Kostel svatého Jiří (Bludov)

Kostel svatého Jiří
	Kostel v roce 2008
Místo
Stát	Česko
Obec	Bludov
Souřadnice	49°56′40,2″ s. š., 16°55′30,72″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	Olomouc
Děkanát	Šumperk
Farnost	Bludov
Status	farní kostel
Zasvěcení	svatý Jiří
Architektonický popis
Stavební sloh	gotika, baroko, 19. století
Výstavba	dnešní podoba 1837-1838
Specifikace
Stavební materiál	zděný
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jiří v Bludově je v dnešní podobě výsledkem historické přestavby staršího středověkého kostela. Na kostel navazuje hrobka Žerotínů. Součástí areálu jsou památkově chráněné barokní sochy Nejsvětější Trojice a sv. Jana Nepomuckého a kamenný kříž .

Historie

Původní bludovský kostel zasvěcený svatému Jiří mučedníku byl dřevěný a postaven byl patrně před rokem 1350. Zanikl v průběhu 15. století a na jeho místě byl vystavěn menší kamenný kostel bez věže.

Kostel má středověké jádro (obvodní zdi západní části lodi), k němu byla koncem 16. století přistavěna věž s nízkými okénky střílnového typu. Celý kostel byl barokně upraven v letech 1764-68 (kněžiště, sakristie s oratoří), byly vytvořeny boční dřevěné balkony přístupné schodišti přistavěnými podél věže. Věž byla zvýšena na 19 m a získala barokní podobu. V roce 1832 byl zrušen hřbitov kolem kostela. V r. 1837 byl kostel pro havarijní stav uzavřen a následovala radikální přestavba. V letech 1837–1838 byl kostel zvětšen do dnešní podoby prodloužením lodi o tři klenební pole na východ, původní sakristie byla změněna na kapli a na protější straně přistavěna boční kaple s oratoří v patře. Loď kostela byla zaklenuta křížovými klenbami. Nová sakristie byla postavena nad hrobkou pánů ze Žerotína umístěnou ve svahu a přístupnou samostatným vstupem. Kostel byl slavnostně vysvěcen v r. 1838 V roce 1841 byla provedena vestavba klasicistního kůru a přistavěna vstupní předsíň. V r. 1887 byl nově osazen hlavní oltář.^[1] V sedmdesátých letech 20. století byla provedena úprava interiéru. Byly odstraněny oba boční oltáře, hlavní oltář byl upraven a byla odstraněna mřížka oddělující presbytář od hlavní lodi. Na začátku 80. let 20. století bylo provedeno statické zajištění kostela - celý kostel byl ve výši nadokenních parapetů stažen ocelovými lany, čímž bylo zabráněno dalšímu rozevírání klenby uprostřed stropu. V letech 1987-1988 byla provedena generální oprava maleb. V roce 1992 byl vysvěcen nový obětní stůl. Roku 1996 byla mědí oplechována střecha a položen nový chodník.

Popis kostela

Orientovaná podélná jednolodní sálová stavba na východě půlkruhově uzavřená. V prodloužení stavební osy přiléhá sakristie, pod ní hrobka přístupná z úrovně terénu pod svahem. Na bocích sálu čtyřboké kaple s oratořemi v patře, v ose západního průčelí předstupuje hranolová věž. Vstup do kostela podvěžím, chráněn sloupovým portikem. V západní části lodi hluboká hudební kruchta na toskánských sloupech.^[2]

Hlavní oltář s obrazem sv. Jiří-drakobijce zahrnuje sošky evangelistů, velké sochy sv. Cyrila a Metoděje a sochu Krista. Pro výmalbu stropu byla použita technika tzv. průmyslové výmalby, na Moravě ojedinělá. Strop nese tři hlavní kresby: Spasitel, sv. Rodina a sv. Cecilie. Dvě malovaná okna byla pořízena koncem 19. století, další dvě s obrazy zemských patronů Václava a Ludmily až v r. 1946. Historicky nejstarší součástí inventáře kostela je kamenná křtitelnice tvaru kalicha s lichtenštejnským aliančním znakem. Varhany byly pořízeny v r. 1929. Nejstarší zvon ve věži pochází z r. 1599 a ulil jej Jan Wolf v Olomouci. V r. 1999 byly pořízeny další dva nové zvony, které ulila firma Manoušek Zbraslav.^[3]

Areál kostela

Žerotínská hrobka

Roku 1802 Žerotínové natrvalo přesídlili z Velkých Losin do Bludova a v letech 1837-8 nechali postavit pod sakristií kostela sv. Jiří novou rodinnou hrobku. Jedná se o jednoduchou stavbu se čtyřmi zamřížovanými obloukovými okny a prostým empírovým vchodem. Na jižní stěně hrobky je druhotně osazen žerotínský erb. V hrobce jsou uloženy ostatky nejvýznamnějšího představitele rodu, Karla Staršího ze Žerotína (1564-1636)^[4] a dalších příslušníků rodu, poslední z r. 1985.^[3]

Sloup Nejsvětější Trojice

Volně v areálu kostela stojící barokní sousoší místní provenience. Pískovcová skulptura je tvořena podstavcem, na kterém je osazen ionský sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Datováno r. 1859. Památkově chráněno od r. 1958.^[5]

Socha sv. Jana Nepomuckého

Kvalitní polorustikální sochařská práce s barokními reminiscencemi. Doklad vyspělého kamenosochařství na severozápadní Moravě v období klasicismu. Bohatě zdobený vysoký podstavec s reliéfem pražského mostu a mučedníka. Socha světce stojí na soklu, který je ozdoben reliéfem jazyka. Datováno r. 1818. Památkově chráněno od r. 1958.^[6]

Kamenný kříž

Stojí na jižní straně kostela. Původně se zřejmě jednalo o hlavní kříž na hřbitově, který byl zrušen v r. 1832. Opraven byl v r. 1884.^[3]

Reference

↑ MARKOVÁ, Jarmila. Kostel sv. Jiří Bludov - Sborník NPÚ ÚOP Olomouc. Olomouc: Národní památkový ústav, 2005. ISBN 80-86570-04-5. S. 37–41.
↑ SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A–I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2.
↑ ^a ^b ^c ŠIMEK, Bc. Jaroslav. Obec Bludov - Kostel sv. Jiří. www.bludov.cz [online]. [cit. 2017-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-04.
↑ POLÁCH, Drahomír. Historické toulky Šumperskem. 1. vyd. Štíty: nakl. Pavel Ševčík - VEDUTA, 2013. ISBN 978-80-86438-42-9. S. 207.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-09]. Identifikátor záznamu 151166 : sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-09]. Identifikátor záznamu 124942 : socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].