Kostel svatého Martina (Zámrsk)

Kostel svatého Martina v Zámrsku
Kostel svatého Martina
Kostel svatého Martina
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Pardubický
Okres Ústí nad Orlicí
Obec Zámrsk
Souřadnice 49°59′16,26″ s. š., 16°7′53,52″ v. d.
Kostel svatého Martina (Zámrsk) (Česko)
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze královéhradecká
Vikariát Orlickoústecký
Farnost Zámrsk
Užívání farní kostel
Zasvěcení Martin z Tours
Architektonický popis
Typ stavby rokoko
Výstavba 1781-82
Další informace
Kód památky 34648/6-4138 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Martina je jednolodní farní kostel v Zámrsku v okrese Ústí nad Orlicí, římskokatolické farnosti Zámrsk, královéhradecké diecéze. Kostel je kulturní památkou Česka.[1]

Historie

Nejstarší písemná zmínka o kostele pochází z roku 1350v listině Arnošta z Pardubic, kdy je uváděn jako farní kostel.[2][3]

V letech 1781-1782 byl postaven v místě původního gotického kostela za Jiřího Jeníka Zásadského z Gemsendorfu, který v té době vlastnil zámrské panství, nový kostel. Stavba je často připsována Františku Kermerovi.[4] V roce 1846 byla střecha pokryta šindelem. Až do roku 1986 měl kostel sanktusník. V 70. letech 20. století došlo k opravám interiéru kostela a zavedení elektřiny.[5]

Stavební podoba

Exteriér

Kostel je orientovaná jednolodní zděná stavba na půdorysu obdélníku se zaoblenými rohy, je zakončena protáhlým půlkruhovým kněžištěm. Po stranách kněžiště je sakristie (na severu) a Boží hrob (na jihu). Střecha je valbová krytá bobrovkami. Stěny jsou hladce omítané členěné pilastry s římsovými hlavicemi. Po obou stranách lodi jsou prolomena dvě okna (sever a jih) v plastických šambránách. Západní průčelí je členěno pilastry a ukončeno nízkou atikou a na ní volutovým štítem s pilastry, které vybíhají nad štít a jsou ukončeny volutami. Mezi pilastry je nika s mušlovou konchou. Po stranách štítu na atice jsou umístěny rokokové vázy.[5][6]

Vstupní portál má po stranách pískovcové pilastry ukončenými volutami (obdoba štítu). Na pískovcovém ostění vchodu jsou vytesány rokaje s rozvinutou páskou s nápisem a datací 1782. Vchodové dveře jsou vyřezávané s rokokovými motivy.[3] Nad vchodem je okno a nad ním vytesané znaky rodu Gemsdorfů.

Interiér

Kněžiště má délku 9,60 m a šířku 4,85 m, je plochostropé se štukovým zrcadlem. Po stranách jsou přistavěny sakristie a Boží hrob, nad nimi jsou oratoře se segmentovými stropy otevřené do kněžiště půlkruhovými oblouky, které mají štukové orámování s klenákem. Sakristie je plochostropá, Boží hrob má valenou klenbu. Vítězný oblouk má půlkruhové zakončení. Loď kostela je 13 m dlouhá a 9,45 m široká, dělená pilastry. Strop je zaklenutý plackami oddělenými pasy. Dva sloupy s ionizující hlavicí a dvě nástěnné konzoly nesou zděnou kruchtu, která má třikrát vydutou poprsnici zdobenou štukovou výzdobou (rokaje), na střední poprsnici jsou znaky Gemsdorfů. Přístup na kruchtu a oratoř na epištolní straně je vřetenovým schodištěm.[7][3]

Jedno manuálové varhany se sedmi rejstříky byly vyrobeny v roce 1907 varhanářem Josefem Kobrlem z Lomnice nad Popelkou.[8] Ty nahradily varhany, které byly uváděny v inventáři již v roce 1768.[2]

Rokokový hlavní oltář svatého Martina z roku 1781 od Josefa Pacáka z Litomyšle. Boční oltář svatého Františka de Paula je pořízen na zakázku hraběnky Terezie z Bubna a Litic. Oltář vyřezal v roce 1760 František Špička, malbu provedl Leopold Felix. Druhý boční oltář Neposkvrněného početí Panny Marie byl evidován už v inventáři v roce 1768. Kazatelna je opět dílo Josefa Pacáka z roku 1753.

Pískovcová křtitelnice ve tvaru kalichu pochází z původního kostela, je vysoká 96 cm. V kostele se rovněž dochovaly náhrobky z roku 1531 a 1590 majitelů Lukavských z Lukavice Jana a jeho vnuka Václava.

Blízké okolí kostela

  • zvonice - postavena ve stejné době jako kostel.
  • Fara pochází z poloviny 19. století.
  • socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1727

Galerie

  • socha sv. Jana Nepomuckého

    socha sv. Jana Nepomuckého

  • Zvonice

    Zvonice

  • Zvon z roku 1596

    Zvon z roku 1596

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-12]. Identifikátor záznamu 146380 : kostel sv. Martina biskupa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b Zámrsk - Farnost římskokatolické církve. www.zamrsk.cz [online]. [cit. 2019-08-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Zámrsk - Kostel sv. Martina Biskupa. depositum.cz [online]. [cit. 2019-08-12]. Soupis památek, ročník 16. Politický okres vysokomýtský (1902) na stranách 240-242.. Dostupné online. 
  4. ↑ Stavby Františka Kermera. prozradit.tk [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-06. 
  5. ↑ a b kostel sv. Martina, Zámrsk. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ VLČKOVÁ. Evidenční list: kostel sv, Martina biskupa. S. 3,5, 7, 8,9. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ Evidenční list: kostel sv. Martina biskupa, s. 1 a 3. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj