další finanční důsledek krize byla pokuta ve výši dvou milionů korun za porušení pracovní kázně.[7]

Reference

  1. Televizní krize (2000). www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. 
  2. STROEHLEIN, Andrew. Revoluce, kterou uměle vyvolala televize. Britské listy [online]. 2001-01-08 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. 
  3. Britské listy. www.britskelisty.cz [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 
  4. Britské listy. www.britskelisty.cz [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 
  5. Prohlášení občanské aktivity Česká televize – věc veřejná Archivováno 28. 5. 2014 na Wayback Machine., Politický zápisník B. Doležala, 27.12.2000
  6. (Prvních) 10 let České televize. 2002. Česká televize, edice PR a Promotion. ISBN 80-85005-37-9, (Prvních) 10 let České televize, strana 265, 23. 12. 2000
  7. Adam Komers. Interview BBC [online]. BBC, 2001-10-04 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. 
  8. tucnak.fsv.cuni.cz [online]. [cit. 29-05-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-05-2009. 
  9. Sněmovní tisk 812: Zpráva Rady České televize o současné situaci v ČT. www.psp.cz [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2001 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. 
  10. 26. červenec 2010. Velké politické retro [online]. Česká televize, 2010-07-26 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj