František Gross

František Gross
Narození 19. dubna 1909
Nová Paka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 27. července 1985 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vinohradský hřbitov
Povolání malíř, kreslíř a grafik
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
záznam o narození ak.mal. Františka Grosse, matrika N, Nová Paka, 1902–1913 SOA Zámrsk
Hrob ak.mal. Františka Grosse na Vinohradském hřbitově v Praze

František Gross (19. dubna 1909, Nová Paka[1] – 27. července 1985 Praha) byl český malíř a grafik. Byl učitelem Hynka Luňáka.

Život

Narodil se v Nové Pace, v rodině továrního úředníka Karla Grosse (1866–??) a jeho manželky Marie, rozené Böhmové (1876–??).[2] V roce 1917 ukončil maturitou studium na reálce v Nové Pace. Potom studoval na ČVUT v Praze u profesora Oldřicha Blažíčka a na UPŠ v Praze u profesora Františka Kysely. V roce 1931 uspořádal spolu s Ladislavem Zívrem a Františkem Hudečkem kubistickou výstavu v reálce v Nové Pace. Od roku 1941 byl členem Umělecké besedy, v letech 1942–1948 byl členem slavné Skupiny 42, jejímiž členy byli mimo jiné také rodáci z Nové Paky Ladislav Zívr a fotograf Miroslav Hák. Od roku 1945 byl členem sdružení Hollar, v letech 1961–1970 členem skupiny Radar[3].[4]

Byl členem KSČ, aktivně se hlásil k levicovým názorům.[5]

Je pohřben na pražském Vinohradském hřbitově se synem Janem (1941–1992) a manželkou Vlastou (1917–1999).[6]

Tvorba

„Jeho tvorba vychází z podnětů kubismu, které zpracovával v konstruktivním smyslu a spojoval s imaginativní obsahovostí. Maloval obrazy absurdních mechanismů, v nichž transformoval své dojmy z moderní městské civilizace“.

Od třicátých let 20. století užíval nové techniky frotáže, koláže, vytvářel obrazy – objekty a drobné plastiky. Ve čtyřicátých letech vytvářel obrazy groteskně fantaskních postav–strojů, jejich rozmanitost neustále rozvíjel i o nové poetické vynálezy v duchu neofigurativní estetiky. Vytvořil řadu grafických listů, věnoval se známkové tvorbě[7] i teoreticky. V 70. letech tvořil krajiny z Novopacka, které měly nové meditativní polohy.

Grossův příklon k socialistickém realismu po roce 1948 byl dočasný.[8]

Když byl v roce 1973 František Gross v Holandsku, kreslil si Amsterodam a na jednu kresbu přikreslil Chagallova houslistu, jak se vznáší nikoliv nad rodným Vitebskem, ale nad holandskou metropolí. Byl nakreslen věrně podle obrazu, avšak v parafrázích prošly obrazy výtvarnou transformací. Některé obrazy na Grosse přímo naléhaly, aby je přeložil do vlastní řeči.[9] Podle této kresby František Gross namaloval olejomalbu na sololitu „Vzpomínka na Amsterodam“ o rozměru 74×54 cm. Tento obraz se nachází v soukromé sbírce.

Uznání a pocty

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1902-1913 v Nové Pace , sign. 113-6224, ukn 6708, str. 236. Dostupné online.
  2. ↑ Matrika N, Nová Paka, 1902-1913, snímek 239, Záznam o narození a křtu. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-11. 
  3. ↑ Kultura, 25/1964, s.4, Jiří Kotalík: Obraz moderního času
  4. ↑ Rudé právo, 5.12.1979, s.5, Současná čs. kresba a grafika
  5. ↑ Kultura, 19/1961, s.1, Proč jsem komunista?
  6. ↑ Billiongraves: Hrob Františka Grosse
  7. ↑ Stavba metra, 1986
  8. ↑ Lidovky.cz: Rozporuplné osudy: Příliš velký bohém pro komunisty
  9. ↑ Text Eva Petrová strana 222 z knihy František Gross. Vydáno 2004 Praha. Vydalo nakladatelství Vltavín, s.r.o.
  10. ↑ Achát, měsíčník pro občany Nové Paky, 3/2011, s.6

Externí odkazy

Zdroj