Kostel svatého Prokopa (Jarošov nad Nežárkou)

Kostel svatého Prokopa
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihočeský
Okres Jindřichův Hradec
Obec Jarošov nad Nežárkou
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze českobudějovická
Vikariát jindřichohradecký
Farnost Nová Včelnice
Status filiální kostel
Zasvěcení svatý Prokop
Další informace
Adresa Jarošov nad Nežárkou, ČeskoČesko Česko
Kód památky 14048/3-1946 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Prokopa s přilehlým hřbitovem a farou v Jarošově nad Nežárkou v okrese Jindřichův Hradec je kulturní památka České republiky.[1] Kostel je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Nová Včelnice.[2]

Historie kostela

Kostel byl založen v 2. polovině 14. století. Postaven byl v gotickém slohu. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1384. V roce 1550 proběhla první stavební úprava. V roce 1720 byla ke kostelu přistavěna věž. V roce 1751 kostel (chrámová loď) vyhořel. V letech 1754 až 1755 byla chrámová loď obnovena, má dvě pole valené klenby. V roce 1833 byla zřízena kruchta.[1][3]

Popis kostela

Kněžiště s pětibokým závěrem je původní, z doby založení kostela. Zevně kněžiště jsou přistaveny opěráky. Hlavní oltář pochází z roku 1877, obraz na hlavním oltáři pochází z 90. let 17. století, namaloval jej Jan Jiří Heinsch. V kněžišti je pozdně gotická (3. čtvrtina 15. století) socha Madony (typ Assumpta) a kamenný gotický sanktuář. U pilířů chrámové lodě jsou rokokové sošky svatých, a to sv. Ivana, sv. Tekly, sv. Jáchyma a sv. Anny. Ve výklenku je barokní socha svatého Prokopa. U vstupu do kostela je kamenná gotická pokladnice.[1][3]

Odkazy

Reference

  1. a b c kostel sv. Prokopa s farou - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  2. Biskupství českobudějovické. www.bcb.cz [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  3. a b POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1 (A/J). Praha: Academia, 1977. 633 s. S. 576. 

Externí odkazy

Zdroj