Nová Paka

Nová Paka
Novopacké náměstí
Novopacké náměstí
Znak města Nová PakaVlajka města Nová Paka
znakvlajka
Lokalita
Status město
Pověřená obec Nová Paka
Obec s rozšířenou působností Nová Paka
(správní obvod)
Okres Jičín
Kraj Královéhradecký
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°29′40″ s. š., 15°30′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 9 035 (2023)[1]
Rozloha 28,68 km²[2]
Nadmořská výška 427 m n. m.
PSČ 509 01
Počet domů 2 588 (2021)[3]
Počet částí obce 13
Počet k. ú. 10
Počet ZSJ 25
Kontakt
Adresa městského úřadu Dukelské náměstí 39
509 01 Nová Paka
e-podatelna@munovapaka.cz
Starosta Pavel Bouchner
Oficiální web: www.munovapaka.cz
Nová Paka
Nová Paka
Další údaje
Kód obce 573248
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nová Paka (německy Neupaka) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Ve městě žije přibližně 9 000[1] obyvatel.

Historie

Nejstarší zmínka o městě pochází z roku 1357 v souvislosti s dosazením faráře ke kostelu svatého Mikuláše. V této době bylo toto město nazýváno Paka Mladá (Jungpaka). Roku 1563 byla velká část města zničena požárem. V roce 1586 napadla město morová epidemie, která zhruba polovinu obyvatelstva zahubila. Dalších 450 obyvatel zahynulo při morové epidemii v roce 1625. Během třicetileté války muselo obyvatelstvo roku 1643 snášet plenění švédskou armádou, při kterém opět vyhořelo. Další požár v roce 1666 zničil budovy na hlavním náměstí. Požár město zachvátil i v letech 1710, 1827 a 1844. Důvodem častých požárů byla zejména výstavba ze dřeva.

Achát nalezený v Nové Pace

Na přelomu 19. a 20. století byla Nová Paka jedním z hlavních center spiritismu. Dnes jeho pozůstatky můžete nalézt např. v Městském muzeu Nová Paka kde se nachází jedna z největších sbírek spiritistických kreseb v celé Evropě.[4]

Klášter paulánů

První kamennou stavbou ve městě byl klášter paulánů[5]. Podnět k výstavbě kláštera dal majitel zdejšího panství svobodný pán Rudolf z Tiefenbachu ve své závěti z roku 1650. Přípravné práce byly dle závěti zahájeny po jeho smrti v roce 1653. Výkopové práce začaly v roce 1654, základní kámen byl položen v roce 1655. Obytná budova však byla dokončena až v roce 1701. Stavba klášterního kostela v barokním stylu byla zahájena roku 1709, vysvěcen byl v roce 1724 a v následujících letech dokončen. Za autora je považován jeden ze žáků Kryštofa Dienzenhofera. Kostel poté sloužil přicházejícím poutníkům. Na vnitřní vybavení však nebyly peníze a tak pomohla sbírka mezi místními občany. Většina mobiliáře byla pořízena až v následujících osmi letech. K jeho vybavení patřily dva obrazy od Josepha z Fuehrichu, Josefa Zeleného a především obrazy Petra Brandla. Fresky zhotovil J. Kramolín. Za zmínku stojí i pozdně gotická Madona a soubor soch u varhan – dětské postavičky s hudebními nástroji v rukou tvořící orchestr. V roce 1737 bylo ke kostelu vystavěno kryté schodiště. V rámci josefínských reforem byl klášter zrušen. Do konventu byl na počátku 19. století přemístěn z Jičína vojenský vychovávací ústav pro děti. Od roku 1872 sloužila budova jako nemocnice.

Části města

Pamětihodnosti

Novopacká radnice
Hotel Central na náměstí v Nové Pace, v popředí je kašna
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nové Pace.
  • Paulánský klášter, později nemocnice, s kostelem Nanebevzetí Panny Marie – významná barokní stavba z let 1709–1732 s freskami od Josefa Kramolína. Spolu s kostelem býval poutním místem.
  • Farní kostel svatého Mikuláše na náměstí – první zpráva o kostele pochází z roku 1357, samotný kostel byl v roce 1872 přestavěn v novogotickém slohu
  • Mariánský sloup na náměstí z roku 1716
  • Kašna na náměstí z roku 1814[6]
  • Dřevěný řeckokatolický chrám, zakoupený novopackým průmyslníkem Otto Kretschmerem a přenesený v roce 1930 z tehdejší Podkarpatské Rusi (z Mukačeva)
  • Zázračný obraz Panny Marie, který byl nejdříve umístěn v kapli nad městem, poté přenesen do farního kostela svatého Mikuláše. Zmínka o Madoně pochází z roku 1414.
  • Křížová cesta
  • Novopacký pivovar – stále fungující pivovar z roku 1871
  • Hotel Central – novorenesančně-secesní budova z roku 1905 na náměstí, od roku 2016 jde o kulturní památku. Celý areál hotelu prochází v této době rekonstrukcí.
  • Beckova vila
  • Suchardův dům – expozice Městského muzea Nová Paka
  • Klenotnice – expozice Městského muzea Nová Paka věnovaná drahým kamenům a spiritismu. [6]
  • Autogalerie V.I.T.V.A.R. – muzeum historickým automobilů a motocyklů, věnováno i automobilovému závodníkovi Antonínu Vitvarovi (zakladatel Krkonošského a Novopackého okruhu); technická památka
  • Ve vitríně před muzeem také leží zkamenělý kmen stromu, který v Podkrkonoší rostl asi před 300 miliony lety v období karbonu.[7]

Osobnosti

Suchardové

Suchardův dům
  • Jan Sucharda starší (1770–1820), český řezbář, sochař a tkadlec. Jeho syn byl
  • Jan Sucharda mladší (1797–1873), český řezbář, sochař a malíř. Jeho syn byl
  • Antonín Sucharda starší (1812–1886), český řezbář, loutkořezbář, kreslič a malíř. Jeho syn byl
  • Antonín Sucharda mladší (1843–1911), český řezbář, sochař, Sokol, spiritista a zakladatel Suchardova domu. Měl tři děti:
  • Stanislav Sucharda (1866–1916), český sochař
  • Vojtěch Sucharda (1884–1968), český sochař, restaurátor, řezbář a loutkář.
  • Anna Boudová Suchardová (1870–1940), česká akademická malířka a keramička. Její syn byl Cyril Bouda (1901–1984), český malíř a ilustrátor, který se však narodil již v Kladně.

František a Josef Maiznerovi jsou nejstaršími loutkoherci.[zdroj?] Centrem tvorby Suchardů byl od roku 1896 tzv. Suchardův dům, který nechal postavit Antonín Sucharda mladší po svém návratu z Itálie podle návrhu architekta Jaroslava Breta. Na výzdobě domu se podíleli všichni členové rodiny i svědek svatby Anny Suchardové Mikoláš Aleš, který zde vytvořil sgrafito sv. Božetěcha. Dnes je zde expozice Městského muzea Nová Paka.

Další fotografie

  • Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Farní kostel sv. Mikuláše
    Farní kostel sv. Mikuláše
  • Morový sloup na náměstí
    Morový sloup na náměstí
  • Obchody na náměstí
    Obchody na náměstí
  • Pomník padlých v první světové válce
    Pomník padlých v první světové válce

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Expozice spiritismu [online]. Muzeum.cz. Dostupné online. 
  5. ↑ Jaroslav Duchoň: Před třemi sty lety se pavláni stěhovali do novopackého kláštera, Hradecké noviny 03/00.
  6. ↑ a b Toulavá kamera 1, str. 50-52, ISBN 80-7316-228-8
  7. ↑ Největší zkamenělý strom [online]. Muzeum.cz. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj