František Podešva

František Podešva
Narození 2. července 1893
Sokolnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 28. října 1979 (ve věku 86 let)
Valašské Meziříčí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání akademický malíř, ilustrátor, grafik, scénograf, malíř, učitel, redaktor, autor memoárů, typograf a sgraffitist
Manžel(ka) Marie Podešvová (od 1926)
Děti Eva Fuková
Ovlivněný Vlaho Bukovac
August Brömse
Jan Preisler
František Kupka
Ocenění Vyznamenání Za vynikající práci (1968)
zasloužilý umělec (1974)
Podpis Podpis
Webová stránka www.artinvest.sk/autor/podesva-frantisek-318
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Podešva (2. července 1893 Sokolnice[1] u Brna28. října 1979 Valašské Meziříčí) byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor, hudební pedagog a redaktor, též autor memoárů.

Životopis

Hrob Františka Podešvy a Marie Podešvové na Valašském Slavíně

Dětství a mládí prožil v Brně, v chudé rodině valašského formana a pradleny. Vyučil se houslařem u Josefa Lídla (později firma Václav Lídl) na Zelném trhu v Brně. Studoval v letech 1912–1915 na pražské Akademii výtvarných umění (AVU), kde se stal žákem u profesorů Vlaho Bukovce, v malířské speciálce Jana Preislera, a na grafice u Augusta Brömseho. Během 1. světové války byl povolán v roce 1915 do vojenské služby v Budapešti a Albánii. Po válce studia dokončil v roku 1921 absolvováním grafické speciálky na AVU.

V roku 1920 vytvořil svá první monumentální díla - sgrafito na škole v Rožnově pod Radhoštěm a fresku v kostele na Hutisku; vítězný oblouk a strop kněžiště. Jako státní stipendista pobýval v roce 1925 v Paříži u profesora Františka Kupky.[2] Roku 1926 se oženil s Marií Jaruškovou, se kterou vychovali dvě dcery.

Podnikl řadu studijních cest do zahraničí zejména ve 20. a 30. letech (Itálie, Francie, Německo, Španělsko aj.) Inicioval založení prvního výtvarného spolku Klub výtvarných umělců Aleš (KVU) v Brně, byl ředitelem vlastní malířské školy, členem skupiny Bezruč a Moravsko-slezského sdružení výtvarných umělců. Už od dob studií intenzivně vystavoval na souborných a spolkových výstavách a svou tvorbu představil v období mezi válkami i na samostatných výstavách v zahraničí – v Poznani a několikrát v Paříži v „Salon des Tuileries“. V roce 1925 se přestěhoval z Brna do Prahy, kde byl až 1942 redaktorem časopisů Salon a Srdce Evropy.[3]

V roce 1938 se přestěhoval s rodinou na Valašsko, a žil v ateliéru na „vrchu umělců“ Soláni, kde se scházeli s dalšími malíři, spisovateli nebo hudebními skladateli.[4] Působil též jako hudební pedagog v Baťově škole umění ve Zlíně a Uherském Hradišti. V počátcích tvorby se věnoval zejména tvorbě figurální, později ho zaujala krajinomalba.[5] V jeho dílech se odráží láska k Valašsku, jeho lidem a přírodě.

František Podešva zemřel v roce 1979 ve věku 86 let ve Valašském Meziříčí. Pohřben je na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm. Jeho manželkou byla spisovatelka Marie Podešvová a dcerou americká fotografka Eva Fuková.

Díla (výběr)

  • 1918: Albánie
  • Dívka ze džbánem
  • Bílé šátky
  • U džbánku
  • Na Kotárech
  • Valaši
  • Žně na Valašsku
  • Valašský dřevorubec
  • Valach na Soláni
  • Pastevci na Soláni
  • Dřevorubci
  • Kopální brambor
  • Odpočinek
  • Odpočinek v krajině
  • Odpočívající žena
  • Hráči karet
  • První včelka
  • Portrét dítěte
  • Sirotek
  • Děvčátko s ovečkou
  • Pod Javorníkem
  • Na Salaši
  • Na trhu
  • Na ceste
  • Pasáček
  • Ztracená ovečka
  • Zelená harmonika
  • Kuřák dýmky
  • Hečení
  • Rozárka
  • Výminkář
  • Artemis
  • Požehnání
  • Kytice ve váze
  • Narozeninové zátiší
  • Zátiší s kvetoucím bodlákem a jablky
  • Zátiší s jablkem, vínem a ořechy

Publikace

memoáry
  • s ženou: Malířovo mládí. Krajské nakladatelství. Ostrava 1963.
  • s ženou: Malířův život. Nakl. Profil, Ostrava 1973.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Telnice
  2. Osobnosti Valašska – František Podešva [online]. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, rev. 2016-11-29 [cit. 2017-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09. 
  3. Osobnosti – František Podešva [online]. Brno: Encyklopedie Brna, rev. 2012-10-13 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. 
  4. Soláň a osobnosti – František Podešva [online]. Zvonice Soláň: Soláň, rev. 2010 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. 
  5. Podešva František (1893–1979) [online]. Galerie Národní 25 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj