Kovářův mlýn

Přírodní památka Kovářův mlýn
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Základní informace
Vyhlášení	1. listopadu 1990
Vyhlásil	Okresní národní výbor Semily
Nadm. výška	350–350 m n. m.
Rozloha	0,228 ha
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Semily
Umístění	Košťálov
Souřadnice	50°34′24,96″ s. š., 15°23′43,8″ v. d.
Kovářův mlýn
Další informace
Kód	1750
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kovářův mlýn je přírodní památka na západním okraji obce Košťálov v okrese Semily pojmenovaná po zaniklém Kovářovu mlýnu. Nachází se na levém břehu říčky Olešky a jedná se o starý břidlicový lom^[1] v nadmořské výšce 350 metrů.^[2] Důvodem ochrany je stratigrafické naleziště zkamenělin ze spodního permu, které je navíc v Podkrkonoší poměrně vzácné (výjimkou jsou zkamenělá dřeva na Novopacku).^[3]

Šířka samotného lomu je asi 20 metrů a výška odkrytých výchozů nepřesahuje pět metrů.^[3] Mimo samotný lom zahrnuje lokalita lesní pozemek, který zabírá většinu plochy. Starý mlýn dodnes stojí v sousedství pozemku i s nově postavenými řadovými garážemi.^[4] Na lokalitě žijí běžné druhy flóry a fauny, které nejsou ochranářsky významné. Význam spočívá ve zkamenělinách.

Historie

Prvotní význam lokality byla těžba tzv. hořlavých lupků, které místní obyvatelé těžili až do počátku 20. století.^[1] Hořlavý lupek neboli bituminózní břidlice je vrstevnatý jílovec, jehož hlavní složkou je kaolinit. Geologické a paleontologické práce zde započaly již v polovině 19. století. Nejvýznamnější osobností, která v této lokalitě prováděla výzkum, byl profesor Antonín Frič (1883–1901) a své nálezy i z Kovářova mlýna publikoval v knize Fauna der Gakohle.^[3] Z místních se do historie zapsal učitel z Lomnice nad Popelkou Jan Benda (1855–1919), který zkameněliny věnoval do řady muzeí.^[5]

Kovářův mlýn byl jako chráněné území vyhlášen 1. listopadu 1990 jako chráněný přírodní výtvor okresním národním výborem Semily. V roce 1994 byl převeden do kategorie přírodní památka okresním úřadem Semily.^[4] O jeho významnosti svědčí i to, že v roce 1997 byl cílem exkurze světového herpetologického kongresu.^[6] Zkameněliny z Kovářova mlýna vystaveny v Národním muzeum v Praze nebo v Muzeu Českého Ráje v Turnově.^[3]

Přírodní poměry

Geologie

Z geologického hlediska je oblast z usazených hornin spodního permu až k hranici svrchního karbonu a náleží k vrchlabskému souvrství.^[1] Celá podkrkonošská pánev proniká svou větší částí na povrch a lze ji pozorovat v okolí Turnova a Jičína až k hronovsko-poříčské poruše, kde je oddělena od vnitrosudetské pánve. Vrchlabské souvrství má místy mocnost až 500 metrů a má transgresivní ráz. Obsahuje značné plochy šedých pískovců, prachovců, bituminózních jílovců a sladkovodních jílovců a břidlice známé jako fosiliferní obzory. Nejvýznamnější z vrchlabského souvrství je rudnický obzor, ve kterém leží Kovářův mlýn. Jedná se o spodní část tohoto souvrství, jeho průměrná mocnost je šedesát metrů a lze jej pozorovat až do vzdálenosti třiceti kilometrů. Rudnický obzor odpovídá humidnějšími klimatickému výskytu (vlhko s množstvím srážek).^[7] Počátkem permu (přibližně 300 milionů let zpě) celou severní část podkrkonošské pánve pokrývalo anoxické jezero, které se v teplém a vlhkém klimatu značně rozšířilo. Při pozdějším snížení srážek a vlhkosti toto jezero zaniklo a bylo zaneseno hrubším materiálem z toků.^[8]

Geologický význam Kovářova mlýna je klasifikován jako geologická a paleontologická lokalita národního významu. Pro sledování Rudnického obzoru lze navštívit i další místa v okolí, jako je koupaliště v Košťálově nebo řečiště Labe ve Vrchlabí, Hrabačov, Valteřice, Semily, Háje nad Jizerou a další místa.^[5]

Zkameněliny

V mělké vodě jezera, které se tu rozkládalo v období permu, zřejmě bujel život a zachoval se v podobě zkamenělin jak rostlin, tak živočichů. Tyto nálezy pomohly osvětlit geologické poměry a stratigrafické pozice podkrkonošské pánve.^[3]

Flóra

Ukázek tehdejší flóry se zachovalo jen málo, jde pravděpodobně o splavné úlomky.^[3] Jedná ze především o druhy kapradin, přesliček a jehličnanů. Ze zástupců kapradin je to Odontopteris subcrenulata, déle Mixoneura sp., Callipteris conferta a Pecopteris sp. Z přesliček můžeme najít Annularia sphenophylloides a z jehličnanů Lebachia sp. a Ernestiodendron sp.^[5]

Fauna

Zkamenělin živočichů můžeme najít mnohem více oproti pozůstatkům rostlin. Malí bezobratlí živočichové jako je škeblovka rodu Pseudestheria tenella sloužili jako zdroj potravy pro paprskoploutvé ryby, které zde žily pravděpodobně v největším počtu. Z těchto ryb byly nalezeny zkameněliny druhu Paramblypterus rohani už v roce 1861 nebo dvojdyšná ryba Ctenodus tardus nalezena v roce 1889. Jeden exemplář Ctenodus tardus o délce 50 cm pochází právě z Kovářova mlýna. Z novějších nálezů je to Neslovicella elongata (2010). Další evidovanou skupinou jsou trnoploutví a druh Acanthodes gracilit (1848) nebo sladkovodní žraloci a druh Bohemiacanthus carinatus (1890). Zajímavé jsou nálezy fosilních výkalů, které mají na povrchu spirální vinutí, způsobeny spirální řasou ve střevech žraloků, a proto i tyto nálezy můžeme řadit k druhu Bohemiacanthus carinatus. V tehdejším jezeře žili i obojživelníci, nalezena byla juvenilní stádia Ptyonius bendai (1895) a Melanerpeton sp (1990). Krokodýlovitého obojživelníka reprezentuje Archegosaurus dyscriton (1838), který byl v Košťálově také nalezen.^[5]

Ochrana a management

Přírodní památku Kovářův mlýn udržuje Liberecký kraj, ochranná zóna je 50 metrů^[9], lokalita není oplocená a je volně přístupná. Ohrožení Kovářova mlýna spočívá v náletových dřevinách, sběru geologického materiálu a v neposlední řadě i odpadcích, které se sem dostávají z míst řadových garáží.^[10] Dlouhodobým cílem je udržení horninových výchozů lomu. Péče stanovená Libereckým krajem zahrnuje především odstraňování náletových dřevin, sběr odpadků a kosení ruderálních společenstev.^[11] Tato přírodní památka není mezi veřejností příliš známá, a proto je turisticky málo navštěvovaná.^[3]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam chráněných území v okrese Semily

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kovářův mlýn na Wikimedia Commons

Zdroj