Kostel svatého Jiljí (Libice nad Doubravou)

Kostel svatého Jiljí
v Libici nad Doubravou
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Vysočina
Okres Havlíčkův Brod
Obec Chotěboř
Souřadnice 49°44′42,81″ s. š., 15°42′17,86″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze královéhradecká
Vikariát havlíčkobrodský
Farnost Chotěboř
Status filiální kostel
Užívání pravidelné bohoslužby (nědele, 11 hodin)[1]
Současný majitel Římskokatolická farnost – děkanství Chotěboř
Zasvěcení svatý Jiljí
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 11. století
Další informace
Adresa náměstí Svatého Jiljí, Chotěboř
Kód památky 17131/6-272 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jiljí je římskokatolický kostel, který se nachází na náměstí Svatého Jiljí v Libici nad Doubravou. Spadá pod chotěbořské děkanství a od 3. května 1958 je kulturní památkou.[2]

Historie

Původní kaple, jež stále na místě kostela, je datována do 11. století. Později k ní byla přistavěna loď a došlo k jejímu povýšení na kostel. Ve 12. století náležel pod německobrodský děkanát. Z roku 1362 se dochoval údaj vypovídající o držbě patronátních práv ke kostela vilémovským klášterem.[3] V 16. století spadal pod farnost libického kostela kostel svaté Kunhuty v Polomi.[4] V roce 1580 přibyla ke stavbě věž. V letech 1654–1672 spadal libický kostel pod studeneckou farnost, a tudíž ztratil titul farního kostela. Ten se mu následně vrátil. Během 17. století došlo k barokní přestavbě.[5]

Popis

Z původního románského kostela, vystavěného z opuky, se dochoval portál a tělo lodi.[pozn. 1] V místech nad triumfálním obloukem se zachovaly lícní části východního románského štítu.[6]

V interiéru kostela se nachází hlavní empírový oltář svatého Jiljí, postranní oltář ze 2. poloviny 18. století, jenž byl do Libice převezen ze štěpánovského zámku u Bezděkova,[5] a varhany z roku 1834.[7]

Okolo hřbitova se rozprostíral hřbitov, jenž byl k roku 1901 zrušen. Jeho pozůstatky společně s toskánským mariánským sloupem z 18. století taktéž spadají pod památkovou ochranu.[2]

Galerie

  • Mariánský sloup
    Mariánský sloup
  • Detail kostelní věže
    Detail kostelní věže
  • Příklad náhrobníku ve venkovní zdi kostele
    Příklad náhrobníku ve venkovní zdi kostele

Odkazy

Reference

  1. ↑ Pořad bohoslužeb. Římskokatolická farnost - děkanství Chotěboř [online]. [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-01-27]. Identifikátor záznamu 127743 : Kostel sv. Jiljí s mariánským sloupem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ ŠRÁMEK, Josef. Mezi normou, reformou a praxí: Proboštství středověkých benediktinských klášterů na příkladu českých mužských konventů. Olomouc, 2014 [cit. 2024-01-27]. 339 s. Disertační práce. Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Jan Stejskal. s. 221-222. Dostupné online.
  4. ↑ BUCANOVÁ, Magdalena. Kapitoly z historie kostela a farnosti v Trhové Kamenici. Brno, 2010 [cit. 2024-01-27]. 48 s. Bakalářská práce. Katedra historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí práce Jiří Mihola. s. 23. Dostupné online.
  5. ↑ a b Kostel sv. Jiljí. Město Libice nad Doubravou [online]. [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b HEJHAL, Petr. Počátky středověké kolonizace české části Českomoravské vrchoviny. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 92 s. ISBN 978-80-210-6100-2. Kapitola Doba změn: 12. století - 1. polovina 13. století, s. 50. 
  7. ↑ UHLÍŘ, Václav. Technické a zvukové proměny varhan ve východních Čechách v 19. století. Olomouc, 2021 [cit. 2024-01-27]. 213 s. Disertační práce. Katedra muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Jana Spáčilová. s. 173. Dostupné online.

Poznámky

  1. ↑ Starší literatura datovala první libický kostel do období gotiky.[6]

Externí odkazy

Zdroj