Kostel svatého Prokopa a Mikuláše

Kostel svatého Prokopa a Mikuláše; v Bohušovicích nad Ohří
	Průčelí kostela sv. Prokopa a sv. Mikuláše; v Bohušovicích nad Ohří
Místo
Stát	Česko
Kraj	Ústecký
Okres	Litoměřice
Obec	Bohušovice nad Ohří
Souřadnice	50°29′39,02″ s. š., 14°9′2,28″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	litoměřický
Farnost	Bohušovice nad Ohří
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení	svatý Mikuláš
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1716
Specifikace
Umístění oltáře	na východ
Stavební materiál	kámen a zdivo
Další informace
Kód památky	21405/5-1925 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní^[1]kostel svatého Prokopa a Mikuláše v Bohušovicích nad Ohří je barokní sakrální stavba.^[2] Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.^[3]

Historie

Kostel byl postavený v roce 1716 na místě staršího předchůdce z něhož se dochovala věž. Autorem projektu byl snad Octavio Broggio.^[2] Několikrát postižen povodní, naposledy 2002. Byl opraven a je nadále využíván k pravidelným bohoslužbám.

Architektura

Jedná se o podélnou, jednolodní stavbu s odsazeným pravoúhlým presbytářem orientovaným k východu. Stavba je poměrně úzká, výrazně vertikálně orientovaná. Na bocích má rizality. V ose západní průčelí se nachází vtažená hranolová věž, která je zřejmě zčásti gotická, jak napovídá okénko ve druhém patře. Kamenný portál je s chronogramem 1716. Na hlavní římse po stranách věže jsou pískovcové sochy sv. Mikuláše a sv. Prokopa.^[2]

Uvnitř jsou tři polygonální pole plackové klenby, z nich to uprostřed je větší.^[2]

Zařízení

Hlavní oltář je barokní a pochází z období stavby. Je rámový, s mnoha uměleckými prvky a s andílky. Titulní obraz pochází od Siarda Noseckého. V nástavci má obraz Nejsvětější Trojice. Boční oltáře jsou dva. Tyto pozdně barokní oltáře jsou umělého mramoru a pocházejí ze 2. poloviny 18. století. Jeden nese původní obraz sv. Mikuláše a druhý obraz sv. Josefa od místního faráře H. Seykory z období kolem roku 1850. V roce 1774 měly být do kostela přesunuty dva starší oltáře z klášterního kostela Narození Panny Marie v Doksanech.^[4] Dřevěné sochy na bočních oltářích a v nikách pilířů, celkem se jich tam nachází 13, jsou bílé se zlacenými lemy. Jedná se o barokní práci z 1. poloviny 18. století. Obraz Svaté rodiny je v bohatém černém a zlaceném rámu s řezanými rokajovými křídly. Pochází z poloviny 18. století. Také Pieta, Krucifix, sv. Jan Nepomucký a sv. Josef s Ježíškem jsou z 18. století. Zde se však jedná o umělecky méně významná díla. Dřevěná křtitelnice s akantovým ornamentem a sochou sv. Jana Křtitele pochází z roku 1716. Kazatelna je z umělého mramoru od J. Hennevogela z Prahy z roku 1777. Pozdně barokní varhany z 2. poloviny 18. století jsou s řeznaným ornamentem.^[2]

Okolí kostela

U domu čp. 20 se nachází kaplička s kamennou sochou Piety z 19. století. Za dráhou směrem k Brňanům se nachází empírová kaple sv. Anny z 1. poloviny 19. století. V Bohušovicích nad Ohří se také nachází železný tepaný křížek s akantovými motivy ze 2. poloviny 19. století.^[2]

Odkazy

Reference

↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 24.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech A/J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Bohušovice nad Ohří /Litoměřice/, s. 96.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 132291 : Kostel sv. Prokopa, Bohušovice nad Ohří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ SCHÖTTNER, Gabriel. Memorabilium Doxanensium continuatio ab anno 1773 ad finem vergentem. [s.l.]: [s.n.] S. 1–2.