Kostel svatého Stanislava (Bolatice)

Kostel svatého Stanislava
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°57′8,43″ s. š., 18°5′6,14″ v. d.
Základní informace
Církev Římskokatolická
Provincie Moravská
Diecéze ostravsko-opavská
Děkanát Hlučín
Farnost Bolatice
Status Farní kostel
Datum posvěcení 1703
25. listopad 1912
Světitel v roce 1912 Karel Wisnar
Architektonický popis
Architekt přestavba: Josef Seyfried
Stavební sloh baroko
Výstavba 1703
přestavba 1911–1912
Další informace
Ulice Svobody
Kód památky 27254/8-1334 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Stanislava je barokní římskokatolický farní kostel římskokatolické farnosti Bolatice, který se nachází v katastrálním území obce Bolatice v okrese Opava. V roce 1964 byl areál kostela s kovaným křížem, ohradní zdí a s kaplí svatého Jana Nepomuckého zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.[1]

Historie

Kostel byl postaven a vysvěcen v roce 1703. Stavba byla zasvěcena patronovi Polska svatému Stanislavovi, na počest návštěvy polského krále Jana III. Sobieského, který obcí projížděl v roce 1682, když táhl na pomoc Vídni obležené Turky. Do současné podoby byl kostel rozšířen v letech 1911–1912 zednickým mistrem Josefem Seyfriedem z Kravař. Znovu byl vysvěcen 25. listopadu 1912 kanovníkem olomoucké kapituly a světícím biskupem Karlem Wisnarem. V roce 1932 byly instalovány věžní hodiny. V padesátých letech 20. století byl kostel opravován. V roce 1970 byly pořízeny tři zvony, které v roce 1980 byly opatřeny elektrickým pohonem a v roce 2002 byly plně automatizovány s věžními hodinami. V letech 1999–2001 byla provedena generální oprava střechy a obou věží kostela. Kostel je postupně renovován a opravován.[2][3] V období 2017–2019 byla provedena obnova fresek v kostele. [4][5]

Architektura

Exteriér

Kostel je trojlodní bazilika s jádrem ze začátku 18. století. Je orientovaná zděná stavba s kněžištěm, které je zakončeno třemi stranami osmiúhelníku a transeptem, a s třípatrovou věží v západním průčelí. Průčelí je tříosé se třemi portály tvořenými pilastry na vysokých podnožích a vchody s půlkruhovými záklenky, které jsou v horní části profilované s klenáky. Římsové hlavice nesou trojdílné kladí. Nad hlavním portálem je v pískovcové a polychromované kartuši znak. Ve znaku je orlice s písmeny MORS a iniciálami FFLAMU a letopočet 1703, v klenotu je mitra s berlí. V druhém patře věže jsou po stranách štíty s kruhovými otvory v profilovaných šambránách a čtyřmi klenáky. Okraje štítu tvoří tesané podnože s vázami mušlového tvaru a kanelurami. Fasáda průčelí je členěná vpadlými výplněmi a oválnými okny s profilovanými šambránami a klenáky. Boční fasády jsou členěny vpadlými výplněmi a půlkruhovými okny v profilovaných šambránách s klenáky. Nad křídly transeptu a nad zadní stěnou kněžiště jsou čtyřúhelníkové štíty s oválnými okny v profilovaných šambránách s klenáky. Střecha baziliky je valbová krytá bobrovkami, věž má plechovou helmicí, sanktusník a věžičky jsou kryté plechem.[6][7]

Interiér

Hlavní loď má tři pole valené klenby na pasech se třemi výsečemi. Transept je zaklenut kopulí. Kněžiště má valenou klenbu na pase zakončenou konchou s výsečemi. Boční lodi, podkruchtí, sakristie a skladiště mají křížové klenby na pasech. Loď je členěna pilastry jejichž kompozitní hlavice jsou zdobeny akantovými listy a hlavičkami andílků. Poprsník kruchty je tvořen balustrádou s kuželkami. Oblouky v podkruchtí jsou zdobeny ve vrcholech kartušemi, mřížkami a hlavičkami andílků. V roce 2003 byla provedena úprava liturgického prostoru a byl posvěcen nový oltář.[8]

Ohradní zeď

Ohradní zeď obíhá kolem areálu kostela, přilehlé fary a bývalého hřbitova. K západnímu průčelí vede široké schodiště k litinové bráně s postranními brankami. Ohradní zeď je zděná členěná hranolovými převýšenými pilíři s vyznačením soklu. Je ukončená stříškou krytou prejzy.[9] Část ohradní zdi prošla generální opravou v roce 2002 a v roce 2006 byla restaurována vstupní kovaná brána.

V roce 1993 byl vybudován a vysvěcen nový hřbitov. Starý hřbitov kolem kostela (na půdorysu písmene L) byl v roce 2014 zrušen a revitalizován na klidový park.[8]

Kříž

U pravého bočního vchodu do kostela (jihozápadní nároží) je kovaný železný kříž s černým a stříbrným nátěrem na nízké podložce s korpusem z 18. století. Ramena kříže zdobí akantové květy s růžicemi, spodní část má schránku s dvířky. Ostatní části kříže zdobí ratolesti a voluty. Nad hlavou Krista je symbol Boží Trojice s paprsčitou svatozáří. Stříbrně natřený korpus je zdobený věncem s rozetami. Na zemi je kámen s nápisem: RIP.

Kaple svatého Jana Nepomuckého

Na návsi východně od kostela stojí barokní kaple z první poloviny 18. století. Samostatně stojící zděná omítaná kaple na půdorysu čtverce s půlkruhovým závěrem. Vchod má půlkruhový záklenek, uvnitř je zaklenut konchou. Nad vchodem je půlkruhový barokně zprohýbaný štít. Střecha je krytá plechem. Uvnitř je oltář se soškou svatého Jana Nepomuckého.[10][6]

Galerie

  • Část vstupního průčelí s věží

    Část vstupního průčelí s věží

  • Pohled na kostel

    Pohled na kostel

  • Boční portál

    Boční portál

  • Kaple sv. Jana Nepomuckého

    Kaple sv. Jana Nepomuckého

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-22]. Identifikátor záznamu 138487 : Kostel sv. Stanislava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Kostel sv. Stanislava. www.bolatice.cz [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Kostel sv. Stanislava | Sdružení obcí Hlučínska - Moravskoslezský kraj. www.hlucinsko.eu [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-10. 
  4. ↑ BERNARDOVÁ, Veronika. Kostel se může pyšnit opravenými freskami. Opavský a hlučínský deník. 2017-11-10. Dostupné online [cit. 2021-02-22]. 
  5. ↑ MOTLOVÁ, Žaneta. Kostel na Hlučínsku zdobí obnovené stropní fresky, pomohli i místní lidé. iDNES.cz [online]. 2017-11-27 [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Evidenční list I.. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ Evidenční list II.. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b O farnosti. www.bolatice.cz [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ Evidenční list: ohradní zeď. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ kaple sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • Almanach k 300. výročí posvěcení kostela svatého Stanislava 1703-2003 Bolatice... Bolatice: Římskokatolická farnost, 2003. 78 s.,
  • AUGUSTINKOVÁ, L. - KOUŘILOVÁ, D. - SCHENKOVÁ, M., Dotek posvátného / Farní kostel sv. Stanislava a kaple sv. Mikuláše v Bolaticích. Bolatice 2021. ISBN 978-80-11-00597-9

Související články

Externí odkazy

Zdroj