Kostel svatého Josefa (Hutisko)

Kostel sv. Josefa
Kostel sv. Josefa v Hutisku
Kostel sv. Josefa v Hutisku
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Zlínský
Okres Vsetín
Obec Hutisko
Souřadnice 49°25′55,34″ s. š., 18°13′14,18″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze olomoucká
Děkanát Valašské Meziříčí
Farnost Hutisko
Status farní kostel
Zasvěcení svatý Josef
Architektonický popis
Výstavba kolem roku 1748
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Další informace
Kód památky 12571/8-3826 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel sv. Josefa (také kostel sv. Josefa Pěstouna) je farní kostel, ležící v obci Hutisko-Solanec (část Hutisko) asi 6 km východně od centra města Rožnova pod Radhoštěm v okrese Vsetín. Od 6. června 1994 je stavba chráněna jako kulturní památka pod č. 12571/8-3826.[1]

Jedná se o zděnou jednolodní stavbu na obdélném půdorysu s půlkruhovým závěrem, s hranolovou věží v západním průčelí a s další malou sanktusní vížkou. Na čelní straně se nacházejí vnější mozaiky sv. Josefa a Krista. Kostel je situován na dominantním návrší v severní části obce.[2]

Historie

Předchůdcem současného objektu byl roubený kostel, zbudovaný v průběhu roku 1732.[3] Šlo o filiální kostel, podřízený dohledu rožnovského faráře, k němuž byly krom Hutiska přiděleny také obce Horní Bečva, Prostřední Bečva, Solanec a Velké Karlovice. Duchovní správu zde vykonávali lokální kaplani, z nichž prvním byl Kristián Mošnovský z Příbora.[4] Nynější zděný jednolodní kostel byl postaven kolem roku 1748 poté, co původní dřevěný svatostánek vyhořel.[3] Stavbu sakrální novostavby, na níž se podílel hukvaldský zednický mistr Jan Jiří Görig, z větší části financoval solanecký fojt Jiří Křenek (1708–1766),[5] jehož pískovcový pozdně barokní náhrobek stál u kostela až do roku 1952, kdy byl společně s náhrobkem jeho manželky Roziny transportován mimo hřbitov.[4] Obě sepulkrální památky jsou od druhé poloviny 60. let 20. století součástí sbírek Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Samostatnou farou se Hutisko stalo až v roce 1843. Za prvního faráře Jakuba Čámka byl kostel o tři roky později rozšiřován, získal věž a nový hlavní vstup, lemovaný kamenným portálem.[3] Exteriérové fasády byly upravovány zkraje 70. let 20. století a ozdobeny mozaikami z dílny akademického malíře Luďka Majera.[3][6] Kolem kostela se rozprostírá hřbitov.

Interiéru dominuje hlavní oltář s obrazem sv. Josefa a dva boční oltáře, zasvěcené Panně Marii Pomocné a sv. Petru a Pavlu. Během působení farářů Karla Ješky a Jaroslava Říčného byl v letech 1928 a 1950 interiér kostela vyzdoben malbami akademického malíře Františka Podešvy (1893–1979), zachytávajícími novozákonní motivy ve stylu lidového umění moravského Valašska. Podešvova malba v kněžišti však byla roku 1993 zalíčena.[5]

Galerie

  • Kostel sv. Josefa spolu s farní budovou

    Kostel sv. Josefa spolu s farní budovou

  • Interiér kostela sv. Josefa v Hutisku

    Interiér kostela sv. Josefa v Hutisku

Odkazy

Reference

  1. ↑ kostel sv. Josefa - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-josefa-12821093
  3. ↑ a b c d SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. A/I. 1. vyd. Praha: Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 379. 
  4. ↑ a b Fojtovská rodina Křenků ze Solance. Karel Jan Malina - osobní stránky [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b NEKUDA, Vladimír (edd.). Okres Vsetín. Rožnovsko-Valašskomeziříčsko-Vsetínsko. 1. vyd. Brno: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a okresní úřad Vsetín, 2002. 694 s. ISBN 80-86298-09-4. S. 513. 
  6. ↑ Rímskokatolická farnost Hutisko. www.farnosthutisko.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-08. 

Externí odkazy

Zdroj