Kostel svatého Václava (Činěves)

Kostel svatého Václava
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Nymburk
Obec Činěves
Souřadnice 50°13′44,33″ s. š., 15°13′0,94″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze Arcidiecéze pražská
Vikariát kutnohorsko-poděbradský
Farnost Městec Králové
Status filiální kostel
Současný majitel Římskokatolická farnost Městec Králové
Zasvěcení Svatý Václav
Architektonický popis
Architekt Tomáš Haffenecker
Stavební sloh baroko
Typ stavby jednolodní kostel
Výstavba 1730–⁠⁠⁠⁠⁠⁠1732
Specifikace
Stavební materiál kámen
Další informace
Adresa Činěves, ČeskoČesko Česko
Oficiální web Oficiální web
Kód památky 20406/2-1806 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava stojí nedaleko fary v obci Činěves v okrese Nymburk. Barokní areál vznikl roku 1732 pod taktovkou architekta Tomáše Haffeneckera a dokončen byl Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Od 3. května 1958 je kostel společně s márnicí a ohradní zdí kulturní památkou.[1]

Historie

V Činěvsi se před současným barokním kostelem nacházel kostel gotický, nacházevší se v těsné blízkosti současního svatostánku. Zbořen byl roku 1744.[2] Stavbou nového kostela byl pověřen Tomáš Haffenecker,[pozn. 1] pracující přímo na zakázce císařského dvora. Se stavbou se započalo roku 1730, avšak během prvního léta Haffenecker zemřel a kostel byl dokončen až dva roky po jeho smrti. K dokončení stavby byl povolán Kilián Ignác Dientzenhofer a hofmistr Johann Heinrich Dienebier. Kamenické práce zhotovil kameník Sýkora z Jičína. V 80. letech 19. století bylo novorománsky upraveno západní průčelí s věží a navíc bylo vyzdobeno sgrafity dle návrhu Antonína Bauma. Ta byla na fasádě patrná ještě koncem 20. století.[3]

Ve 2. polovině 20. století byl kostel podřízen přímo místní činěveské farnosti; dnes spadá pod Římskokatolická farnost Městec Králové.[4]

Popis

Činěveský kostel je svým typem jednodušší jednolodní stavbou s konkávně vyžlabenými kouty. Vstup je řešen skrze přízemí hranolové věže, v němž se nachází předsíň, kam byl roku 2009 umístěn náhrobek Doroty Křinecké, majitelky panství v 16. století, jenž pochází ze hřbitova původního kostela.[5] Fasáda je hladká a nečleněná. Loď, jejíž stěny jsou členěny plány v lesenových rámech, je sklenuta zrcadlovou klenbou. Střed stěny je akcentován edikulou a dosedá na něj kladí. Prostor presbytáře je klenut českou plackou.[3] Okenní záklenky jsou půlkruhové, vsazené do půlkruhových šambrán, s konkávně skrojenými rohy při překladu a zakončené osovým kónickým klenákem.[6]

V interiéru se nachází oltář patrně z kosmonoské dílny Josefa Jiřího Jelínka s obrazem svatého Václava od Františka Antonína Müllera. Autorem bočních oltářů, zhotovených roku 1894, je Josef Mathauser. Dále je z mobiliáře dochována cínová křtitelnice z roku 1722 a renesanční pastoforium ze 16. století, pocházející z kostela Všech svatých na Hradčanech.[7]

Do ohradní zdi kostela jsou vestavěny čtyři výklenkové kaple, z nichž dvě jsou prázdné a do ostatních dvou byly umístěny fragmenty ze zrušených náhrobků.[4] Na pilířích hřbitovní brány spočívá dvojice soch andělů ze sklonku 19. století. Levý v rukou dřímá houbu s octem, pravý drží na prsou trnovou korunu. Dále ke kostelu náleží márnice na čtvercovém půdorysu se stanovou střechou s bobrovkami, vystavěná z opuky a vsazená do západní zdi. Její fasáda je členěna pilastry a podstřešní římsou, na východní straně s moderním oknem.[8]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V Památkovém katalogu je za autora chybně označen jakýsi F. Haffenecker.[1]

Reference

  1. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-01-27]. Identifikátor záznamu 20406/2-1806 : kaple sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Památky Nymburska: soupis nemovitých památek na okrese Nymburk. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1998. 114 s. S. 30. 
  3. ↑ a b ŠTĚRBOVÁ, Daniela. Thomas Haffenecker: sakrální architektura. Praha, 2007 [cit. 2025-01-27]. 176 s. Diplomová práce. Ústav pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Mojmír Horyna. s. 144-145. Dostupné online.
  4. ↑ a b Činěves, kostel sv. Václava. Evidenční list kulturní památky - původní. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ SÝKORA, František. Zajímavosti v obci. www.cineves.cz [online]. Obec Činěves [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ BREJCHOVÁ, Aneta. Chrámové stavby Kiliána Ignáce Dientzenhofera na komorních statcích. Brno, 2014 [cit. 2025-01-27]. 62 s. Diplomová práce. Seminář dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Kroupa. s. 100. Dostupné online.
  7. ↑ Kostel sv. Václava (Činěves, Česko). ipac.svkkl.cz [online]. Středočeská knihovna v Kladně [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ Činěves, kostel sv. Václava. Doplňkový list kulturní památky. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 214. 
  • SÝKORA, František. Činěves barokní: u příležitosti tří set let činěveské fary. Nymburk: Kaplanka, 2011. 44 s. ISBN 978-80-87523-02-5.
  • ŠIMEK, Tomáš a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. Praha: Svoboda, 1989, s. 85.
  • WIRTH, Zdeněk a kol. Umělecké poklady Čech: sbírka význačných děl výtvarného umění v Čechách od nejstarších dob do konce XIX. stol. Svazek I.. Praha: Nákladem Štencova grafického kabinetu, 1913, s. 115.

Externí odkazy

Zdroj