Kostel svatého Vavřince (Kostomlaty pod Milešovkou)

Kostel svatého Vavřince
v Kostomlatech pod Milešovkou
Kostomlatský kostel sv. Vavřince
Kostomlatský kostel sv. Vavřince
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
okres Teplice
Obec Kostomlaty pod Milešovkou
Souřadnice 50°33′41,89″ s. š., 13°52′19,32″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát teplický
Farnost Kostomlaty pod Milešovkou
Užívání farní kostel
Zasvěcení svatý Vavřinec
Zánik bližší informace:
o bohoslužbách
o programu při NOCI KOSTELŮ
Architektonický popis
Výstavba 1230
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Další informace
Kód památky 42926/5-2633 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Vavřince v Kostomlatech pod Milešovkou je barokně přestavěný původně pozdně románský kostel. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Kostel byl postaven ve velmi pozdním románském slohu před rokem 1230. Roku 1657 byla postavena východní část nové lodi, stará loď se stala presbytářem a původní kněžiště sakristií. Zřejmě tehdy vznikla i dnešní věž nad sakristií. O 80 let později získal kostel dnešní půdorys.

Architektura

Exteriér

Kostomlatský kostel sv. Vavřince z boku

Stěny lodi jsou členěny původně lizénami. Jižní románský portál s půlkruhovým tympanonem. Okna jsou půlkruhově zakončena. Ve východní stěně presbytáře je okno kruhové. Presbytář sklenutý žebrovou křížovou klenbou na sloupky, které jsou zapuštěné do nároží. Roku 1657 byl kostel prodloužen západním směrem o novou barokní loď. K další přestavbě došlo roku 1737 Otavianem Broggiem, který vystavěl průčelí kostela. Původní románský kostel se touto přestavbou stal presbytářem a sakristií barokní stavby. Nad románským presbytářem byla postavena věž. Stěny románské části jsou z řádkovaného zdiva neomítnuté. Stěny barokní části jsou členěny lizénovými rámci, nad okny a portály jsou supraporty.

Průčelí je ukončené štítem s nikou a členěno pilastry. Novému západnímu průčelí ve stylu dynamického baroka dominuje bohatě zdobený portál s erben tehdejších vlastníků Kostomlat Clary-Aldringen.

Interitér

V lodi kostela jsou uvnitř členěné pilastry. Strop je doplněn fabionem a štukovými rámci. Kruchta spočívá na dvou pilířích. Presbytář barokní stavby je opatřen sklenutou plochou kupolí a na triumfálním oblouku je letopočet přestavby kostela 1737.

Vybavení

Hlavní oltář je barokní, opatřen obrazem z 19. století, pochází z období kolem přestavby kostela. Oltář Svatého Kříže a oltář Panny Marie jsou soubobé k představbě kostela, avšak socha Panny Marie na stejnojmenném oltáři již byla nověji upravována a doplňována. Z 1. poloviny 18. století pochází rovněž kazatelna a křtitelnice. V presbytáři je umístěn také obraz Svaté rodiny z druhé čtvrtiny 18. století. K vybavení patřily varhany, které postavil v roce 1735 mistr Ch. Standfuss.

Zvony

V zadní východní věži se nachází zvon z roku 1665 od Jana Pricqueye, dále zvon z roku 1548 od Wolfa Hilgera a zvon z roku 1922 od Richarda Herolda. V minulosti je zde doložen ještě jeden zvon od Herolda, dva zvony z roku 1657 od Melichara Michelina a malý umíráček z roku 1851, jinak neznámý.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-10]. Identifikátor záznamu 155157 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ BAREŠ, F. Příspěvky ku zvonařství v Čechách severních. IN: Památky archeologické a místopisné 1896, str. 267-270

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj