Kostel svatého Linharta (Lidéřovice)

Kostel svatého Linharta
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°3′59,76″ s. š., 15°22′6,6″ v. d.
Základní informace
Církev katolická církev
Zasvěcení svatý Linhart
Další informace
Adresa Lidéřovice, ČeskoČesko Česko
Kód památky 21826/3-2077 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel svatého Linharta v Lidéřovicích je dvoulodní stavbou stojící na místním hřbitově. Kostel byl postaven počátkem 14. století. Původně byl zasvěcen sv. Jiří, upraven byl pozdně goticky v 80. a 90. letech 15. století, do podoby dvojlodí opatřeného kamennou kruchtou, v presbytáři bylo zbudováno kamenné sanktuárium a v jižní stěně kostelní lodi proražen vstup (později zazděný a dnes patrný jen zvenčí). Na zdivu užšího trojboce zakončeného presbytáře se dodnes zachovalo dřevěné patro, které mělo původně obranný význam (podsebití). V jihovýchodní části ohradní zdi hřbitova je částečně zachovaný karner (kaple s kostnicí).

Přebudování kostela podnítil Václav z Maříže. Od roku 1452 byl po jedenáct let správcem telčského panství, pak přešel na panství v Českém Rudolci. Protože za jeho působeni v Telči byl vystavěn tamní dvoulodní kostel sv. Jakuba, můžeme předpokládat, že on s sebou na nové panství přivedl kameníky z telčské huti a zadal jim práci na místních kostelích. V té době byl do podoby dvojlodí přestavěn kostel sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci a po jeho vzoru i kostel v Lidéřovicích. O něco mladší jsou další dva dvojlodní kostely v blízkém okolí: nad Slavonicemi kostel Božího Těla a kostel sv. Petra a Pavla v Cizkrajově. Někdy po roce 1465 bylo změněno zasvěceni lidéřovického kostela a jako patron kostela a obce začal být ctěn sv. Linhart, světec hojně oblíbený v Rakousku a zejména v Bavorsku. Zdejší pozdně gotický, a po něm i následný barokní hlavní oltář, byly opatřeny dvojími vyobrazeními - jak sv. Linharta, tak i sv. Jiří. Tedy i úcta k původnímu patronu tu zůstávala živou. Věž kostela byla původně završena dřevěným zvonovým patrem. Během historie byla věž několikrát poškozena a v průběhu posledních desetiletí 20. století se vzhled její střechy několikrát změnil.

V první půli 20. století sem kněz dojížděl z Lipolce. Po 2. světové bylo německé obyvatelstvo i s posledním německým farářem Müllerem odsunuto. Nyní je farnost svěřena do péče karmelitánů z kláštera v Kostelním Vydři. Vnitřní vybavení kostela je vyklizeno, cenné sochy jsou zapůjčeny státní galerii. Střecha věže kostela byla zrekonstruována v roce 2003. Bohoslužby jsou tu jen zřídka.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 4 612 000 Kč.[1]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1997 1998 2001 2002 2003 2004 2006 2007 2008 2009
částka 500 500 300 400 300 450 595 487 510 570

Odkazy

Reference

  1. ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 102–103. 

Externí odkazy

Zdroj