Kostel svatého Víta (Tuchoměřice)

Kostel svatého Víta v Tuchoměřicích
Kostel sv. Víta v Tuchoměřicích (východní průčelí)
Kostel sv. Víta v Tuchoměřicích (východní průčelí)
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Praha-západ
Obec Tuchoměřice
Souřadnice 50°8′6,7″ s. š., 14°16′47,02″ v. d.
Kostel svatého Víta
Kostel
svatého Víta
Základní informace
Církev římskokatolická
Farnost římskokatolická farnost Tuchoměřice
Zasvěcení svatý Vít
Architektonický popis
Architekt Giovanni Domenico Orsi
Stavební sloh rané baroko
Výstavba 1667–1669
Další informace
Kód památky 37147/2-2325 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Tuchoměřice)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Víta v Tuchoměřicích v okrese Praha-západ je součástí raně barokního objektu jezuitské rezidence (kláštera) s kostelem vybudovaného v 2. polovině 17. století podle návrhu italského architekta Giovanni Domenico Orsiho nad obcí, na návrší zvaném Zámecký vrch. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] O záchranu historicky i umělecky cenné stavby usiluje Komunita Chemin Neuf.[2]

Historie

Historie farního kostela[3] sv. Víta v Tuchoměřicích je spjata s působením jezuitské staroměstské koleje (Klementinum), která obstarávala duchovní správu v sousední obci Kopanina. V roce 1623 zakoupili staroměstští jezuité od Otty Jindřicha z Wartemberka i panství Tuchoměřice se zámkem, přestavěným v průběhu 16. století z gotické tvrze na renesanční šlechtické sídlo. Během třicetileté války zámek i původní kostel sv. Víta a Linharta zpustl. Na místě gotické tvrze a starého kostela sv. Víta a Linharta byla vybudována jezuitská rezidence s kostelem sv. Víta podle plánů stavitele Orsiho.

Popis stavby

Exteriér

Kostel je jednolodní obdélná raně barokní stavba bez věže s valenými klenbami. Po obou stranách oratoře je umístěn užší obdélný presbytář. Na střeše nad presbytářem je umístěn sanktusník. Východní průčelí, vybudované v letech 1732–1736 je členěno pilastry. Nad segmentovým štítem obdélníkového portálu je umístěno obdélníkové okno ukončené segmentem. Nad římsou průčelí vrcholí obdélníkovým štítem s trojúhelníkovým ukončením. V nikách průčelí jsou umístěny tři pískovcové sochy, pocházející patrně z dílny Matyáše Bernarda Brauna (sv. Ignác, sv. František Xaverský a sv. Václav). Boční fasády jsou členěny pilastry a obdélníkovými, půlkruhově ukončenými okny.

Interiér

Na zadní stěně presbytáře je iluzivní oltář se dvěma zachovanými obrazy sv. Víta, jemuž se zjevuje anděl, a poprsí sv. Václava mezi anděly od Jana Jiřího Heinsche z doby kolem 1683. V interiéru kostela se nacházejí i iluzivní malby od J. Kramolína z roku 1768, malované portály presbytáře a freska sv. Víta v podkruchtí. Čtyři boční malované oltáře s obrazy Narození Páně, sv. Linharta, sv. Agáty a sv. Klimenta jsou dílem Ignáce Raaba, stejně jako menší obrazy Floriana, Tekly, Notburgy a Doroty v jejich nástavcích. Součástí interiéru je rokoková oltářní deska, rokoková kazatelna se symboly Starého a Nového zákona a rokokové varhany. Ty jsou patrně jediným dochovaným nástrojem varhanáře Jana Vojtěcha Beera (Johanna Adalberta Beera)[4] z roku 1754–1755, který tak dokončil dílo svého předchůdce, varhanáře Tomáše Schwarze.[5] Cínová křtitelnice je datovaná letopočtem 1636.

Současnost

Kromě pravidelných bohoslužeb se v kostele konají příležitostně koncerty duchovní hudby.

Galerie

  • Klášter Tuchoměřice s kostelem sv. Víta

    Klášter Tuchoměřice s kostelem sv. Víta

  • Kostel sv. Víta (pohled z jihu)

    Kostel sv. Víta (pohled z jihu)

  • Kostel sv. Víta (boční pohled)

    Kostel sv. Víta (boční pohled)

  • Vstupní portál
    Vstupní portál
  • Hlavní (iluzivní) oltář v kostele sv. Víta (Josef Kramolín)

    Hlavní (iluzivní) oltář v kostele sv. Víta (Josef Kramolín)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-01]. Identifikátor záznamu 149050 : Rezidence jezuitská. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Klášter v bývalé jezuitské rezidenci ze 17. století. www.chemin-neuf.cz [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-07. 
  3. ↑ PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Tuchoměřice, fara, s. 119-128. 
  4. ↑ Varhany a varhanáři v České republice
  5. ↑ SVOBODA, Štěpán. Varhany v kostele sv. Víta v Tuchoměřicích. Varhany znějící [online]. 2012 [cit. 2016-05-02]. Varhany v kostele sv. Víta v Tuchoměřicích Dostupné online. 

Literatura

  • POCHE, Emanuel; a kol. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 4 (A-J). Praha: Academia, 1982, s. 111-112.
  • HOLEC, František; a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Díl VII., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988, s. 171.
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Arcidiecéze pražská, díl 5. Vikariát libocký.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Tuchoměřice, fara, s. 119-128. 

Externí odkazy

Zdroj