Bohušovice nad Ohří

Bohušovice nad Ohří
náměstí
náměstí
Znak města Bohušovice nad OhříVlajka města Bohušovice nad Ohří
znakvlajka
Lokalita
Status město
Pověřená obec Litoměřice
Obec s rozšířenou působností Litoměřice
(správní obvod)
Okres Litoměřice
Kraj Ústecký
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°29′36″ s. š., 14°9′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 2 469 (2023)[1]
Rozloha 8,62 km²[2]
Nadmořská výška 151 m n. m.
PSČ 411 56
Počet domů 473 (2021)[3]
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa městského úřadu Husovo náměstí 42
411 56 Bohušovice nad Ohří
mu@bohusovice.cz
Starostka Kamila Čvančarová
Oficiální web: www.bohusovice.cz
Bohušovice nad Ohří na mapě
Bohušovice nad Ohří
Bohušovice nad Ohří
Další údaje
Kód obce 564591
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohušovice nad Ohří (v místním nářečí Boušovice, německy Bauschowitz an der Eger) jsou město v okrese Litoměřice, které leží převážně na levém břehu řeky Ohře, zhruba pět kilometrů jižně od Litoměřic, v těsném sousedství města Terezín. Na pravém břehu, necelé dva kilometry jihovýchodně od Bohušovic, se pak nalézá ves a místní část Hrdly. Město se rozkládá na území o rozloze 8,62 km². Na území města žije přibližně 2 500[1] obyvatel.

Historie

Oblast byla osídlena už v pravěku, o čemž svědčí archeologické nálezy šňůrové keramiky z pozdní doby kamenné, kostrové hroby z doby římské a z éry stěhování národů. Slovanské osídlení zde bylo prokázáno už v 6. století.

První písemná zmínka o Bohušovicích (Bvsouici) se váže k ustavení litoměřické kapituly roku 1057.[4] Původní název osady zněl Busovice a později Bušovice.[5] Osada se rozkládala na pahorku zvaném Citomín na severovýchodě. Dalším držitelem byl doksanský klášter a od roku 1384 litoměřická kapitula, která zde nechala postavit kostel. Za husitských válek stálo místní obyvatelstvo na straně stoupenců kalicha. Roku 1460 zastavil Zikmund[kdo?] obec Vilému z Konic a na Kamýku, odkud přešly ke Kaplířům ze Sulevic a nakonec zpět doksanskému klášteru. Za třicetileté války vpadli do obce roku 1631 Sasové a roku 1634 Švédové. Ti osadu vypálili včetně kostela. Nový kostel svatého Prokopa byl vystavěn v roce 1718. Obcí prošlo za sedmileté války pruské vojsko, které nedaleko svedlo bitvu u Lovosic. Do života obce zasáhla i výstavba pevnosti Terezín v roce 1780. Významným podnětem k rozvoji obce se stala stavba železnice z Prahy do Drážďan (ke zprovoznění zdejšího úseku došlo v roce 1850) a postavení cukrovaru v roce 1870. Později byla vystavěna i mlékárna a pivovar. První statut města byl udělen roku 1920,[6] během druhé světové války byl nacisty odebrán. Znovu byl statut města Bohušovicím nad Ohří udělen 6. října 1998.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 664 1 130 1 407 1 479 1 771 1 736 1 608 1 225 1 314 1 264 1 810 2 179 2 238 2 238 2 078
Počet domů 92 110 135 159 191 223 242 258 244 258 282 316 329 346 355

Hospodářství

Městské hospodářství je založené na zemědělství a potravinářské výrobě. Výroba a sklady jsou soustředěny především v okolí železniční stanice při jižním okraji města, zčásti zasahují až katastrálního území sousední obce Brňany. Podnikají zde firmy Konus (výroba hořčice), Bohušovická mlékárna a další společnosti zabývající se zemědělskou prvovýrobou či zemědělským zásobováním.

Doprava

Město má napojení na blízkou dálnici D8 (jihovýchodně položený exit 35 Doksany či západně exit 45 Lovosice východ, oba vzdálené necelých devět kilometrů po silnici) a prochází jím železniční trať Praha–Děčín. Železniční stanice Bohušovice nad Ohří stojí v jižní části města. Obsluhují ji jak osobní vlaky, tak část rychlíků.

Za druhé světové války, kdy Bohušovice s Terezínem ležely na samotných hranicích Protektorátu Čechy a Morava, odtud vedla železniční vlečka až za hradby města Terezína, tudy nacisté dopravovali osoby židovského původu uvězněné v terezínském ghettu nejen do Terezína, ale i z Terezína do likvidačních koncentračních táborů smrti v Osvětimi i jinde.

Tato vlečka, dnes již zaniklá, byla po válce elektrifikována a zkrácena, sloužila pak až do devadesátých let 20. století místnímu podniku Zelenina Terezín, jako taková později posloužila i k natočení některých filmů, jejichž děj se vztahoval k Terezínu za druhé světové války. Díky silničnímu mostu přes řeku Ohři, spojujícímu Bohušovice a Hrdly, přes město vede také jedna z alternativních cest na trase Praha–Litoměřice. Z Litoměřic sem přes Terezín zajíždí i linky místní autobusové dopravy.

Kultura

  • Ve městě se nachází digitální kino.
  • V roce 2007 město oslavilo 950 let od první písemné zmínky o obci. Vrcholem oslav byl kulturní program na Husově náměstí. Hudebním hostem byla kapela Čechomor.
  • Do roku 2008 se ve městě konal hudební festival Rockfest Bohušovice.
  • V květnu 2017 se v Bohušovicích uskutečnil nový hudební festival Eger fest.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bohušovicích nad Ohří.
  • Kostel svatého Prokopa a Mikuláše při severní straně náměstí, dnešní podoba je výsledkem přestavby roku 1716
  • Železniční empirový most z roku 1848 přes Ohři jihovýchodně od města, kamenný o devíti obloucích se vzepětím 5 metrů a po 6 metrech rozpětí
  • Pomník Jana Husa na náměstí, secesní socha z roku 1911 od Ladislava Beneše
  • Kaplička svaté Anny za podjezdem při silnici do Brňan
  • Budova bývalého Prvního severočeského akcijního pivovaru v Bohušovicích
  • Budova bývalé celnice v prostoru železničního nádraží

Osobnosti

  • Frank Wollman (1888–1969), literární historik, dramatik, slavista a vysokoškolský pedagog
  • Zdeněk Hajský (1926–2012), fotbalista a trenér

Galerie

  • Masarykova ulice ve směru Terezín
    Masarykova ulice ve směru Terezín
  • Kostel svatého Prokopa a Mikuláše
    Kostel svatého Prokopa a Mikuláše
  • Radnice
    Radnice
  • Pohled na řeku Ohři z železničního mostu v Bohušovicích
    Pohled na řeku Ohři z železničního mostu v Bohušovicích
  • Husův pomník
    Husův pomník
  • Železniční stanice Bohušovice nad Ohří
    Železniční stanice Bohušovice nad Ohří

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek I. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1954. S. 118. 
  5. ↑ Stanislav Růžička: Nechtěné město Bohušovice nad Ohří
  6. ↑ AUGUSTIN, Josef. Česká republika ve znacích, symbolech a erbech. Sokolov: Arbor, 1997. ISBN 80-901534-0-2. S. 20. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj