Kostel svatého Václava (Deštná)

Kostel svatého Václava v Deštné
	Kostel svatého Václava v Deštné – barokní průčelí a románská věž
Místo
Stát	Česko
Kraj	Liberecký kraj
Okres	Česká Lípa
Obec	Deštná
Souřadnice	50°31′18,48″ s. š., 14°30′57,6″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	českolipský
Farnost	Deštná
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace:; o bohoslužbách; o Noci kostelů
Současný majitel	farnost Deštná
Zasvěcení	svatý Václav
Architektonický popis
Stavební sloh	zbytky románského a baroko
Výstavba	1763–1766
Specifikace
Délka	20,5 metrů
Šířka	19 metrů (i s věží)
Umístění oltáře	na jih
Stavební materiál	kámen, cihly, zdivo
Další informace
Adresa	Deštná
Kód památky	46572/5-3427 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava v Deštné je římskokatolický farní kostel v obci Deštná, která je jednou z částí města Dubá na jihu okresu Česká Lípa. Barokní sakrální stavba s původními románskými prvky stojí na vyvýšeném místě na úbočí svahu obklopená hřbitovem. U něho se při západní straně nalézá dvůr, který je dřevěný a roubený, stojící na místě staršího panského dvora, spojeného kdysi s věží kostela.^[1] Kostel byl ve druhé polovině 18. století přestavěn do barokní podoby. Od roku 1965 je zapsán v celostátním seznamu kulturních památek.^[2]

Historie

Kostel svatého Václava je nejstarší stavební památkou v oblasti Dubé.^[3] Původní kostel byl románskou stavbou z období před rokem 1230.^[4] Tento románský kostel byl orientován k východu.^[1]

Původní románskou podobu kostela připomíná východní apsida,^[4] která je členěná v dolní polovině třemi lichými arkádami a západní průčelí s hranolovou věží.^[1] První známý písemný doklad je z roku 1352, tehdy kostel patřil k mělnickému děkanátu.

Obdélnou románskou loď nahradila v letech 1763–1766^[1] (1763-1765^[5]) loď barokní svatyně,^[4] kterou podle návrhu stavitele z Kosmonos vystavěli zedničtí mistři F. Hoppe a Oppelt. Tehdy se změnila orientace kostela k jihu. Boční zdi lodi byly ubourány a z původní románské stavby se zachovaly jen apsida (jež byla původně presbytářem), která se stala jakousi boční kaplí a věž. Sakristie byla zřízena v roce 1817. Kostel byl obnoven v roce 1882.^[1] V roce 1891 byla v Deštné zřízena samostatná farnost (budova fary stojí u kostela). Na velikonoční neděli se konala v roce 1938, zřejmě naposled, Velikonoční jízda (německy Osterreiten či Kreuzreiten), která oslavuje zmrtvýchvstání Krista a polní mše. Při jízdě objížděli jezdci na koních pole a sakrální památky, to na počest křížových výprav do Svaté země.^[6] Po roce 1945 přestala být farnost obsazována knězem a do místa začali dojíždět excurrendo kněží z okolí, většinou z Jestřebí nebo Dubé. V letech 2009-2010 byl kostel opravován a 4. října 2010 jej litoměřický biskup Jan Baxant znovupožehnal po opravě.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 4 800 000 Kč.^[7]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009
částka	700	800	800	400	800	500	800

Architektura

Exteriér

Kostel je jednolodní, obdélný s půlkruhově uzavřeným presbytářem s obdélnou sakristií, románskou apsidou po východní straně a románskou věží na západní straně. Hlavní – severní průčelí je členěno pilastry a vrcholí volutovým štítem uprostřed s kasulovým oknem. Stěny kostely jsou zevně členěny pilastry s římsou a půlkruhově uzavřenými okny. Románská apsida je členěna v dolní polovině původními lichými arkádami, v horní polovině barokními pilastry s římsou. Na bocích věže jsou dvě sdružená, zřejmě románská, okénka s datem obnovy 1882. Báň věže je cibulová.^[1]

Interiér

Stěny presbytáře jsou uvnitř členěny pilastry. Kostel má v klenbě dvě pole české placky s pásem. Presbytář je sklenut konchou. Sakristie má valenou klenbu s lunetami.^[1]

Vybavení

Zařízení kostela je rokokové z období kolem roku 1766. Hlavní oltář je rámový. Je opatřen obrazem sv. Václava z roku 1765. Po stranách hlavního oltáře nad brankami se nacházejí sochy sv. Víta a sv. Ludmily. Dva boční oltáře jsou z období před rokem 1769, a jsou dílem sochaře ze Sloupu. Kazatelna má ambon s pozdně renesančními reliéfy andílčích hlav z konce 16. století a klobouk z 19. století. Ostatní zařízení a obrazy pochází z období od 2. poloviny 18. do 19. století. Kamenná křtitelnice je datována do období mezi 17. až 18. stoletím.^[1]

Okolí kostela

Na hřbitov obklopený zdí u kostela vede pozdně barokní brána z období kolem roku 1766. Nedaleko stojící barokní fara má mansardovou střechu. Při silnici k Dubé pod dětským domovem a internátní školou (bývalým plicním sanatoriem) je ve skále tesaný kamenný reliéf Kalvárie, který byl zřejmě původně nad studánkou.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Deštná /Česká Lípa/, s. 330–331.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-12]. Identifikátor záznamu 159083 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Kulturní památky: Kostel sv. Václava v Deštné [online]. Dubá: Městský úřad Dubá [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 55.
↑ NOVOTNÁ, Daniela. Kokořínsko. Praha 1: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Turistická část, s. 24.
↑ DULÍK, Stanislav; PRÁŠIL, Petr. Dubá a okolí na starých pohlednicích. Hostivice: Petr Prášil, 2006. ISBN 80-86914-16-X. Kapitola Deštná, s. 80.
↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99.