Kostel svaté Maří Magdalény (Bílenec)
| Kostel svaté Máří Magdaleny v Bílenci | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |
 Česko
|
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Obec | Petrohrad |
| Lokalita | Bílenec |
| Souřadnice | 50°8′10,88″ s. š., 13°28′7,68″ v. d. |
  Kostel svaté
Maří Magdaleny | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | Plzeň-sever |
| Farnost | Lubenec |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Marie Magdalena |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 1751 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | jihovýchod |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 42741/5-1323 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Máří Magdaleny je římskokatolický filiální kostel zasvěcený Marii Magdaleně v Bílenci u Petrohradu v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Farní kostel je v Bílenci připomínán již v roce 1352. Během třicetileté války byl zničen švédskými vojáky a na jeho místě byl v roce 1751 postaven nový kostel v barokním slohu.[2] Ve druhé polovině dvacátého století nebyl udržován, chátral, a byl několikrát vykraden.[3] V roce 1996 proběhla oprava střechy,[4] která však nezabránila dalšímu zhoršování stavu krovu.[3]
Stavební podoba a vybavení
Kostel je jednolodní stavba s půlkruhově zakončeným presbytářem a se zaoblenými nárožími, která jsou zdůrazněna pilastry s římsovými hlavicemi. Fasády byly před svým zničením členěné lizénovými rámci. Před západní průčelí mírně předstupuje věž. Interiér osvětlují obdélná, segmentově zakončená okna zdobená štuky a supraportami. Presbytář je zaklenutý valenou klenbou s výsečemi, ale v lodi je strop plochý na vysokém fabionu. Kruchtu nesou dvě pole křížové klenby a ve třetím vede schodiště na věž.
K vybavení kostela před jeho vykradením patřily hlavní portálový oltář z roku 1752 a dva boční oltáře z roku 1796, kazatelna, sochy svatého Augustina, svatého Prokopa, svaté Moniky a svatého Vojtěcha ze druhé poloviny devatenáctého století[2] a také nefunkční varhany.[3]
Okolí kostela
Pod kostelem stojí výklenková barokní kaple z roku 1715, na které bývaly sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Antonína Paduánského. Při stavbě silnice R6 byla odstraněna z původního umístění a o rok později (1977) znovu postavena ve vesnici.[2] Její fasáda i zdivo jsou velmi poškozené.[5]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-18]. Identifikátor záznamu 154950 : Kostel sv. Máří Magdalény. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Bílenec, s. 75–76.
- ↑ a b c Bílenec [online]. Nadační fond Dominanty [cit. 2016-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-27.
- ↑ Lunaria [online]. Petrohrad: Obec Petrohrad, únor 2015 [cit. 2016-02-19]. Kapitola Kostel sv. Máří Magdalény v Bílenci, s. 13. PDF online.
- ↑ Kaplička [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-02-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Maří Magdalény na Wikimedia Commons
- Kostel svaté Máří Magdaleny na webu Hrady.cz
