Kostel svatého Martina (Soběsuky)

Kostel svatého Martina v Soběsukách
Kostel svatého Martina
Kostel svatého Martina
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Chomutov
Obec Chbany
Lokalita Soběsuky
Souřadnice 50°21′5,27″ s. š., 13°25′38,78″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze litoměřická
Vikariát lounský
Farnost Soběsuky
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení Martin z Tours
Architektonický popis
Stavební sloh barokní
Výstavba konec 17. století
Další informace
Kód památky 28879/5-837 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Martina je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Martinovi v Soběsukách v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1] Kostel stojí na okraji terénní hrany nad údolím Ohře asi jeden kilometr pod hrází nechranické přehrady. Je obklopen zrušeným hřbitovem a hřbitovní zdí s barokní branou.

Historie

První písemná zmínka o kostelu svatého Martina v Soběsukách pochází z roku 1369, ale existují dohady o starším kostele založeném okolo roku 1180 mnichy z kláštera ve Waldsassenu. Stávající barokní podobu kostel získal během přestavby na konci 17. století. V kostele byli až do osmdesátých let 18. století pohřbíváni majitelé panství.[2] Nový hřbitov byl zřízen asi půl kilometru jižně od návsi.[3]

Stavební podoba

Kostel je jednolodní a na východě ho uzavírá pravoúhlý presbytář, k jehož stranám jsou připojeny dva šestiboké přístavky. Před západní průčelí vystupuje hranolová věž a střecha nese sanktusovou vížku. Fasády jsou členěné pilastry a a půlkruhově ukončenými okny. Vnitřní stěny lodi přechází fabionem do stropu členěného štukovými rámci. Presbytář se do lodi otevírá půlkruhovým vítězným obloukem a je zaklenutý valenou klenbou s lunetami na římsových konzolách. Kruchta je dřevěná a zdobí ji barokní sošky evangelistů.[4] V jižní stěně se zachovalo gotické zdivo a zazděný pískovcový portál.[2]

Vybavení

V kostele se nachází čtyři oltáře: hlavní oltář svatého Martina, dále oltář svatého Jana Nepomuckého, oltář Panny Marie a oltář svatého Josefa. K vybavení také patří kazatelna, křtitelnice a lavice v chrámové lodi. Na vítězném oblouku je soška Piety z 19. století. Sochy svatých v sakristii jsou ze druhé poloviny 18. století. Lavice na oratoři pochází z období okolo roku 1680. Interiér také zdobí obrazy křížové cesty z roku 1771.[4] Z původních tří zvonů v kostele zůstal jen největší renesanční zvon z roku 1539 zdobený nápisem „MD XXXIX 1539 sit nomen domini benedictvm ex hoc nunc et usqve in seculum anno“.[3]

Okolí kostela

U brány ve hřbitovní zdi je na vysokém podstavci sousoší z roku 1724 se svatým Janem Nepomuckým, který stojí na zeměkouli a doprovázejí ho dva andělé. Před kostelem byl také na původní návsi vztyčen raně barokní mariánský sloup z roku 1694.[4]

Galerie

  • Sousoší svatého Jana Nepomuckého

    Sousoší svatého Jana Nepomuckého

  • Mariánský sloup před kostelem

    Mariánský sloup před kostelem

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-17]. Identifikátor záznamu 140213 : Kostel sv. Martina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Soběsuky, s. 78–79. 
  3. ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena. Chbany. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 68 s. ISBN 80-239-4163-1. Kapitola Soběsuky, s. 48. 
  4. ↑ a b c Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P–Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Radonice, s. 206–207. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj