Kostel svaté Anny (Škvorec)
| Kostel svaté Anny ve Škvorci | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |
 Česko
|
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Praha-východ |
| Obec | Škvorec |
| Souřadnice | 50°2′49,21″ s. š., 14°44′10,68″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | arcidiecéze pražská |
| Vikariát | jílovský |
| Farnost | Úvaly |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | svatá Anna |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 36016/2-2170 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Anny ve Škvorci je římskokatolický filiální kostel náležící do správy římskokatolické farnosti Úvaly.[1] Pozdně barokní kostel postavený v letech 1765–1767 se nachází na hřbitově nedaleko starého a nového zámku v centru středočeské obce Škvorec v okrese Praha-východ. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.[2]
Konají se zde pravidelné sobotní bohoslužby.
Historie a popis
Dnešní škvorecký kostel sv. Anny stojí zřejmě na místě staršího gotického kostela, o kterém je zmínka již v roce 1356. Škvorecký pozdně barokní kostel sv. Anny je jednolodní. V letech 1765–1767 ho nechala postavit tehdejší majitelka zdejšího a okolních panství, vévodkyně Marie Terezie Savojská, rozená princezna z Lichtenštejna (1694–1772).[3] O vzniku nového kostela bylo rozhodnuto v roce 1755 a plány k jeho stavbě vypracoval říčanský stavitel Tomáš Vojtěch Budil, náklady byly vyčísleny na 6 804 zlatých. Krátce nato ale vypukla sedmiletá válka a kvůli průchodům armád ve středních Čechách byla stavba pozastavena. Novým projektem byl v roce 1764 pověřen Antonín Haffenecker, který je uváděn i jako autor zvonice u kostela sv. Havla v nedaleké Štolmíři. Výstavbu kostela v letech 1765–1767 realizoval syn T. V. Budila Václav Antonín Budil, říčanský stavitel v lichtenštejnských službách a také starosta v Říčanech. Kostel byl slavnostně vysvěcen 15. listopadu 1767.
Interiérovou výzdobou byl pověřen pražský malíř Josef Hager, který také vymaloval hlavní oltář podle podkladů zaslaných Marií Terezií Savojskou z Vídně. Boční oltář s obrazem Panny Marie Pomocné pochází z 18. století, druhý boční oltář sv. Rodiny z roku 1846 byl darem knížete knížete Aloise II. z Lichtenštejna. Sochy sv. Augustina a sv. Mikuláše v nadživotní velikosti pocházejí z dílny barokního sochaře Ignáce Františka Weisse a pro kostel byly zakoupeny rodem Lichtenštejnů v roce 1861 z bývalého kláštera v Obořišti.
Ve věži býval původně zvon s reliéfem Panny Marie s mečem v prsou. Ten však byl za druhé světové války zrekvírován nacisty a v prosinci 2001 bylo na základě mezinárodní dohody zažádáno o finanční vyrovnání.
Odkazy
Reference
- ↑ Katolické bohoslužby v České republice. bohosluzby.cirkev.cz [online]. [cit. 2022-12-06]. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Anny - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-12-06]. Dostupné online.
- ↑ ČÍŽEK, Jiří. Kostel sv. Anny - popis kostela, chrámu, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-12-06]. Dostupné online.
Literatura
- OULÍKOVÁ, Petra: Marie Terezie vévodkyně Savojská; NLN, Teologická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2019; (kapitola Reorganizace farní správy, stavby kostelů a jejich zařizování, s. 169–177) ISBN 978-80-7422-695-3
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Anny ve Škvorci na Wikimedia Commons
