Kostel svatého Jana Křtitele (Staré Město)

Kostel svatého Jana Křtitele
Na zábradlí
Kostel sv. Jana Křitele, stav před zbořením 1896
Kostel sv. Jana Křitele, stav před zbořením 1896
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Praha
Čtvrť Staré Město
Souřadnice 50°5′5,98″ s. š., 14°24′51,03″ v. d.
Základní informace
Církev česká římskokatolická
Provincie Česká církevní provincie
Diecéze Arcidiecéze pražská
Status farní kostel
Zasvěcení Jan Křtitel
Datum posvěcení 12. století
Zánik kostel zrušen 1789 (stavba zbořena 1896)
Architektonický popis
Architekt neznámý
Stavební sloh románský, gotický
Typ stavby kostel
Výstavba 1119–1130
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staroměstský kostel svatého Jana Křtitele Na zábradlí (též zvaný Na brodu či Na smetišti[1]) je zaniklý římskokatolický farní kostel v Praze na Starém Městě.

Historie kostela

Kostel sv. Jana na Zábradlí, půdorys po dostavbě gotické lodi (zbořeno)

Kostel stával na místě dnešního domu čp. 205/I na rohu Smetanova nábřeží (resp. ulice Karoliny Světlé) a ulice Na Zábradlí. Byl postaven při panském dvorci ve druhém desetiletí 12. století v románském slohu jako centrální stavba na půdorysu čtyřlistu shranolovou lodí zaklenutou jednou křížovou klenbou a třemi polokruhovými apsidami zaklenutými konchou. Ve čtvrté apsidě byl vchod. Mohutná osmiboká dvoupatrová věž se sdruženými okénky byla krytá jehlancovou střechou. Představoval ojedinělý architektonický typ chrámu s byzantskými vzory, jehož jediná stojící analogie v českých zemích se dochovala v jihomoravských Řeznovicích. Řeznovický chrám je však o čtyři desetiletí mladší. [2]

Farnímu obvodu, ustanovenému v polovině 14. století, již kapacita kostela nedostačovala, a proto byla na západní straně přistavena obdélná gotická loď. Ke stejnému řešení došlo i v Řeznovicích.

Kolem kostela byl farní hřbitov, fara a farní škola, později (1604) bylo přistavěno ještě skladiště.

V letech 1725–1730 celý komplex připadl pod správu staroměstského dominikánského kláštera u kostela svatého Jiljí.

V roce 1789 byl kostel zrušen a přestavěn na obytný dům podle plánů Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Z kostela byla před definitivním zbořením viditelná pouze jeho východní část – apsida. Celá budova pak byla v roce 1896, tj. v rámci pražské asanace, stržena.[3]

Jacobus Gallus

Od roku 1586 až do konce svého života v kostele jako kantor a kapelník působil pozdně renesanční hudební skladatel slovinského původu Jacobus Gallus Carniolus. Na domě v ulici Na zábradlí je pamětní deska s jeho podobiznou a letopočtem od jeho krajana architekta Josipa Plečnika.

Odkazy

Reference

  1. ↑ M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník – Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství – 1. díl (A–N), Libri, Praha, 1997. Heslo „Na zábradlí“
  2. ↑ CHALOUPECKÝ Václav-MENCL Václav-KVÉT Janː Praha románská. Pražské nakladatelství V. Poláčka, Praha 1948, s. 100-101, 112-113.
  3. ↑ MÁDL, Karel B. Zbořený kostel sv. Jana na Zábradlí. S. 425–438. Památky archaologické a místopisné [online]. 1896-1897. S. 425–438. Dostupné online. 

Externí odkazy

Literatura

  • VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov. Praha: Academia, 1996: s. 211–212. ISBN 80-200-0563-3
  • EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého. V Praze: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883-1884. 2 svazky (vi,479,xiii stran; 539,xiii stran). Svazek II. S. 392 - 393. Dostupné online.
  • ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1. S. 211 - 212.
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. V Praze: Pavel Körber, 1903-1904. 5 sv. Díl II. S. 567. Dostupné online.
  • MÁDL, Karel B. Zbořený kostel sv. Jana na Zábradlí. S. 425–438. Památky archaeologické a místopisné [online]. Roč. 17, 1896-1897. S. 425–438. Dostupné online. 

Zdroj