Kostel svatého Václava (Nové Sedlo)

Kostel svatého Václava
v Novém Sedle
Pohled ze západu
Pohled ze západu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Louny
Obec Nové Sedlo
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát lounský
Farnost Nové Sedlo u Žatce
Status farní kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitel farnost Nové Sedlo u Žatce
Zasvěcení svatý Václav
Architektonický popis
Stavební sloh barokní
Výstavba 17351737
Specifikace
Umístění oltáře jihovýchod
Stavební materiál kámen
Další informace
Kód památky 42486/5-1287 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava (někdy uváděn též jako Kostel Nejsvětější Trojice a svatého Václava)[1] je římskokatolický farní kostel zasvěcený svatému VáclavoviNovém Sedleokrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2] Stojí na hřbitově na okraji říční terasy v jihovýchodní části vesnice. Postaven byl v barokním slohu v letech 1735–1737.[1]

Stavební podoba

Jednolodní kostel je orientovaný k jihovýchodu. Západnímu průčelí dominují dvě hranolové věže, které mezi sebou svírají štít. V ose průčelí se nachází vstupní portál a nad ním složitě tvarované okno. Průčelí dále člení nárožní a sdružené pilastry s bohatou ornamentální výzdobou na hlavicích. Fasády na ostatních stranách jsou zdobené lizénovými rámci. Presbytář je obdélný a má zkosená nároží. Na bočních stranách k němu přiléhají přístavky sakristieoratoře. Uvnitř kostela se nachází kruchta zaklenutá včetně podkruchtí plackovou klenbou. Plackovou klenbou je sklenutá také kostelní loď, kde klenbu lemují lunety. Presbytář je od lodi oddělen půlkruhovým vítězným obloukem.[1]

Sloup Nejsvětější Trojice před kostelem

Interiér kostela zdobí bohatá štuková výzdoba a nástěnné malby. Na stropě lodi je namalován obraz s motivem setkání svatého Václava s králem Jindřichem Ptáčníkem na sněmu v Řezně a další motivy z Václavova života. Ve štukových rámech jsou malby alegorií ctností.[1]

Vybavení

Oltář je tvořen prostorově rozvinutou architekturou natřenou červenou barvou a vyloženou zrcadlovými skly. V centru se nachází obraz Zavraždění svatého Václava od Františka Lichtenreitera se sochami svatého Josefasvatého Jáchyma po stranách. Boční oltáře Panny Marie Pomocnésvaté Anny jsou pilastrové, se zasklenou skříní s obrazem, figurálním nástavcem a bohatým řezbářským dekorem. Jejich součástí jsou sochy světců. Autorem soch v kostele je Jan Václav Grauer. K zařízení dále patří kazatelnakřtitelnice vestavěné do dřevěného obložení vítězného oblouku a dvě zprohýbané zpovědnice se sochami krále DavidaMarie Magdaleny. Zábradlí presbytáře je z červeného mramoru. Na kruchtě se nachází šestidílná varhanní skříň.[1]

Okolí kostela

Západně od vstupu na hřbitov stojí barokní památkově chráněný sloup Nejsvětější Trojice z doby okolo roku 1730.[1][3]

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 3 485 000 Kč.[4]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
částka 700 500 420 535 380 400 550

Reference

  1. a b c d e f POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Nové Sedlo, s. 498. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-28]. Identifikátor záznamu 154671 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-29]. Identifikátor záznamu 155966 : Sousoší Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  4. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 102–103. 

Externí odkazy

Zdroj