Kostel svatého Petra a Pavla (Březno)

Kostel svatého Petra a Pavla
v Březně
Kostel sv. Petra a Pavla v Březně
Kostel sv. Petra a Pavla v Březně
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Chomutov
Obec Březno
Souřadnice 50°24′6,4″ s. š., 13°25′16,37″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát krušnohorský
Farnost děkanství Chomutov
Status filiální kostel (dříve farní kostel farnosti Březno u Chomutova)
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení svátek svatých Petra a Pavla
Datum posvěcení 8. května 1763
Architektonický popis
Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavební sloh baroko
Výstavba 1739–1763
Specifikace
Délka 25 m
Šířka 20 m
Další informace
Ulice Dlouhá
Kód památky 14292/5-470 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní kostel svatého Petra a Pavla v Březně v okrese Chomutov je monumentálně působící barokní sakrální stavbou vystavěnou podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Kostel stojí na místě staršího raně gotického kostela svatého Petra a Pavla, doloženého prvně roku 1352.[1] Základní kámen stavby byl položen 13. května 1739. Stavbu brzdily mnohé technické problémy jako nedostatečně únosné písečné podloží, které si vynutilo zaberanění dřevěných pilotů do hloubky, údajně odpovídající výšce kostela bez věží a také války poloviny 18. století. Navíc se na stavbu nedostávalo peněz. Kostel byl dostavěn v roce 1763 Janem Kryštofem Koschem za pomoci březenského mistra P. Eisenbergera. Věže pocházejí z let 1764–1765.[2]

Historie

Na hlavní oltáři barokního chrámu je ve skleněné skříni umístěna gotická socha Panny Marie z doby kolem roku 1450. Tato dřevěná socha byla nalezena v letech 1632–1637 při kopání studny. Na několika místech má červené skvrny jako od krve. Nejdříve pro i byla vybudována malá kaple, kterou nechal roku 1671 hrabě Martinic strhnout a postavit pak novou větší kapli se třemi oltáři. Protože však ani ta nestačila pro stále vzrůstající počet poutníků, bylo rozhodnuto vybudovat barokní kostel a původní kaple byla pak stržena.[3] Nový kostel byl vysvěcen 8. května 1763 pražským biskupem Janem Ondřejem Kayserem.[4]

Až do josefínských dob bylo Březno cílem četných poutníků, ale po zákazu poutí během reforem návštěvnost podstatně upadla, takže pak přicházelo vždy jen několik procesí z nejbližšího okolí na svátek Nanebevzetí Panny Marie.[5][6]

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu kostela čerpáno 11 280 000 Kč.[7]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
částka 1 000 1 200 1 000 800 900 1 000 1 000 740
rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
částka 450 500 500 420 450 420 400 500

Architektura

Kostel sv. Petra a Pavla v Březně při opravě v roce 2010

Jedná se o dokonale symetrickou barokní centrální stavbu o půdorysu řeckého kříže (přibližně 25 × 20 m). Kostel má ústřední čtvercový prostor a apsidy na hlavní ose. Na diagonálách chrámové lodi se nacházejí čtyři osmiboké kaple. Zevně je stavba zhruba čtyřboká. Má dvě věže téhož půdorysu s vysokými báněmi a konvexní rizalit v západním průčelí. Nad ústředním prostorem je monumentální placková klenba s freskovou výzdobou od Franze Müllera z roku 1750.

Vybavení

Zařízení kostela je jednotné, oltáře a další dřevořezby jsou od K. L. Waitzmanna z období kolem roku 1760. Kostel má hlavní oltář a boční oltáře. Ve výklencích se nacházejí sochy a také zpovědnice jsou opatřeny sochami sv. Františka z Assisi, sv. Petra, sv. Floriána, sv. Prokopa, sv. Eustacha a biblickým králem (Davidem). Sochy jsou také na kazatelně. Varhany jsou opatřeny bohatou rokokovou ornamentikou z díly J. I. Schmidta z Lokte. Byly postaveny v roce 1758. Na hlavním oltáři[2] je pozdně gotická socha milostné Madony.[3] Lavice pocházejí z období kolem roku 1770, dvě zpovědice se datují do druhé poloviny 18. století.[2]

V kostele původně bývaly čtyři zvony z let 1520–1856. S výjimkou prostředního zvonu z roku 1775 byly zrekvírovány během první světové války. Tři nové zvony byly odlity v roce 1921.[4]

Po roce 1945 a následném vysídlení německého obyvatelstva kostel začal výrazně chátrat. Následná velkoplošná těžba hnědého uhlí zdevastovala krajinu v širokém okolí. Roku 1999 začala probíhat oprava kostela, ovšem řada hodnotných prvků stavby byla předtím nenávratně poškozena (především fresky).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Všemu světu na útěchu. Sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590. Příprava vydání Helena Dáňová, Renáta Gubíková. Chomutov: Oblastní muzeum, 2014. 351 s. ISBN 978-80-87898-07-9. S. 145. 
  2. ↑ a b c Umělecké památky Čech. A/J. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Březno, s. 139. 
  3. ↑ a b MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 243–244. 
  4. ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena. Březno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 80 s. ISBN 80-239-4167-4. Kapitola Březno, s. 13. 
  5. ↑ ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (německy) 
  6. ↑ HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (německy) 
  7. ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97. 

Literatura

  • KYNČIL, Jiří. Stavba farního kostela sv. Petra a Pavla v Březně u Chomutova. Umění. asopis Ústavu pro teorii a dějiny umění Československé akademie věd. Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, roč. 7, čís. 2, s. 154–157. 

Externí odkazy

Zdroj