Kostel svatého Jana Nepomuckého (Podmokly)

Kostel svatého Jana Nepomuckého v Podmoklech
(Thunovská kaple)
Thunovský pohřební kostel (kaple) od západu
Thunovský pohřební kostel (kaple) od západu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
okres Děčín
Obec Děčín
Lokalita Děčín VI.
Souřadnice 50°46′1,5″ s. š., 14°11′13,61″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát děčínský
Farnost Děčín-Podmokly
Status obecní kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitel Statutární město Děčín
Zasvěcení Jan Nepomucký
Datum posvěcení 21. ledna 1873
Architektonický popis
Architekt Friedrich von Schmidt
Stavební sloh novogotika
Výstavba 1868–1872
Specifikace
Délka 30 metrů
Šířka 15,5 metrů
Umístění oltáře na východ
Stavební materiál kámen, cihly
Další informace
Adresa ul. U Kaple, Děčín-Chrást
Kód památky 37356/5-4102 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Nepomuckého (Thunovská kaple) je hrobní[1]sakrální stavbou v Děčíně VI.[2] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3] Od roku 2009 je kaple ve správě příspěvkové organizace Zámek Děčín.

Historie

Thunovský pohřební kostel (kaple) z boku

Původní poutní barokní kostelík byl v místě postaven v letech 1722–1732[2] z nadšení místních farníků pro blahoslavení nového českého patrona sv. Jana Nepomuckého. Za Josefa II. byl zrušen a později rozebrán. V letech 1869–1872 na jeho místě nechal hrabě František Antonín I. z Thun-Hohensteinu (1786–1973) postavit novogotickou kapli s rodinnou hrobkou.[4] Stavitelem byl Josefem Mockerem, který postupoval podle plánů vídeňského architekta Friedricha von Schmidta.[2]

Architektura

Jedná se o pseudogotický jednolodní obdélný kostelík s polygonálním presbytářem, příčnou lodí a věží. Oltář pochází z roku 1872. Na terase kolem kostela je řada borokních soch z roku 1732. Sochy jsou dílem místních kamenosochařů, na jejich vytvoření měl být použit kámen z lomů v Oldřichově nebo Bělé u Děčína. V roce 1872 byly sochy upraveny a doplněny (2 byly zničeny). Autorem oltářního obrazu Bolestné matky je Josef Matyáš Trenkwald.[2] Protože sochy jsou v havarijním stavu, jsou postupně snímány a ukládány do vnitřních prostor kaple. Podle možností je prováděna jejich restaurace se záměrem umístit je na jejich původní místa.

Hrobka rodu Thun-Hohensteinů

Podrobnější informace naleznete v článku Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást).

Pod kaplí se nachází krypta rodu Thun-Hohenstein. Už pod původní kaplí byla v letech 1834–1835 zřízena rodová hrobka. V roce 1835 byly do krypty převezeny ostatky členů rodu z 18. a 19. století z hrobky Thun-Hohensteinů na děčínském hřbitově.[5] V roce 1889 nechal František Antonín Thun-Hohenstein navíc při východní straně kaple zřídit dvě vnější hrobky pro rodiny svých strýců Františka (1809–1870) a Lea (Lva) (1811–1888). V roce 1929 byl v kryptě pohřben např. 2. kníže Jaroslav. Thun-Hohensteinové byli v Chrástu pohřbíváni až do roku 1935.[6] V roce 1995 došlo ke zpopelnění ostatků 31 členů rodu a k uložení schránek do krypty kostela Povýšení sv. Kříže v Děčíně.[7] V roce 2007 byly z hrobů u tohoto kostela do kostela Povýšení sv. Kříže přeneseny zpopelněné ostatky ještě dalších sedmi členů rodu. Mezi nimi byli sourozenci František mladší Thun-Hohenstein, který se angažoval ve Společnosti vlasteneckých přátel umění, Krasoumné jednotě a Jednotě pro dostavění chrámu svatého Víta, jeho mladší bratr hrabě Lev, český a rakouský politik, prezident českého gubernia v revolučním roce 1848 a dlouholetý rakouský ministr kultu a vyučování, a hraběnka Josefína Alžběta, zvaná Juža (1815–1895), které skladatel Fryderik Chopin (1810–1849) při své návštěvě Děčína v roce 1835 věnoval valčík As-dur, opus 34, číslo jedna, který je znám pod označením Děčínský.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 46. 
  2. ↑ a b c d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Děčín VI, s. 253. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-08-04]. Identifikátor záznamu 149269 : Pohřební kaple sv. Jana Nepomuckého, Thunovská se souborem soch. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ Noc kostelů 29.05.15. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2015. 82 s. Dostupné online. Kapitola Děčín, Thunovská kaple sv. Jana Nepomuckého, s. 17. 
  5. ↑ BELISOVÁ, Natalie. Příběh Jánské kaple aneb Duše Chrástu.... Děčín: Oblastní muzeum v Děčíně, 2003. 372 s. S. 195, 196, 320. 
  6. ↑ Thunovská kaple sv. Jana Nepomuckého v Děčíně-Chrástu [online]. Farnost Podmokly [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Thunská hrobní kaple sv. Jana Nepomuckého, Děčín [online]. SeverníČechy.info [cit. 2021-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-02. 
  8. ↑ VALIŠ, Zdeněk. Ostatky členů rodu Thun-Hohenstein spočinuly v děčínském kostele [online]. Český rozhlas, 2007-11-10 [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj