Kostel svatého Matěje (Bechyně)

Kostel svatého Matěje v Bechyni
Kostel svatého Matěje na náměstí v Bechyni (říjen 2023)
Kostel svatého Matěje na náměstí v Bechyni (říjen 2023)
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihočeský
Okres Tábor
Obec Bechyně
Souřadnice 49°17′42,76″ s. š., 14°28′4,01″ v. d.
Kostel svatého Matěje v Bechyni
Kostel
svatého Matěje
v Bechyni
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze Českobudějovická
Farnost Bechyně
Zasvěcení Apoštol Matěj
Architektonický popis
Stavební sloh gotický,
barokní přestavba
Specifikace
Stavební materiál zděný
Další informace
Adresa náměstí T. G. Masaryka 144
Ulice náměstí T. G. Masaryka v Bechyni
Kód památky 16055/3-4699 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Matěje v Bechyni je římskokatolický děkanský kostel na náměstí v Bechyni v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Kostel je součástí městské památkové zóny Bechyně, vyhlášené 19. listopadu 1990 a jeho renesanční hranolová věž je dominantou náměstí.[1] Objekt je zapsaný jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek.[2]

Historie

Okolí místa, kde stojí kostel svatého Matěje, bylo osídleno již v prehistorických dobách. Důkazy v podobě keramických předmětů, pece z 1. století př. n. l., nádrže na vodu či laténského pohřebiště přinesla rekonstrukce náměstí v roce 2011.[3] Při archeologickém průzkumu se našly i stopy událostí z období středověku, konkrétně stopy velkého požáru, který zřejmě postihl město ve 20. letech 15. století, tj. v husitských dobách.[4]

Panorama Bechyně z roku 1798 se zámkem a kostelem sv. Matěje. Autor: Lovro Janša (Lorenz Janscha), obraz ze sbírek Slovinského národního muzea.

Základ stavby kostela svatého Matěje tvoří pozdně gotické síňové dvojlodí s pětibokým presbytářem s opěráky, hranolovou věží na severní straně a s obdélnou patrovou oratoří na jižní straně.[5] Původní gotický kostel byl na tomto místě vybudován koncem 13. nebo začátkem 14. století pravděpodobně na místě starší stavby.[2]

První rozsáhlou přestavbou prošel kostel v letech 1613–1615. Přestavbu, kterou z větší části financoval majitel bechyňského panství Adam ze Šternberka spolu s hejtmanem Ondřejem Holušickým, provedl stavitel Jan Schütz z Českých Budějovic. Kromě klenby, kněžiště a kůru z tohoto období pochází také pětipatrová věž, která byla přistavěna k severovýchodnímu rohu kostela. V jednom z horních pater věže bylo obydlí hlásného, které bylo využíváno až do 20. století.[5]

Další významnou přestavbou prošel kostel sv. Matěje v roce 1740, kdy byl nad zdmi presbytáře vybudován směrem do náměstí plasticky bohatě zdobený štít s výklenkem, určeným pro sochu sv. Matěje. V letech 1741–1743 byla stavba doplněná barokní cibulovitou bání, pobitou plechem.[2][5] Přístavky na severní a západní straně kostela pocházejí z 19. století.[6]

Zvony v kostelní věži

Popis

Náměstí v průběhu rekonstrukce (stav prací v září 2011)

Děkanský kostel se svou vysokou věží tvoří z urbanistického hlediska významnou dominantu města Bechyně. Kostel je presbytářem obrácený do náměstí. Vevnitř je kostel je sklenutý síťovou klenbou na žebrech hruškovitého profilu. V západní části kostelní lodi je renesanční kruchta, umístěná na šesti toskánských sloupcích s nepravidelnými půlkruhovými arkádami. Na severní straně kostela je pravoúhlý portál, který vede do sakristie, postavené kolem roku 1613. Sakristie byla sklenuta jednoduchou křížovou hřebínkovou klenbou bez žeber. V sakristii se nachází hliněný reliéf s postavou Panny Marie, který pochází z konce 16. století.[6]

Vnitřní zařízení kostela je převážně ze 16. až 18. století. Cínová křtitelnice, zdobená reliéfy, je z roku 1555. Obraz „Klanění králů“, pravděpodobně dílo vlámského malíře Cornelise de Vose (1584–1651), v dřívějších dobách nesprávně připisované Petru Brandlovi, pochází zřejmě z let 1620–1630.[6] Většina zařízení, jako oltáře, sochy apod., je z doby barokní přestavby kostela kolem roku 1740.[5] Toto vybavení zahrnuje hlavní oltář, mensu s tabernáklem a sochami andělů, boční oltáře Svaté rodiny, sv. Kateřiny a sv. Bernarda. Boční oltář Panny Marie na severní straně lodi je doplněn sochami svatých a obrazem černé Madony. Kazatelna je ozdobena sochami evangelistů a figurálním reliéfem.[6] Hranolová věž je opatřená na nárožích pilastry, na vrcholu věže je pod bání ochoz s arkádami na sloupcích.[6] Věž i s bývalou, částečně rekonstruovanou světničkou věžníka a s prostory zvonice je během letní sezóny zpřístupněná veřejnosti.[5]

Ve štítě presbytáře, obráceném k náměstí, je umístěna dřevěná socha sv. Matěje z doby kolem roku 1740.[6] Před kostelem stojí socha svatého Jana Nepomuckého. Jedná se o unikátní terakotovou plastiku pravděpodobně z doby kolem roku 1780, která zřejmě nahradila původní sochu z roku 1737. Tato socha, která je ukázkou bechyňské hrnčířské tradice, byla původně umístěná před hostincem Na růžku a na náměstí před kostel sv. Matěje byla přesunuta až v roce 1938.[7]

Budova děkanství

Poblíž kostela stojí budova děkanství. Budova čp. 143, která má gotické jádro a renesanční klenby, byla barokně přestavěna po požáru v roce 1711 a později bylo její průčelí upraveno v klasicistním stylu. Budova děkanství je stejně jako kostel sv. Matěje chráněná jako kulturní památka.[8]

Bechyňské náměstí prošlo na přelomu první a druhé dekády 21. století celkovou rekonstrukcí. Rekonstrukce, která stála 30 milionů korun a přinesla řadu důležitých archeologických objevů, byla dokončena v roce 2011. Patnáct míst s archeologickými nálezy bylo vyznačeno v nově položené dlažbě, významně bylo upraveno i nejbližší okolí kostela.[3]

Výhledy z věže kostela sv. Matěje

  • Ulice Dlouhá a Táborská na jihozápadě

    Ulice Dlouhá a Táborská na jihozápadě

  • Východní fronta domů na náměstí

    Východní fronta domů na náměstí

  • Severní strana náměstí (rekonstrukce v r. 2011)

    Severní strana náměstí (rekonstrukce v r. 2011)

  • Bechyňský zámek a jižní strana náměstí

    Bechyňský zámek a jižní strana náměstí

  • Pohled na severovýchod k bechyňskému mostu

    Pohled na severovýchod k bechyňskému mostu

  • Ulice Dlouhá a Plechamr na severozápadě

    Ulice Dlouhá a Plechamr na severozápadě

Odkazy

Reference

  1. ↑ Památková katalog: Bechyně [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Památkový katalog: Kostel sv. Matěje [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Bechyňské náměstí promlouvá historií [online]. Česká televize. ČT 24, 2011-12-08 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ KÁNDLOVÁ, Lucie. Na náměstí v Bechyni objevili archeologové keltské chaty i s pecí. iDNES.cz [online]. 2011-06-06 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e Kostel sv. Matěje [online]. Bechyně: Městský úřad Bechyně [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f Bechyně, kostel sv. Matěje. Evidenční list kulturní památky - původní [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  7. ↑ Památkový katalog: Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ Památkový katalog: Děkanství [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj