Josef Matyáš Trenkwald

Josef Matyáš Trenkwald
Josef Matyáš Trenkwald (kreslil Jan Vilímek 1887)
Josef Matyáš Trenkwald
(kreslil Jan Vilímek 1887)
Narození 13. března 1824
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 28. července 1897 (ve věku 73 let)
Perchtoldsdorf
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání malíř, vysokoškolský učitel a učitel
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Matyáš Trenkwald (13. března 1824 Praha 1[1] – 28. července 1897 Perchtoldsdorf[2] u Vídně) byl česko-rakouský malíř, proslulý zejména historickými a církevními obrazy. Podílel se na výzdobě Letohrádku královny Anny a chrámu sv. Víta. V letech 1865–1873 zastával funkci ředitele pražské malířské akademie.

Život

Byl synem pražského komisaře pro potravní daň.[3] V letech 1841–1851 studoval na pražské malířské akademii u ředitele Christiana Rubena, odkud roku 1852 přešel na akademii do Vídně. V letech 1856–1861 pobýval na stipendium v Itálii. V roce 1865 byl jmenován ředitelem malířské akademie v Praze,[4] tuto funkci zastával do roku 1873.[5] V červenci 1871 byl jednou z osobností, které prováděly korunního prince Rudolfa a jeho snoubenku, arcivévodkyni Štěpánku při jejich návštěvě Prahy. Převedl jim mimo jiné Letohrádek královny Anny (tehdy nazývaný Ferdinandeum či Milohrádek), který předtím společně s Karlem Svobodou, Antonínem Lhotou a jejich žáky vyzdobil freskami z českých dějin.[6]

Od roku 1872 působil jako profesor Akademie výtvarných umění ve Vídni.[7] Stal se také členem ústřední komise pro umělecké a historické památky.[4]

Na 59. výstavě Krasoumné jednoty v Praze v roce 1898 bylo rozprodáno 50 děl z jeho pozůstalosti.[8]

Dílo

Trenkwald byl autorem historických, mytologických, biblických a katolických chrámových maleb nástěnných, obrazů provedených olejovými barvami nebo enkaustikou, mimo jiné:

  • Anděl strážce (1844), křídová kresba[4]
  • Smrt Karla XII. před Fridrichshallem (1846)[4]
  • Výjev ze selských válek (1847)[4]
  • Podloudníci šumavští (1848)[4]
  • Bitva lipanská (1849)[4]
  • Jan Křtitel (1850), malba pro kostel v Turnově podle nákresu Ch. Rubena[4]
  • Fresky v letohrádku královny Anny: Přenesení ostatků sv. Vojtěcha do Čech skrze knížete Břetislava (1852), Založení pražské university (1855), Bitva husitská (1862)[4]
  • Zvěstování Panny Marie a Nanebevstoupení Páně pro misál, věnovaný císařem papeži[4]
  • Předloha pro okna Arnoštovy kaple v chrámu sv. Víta (1864)[4]
  • Fresky ve vídeňském akademickém gymnáziu (1866)[4]
  • Fresky v karlínském chrámu sv. Cyrila a Metoděje (1867)[4], tamže 12 apoštolů s P. Marií, sv. Cyrilem a Metodějem v závěru, datováno 1873[9]
  • Malba Krista Vševládce mezi šesti světci, v apsidě hlavní lodi kostela sv. Václava na Smíchově (1885)

Galerie

  • J. M. Trenkwald: Založení pražské univerzity
    J. M. Trenkwald: Založení pražské univerzity
  • Josef Matyáš Trenkwald – Bitva u Lipan 30. května 1434
    Josef Matyáš Trenkwald – Bitva u Lipan 30. května 1434
  • Josef Matyáš Trenkwald – Přemysl Otakar I. a Vladislav III.
    Josef Matyáš Trenkwald – Přemysl Otakar I. a Vladislav III.
  • Josef Matyáš Trenkwald – Přenesení ostatků biskupa Vojtěcha do Prahy
    Josef Matyáš Trenkwald – Přenesení ostatků biskupa Vojtěcha do Prahy
  • Josef Matyáš Trenkwald – Podobizna Bedřicha Havránka
    Josef Matyáš Trenkwald – Podobizna Bedřicha Havránka
  • Josef Matyáš Trenkwald – Vévoda Leopold slavnostně vstupuje do Vídně při svém návratu z křížových výprav (1872)
    Josef Matyáš Trenkwald – Vévoda Leopold slavnostně vstupuje do Vídně při svém návratu z křížových výprav (1872)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Františka na Starém Městě pražském
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Perchtoldsdorf, Dolní Rakousy
  3. ↑ Trenkwald Josef Matiáš. In: RIEGER, František Ladislav; MALÝ, Jakub. Slovník naučný Díl 9. Praha: I. L. Kober, 1872. Dostupné online. S. 566.
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m Úmrtí. Národní listy. 1897-08-01, roč. 37, čís. 211, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-01-22]. 
  5. ↑ ADÁMEK, Karel. Z naší doby Díl III.. Velké Meziříčí: J. F. Šašek, 1888. 282 s. Dostupné online. Kapitola Výtvarná umění, s. 54. 
  6. ↑ Denní zprávy. Korunní princ Rudolf.... Národní listy. 1871-07-15, roč. 11, čís. 191, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-01-22]. 
  7. ↑ Trenkwald Josef Matyáš (www.cojeco.cz)
  8. ↑ [https://kramerius.nkp.cz/kramerius/ontheflypdf_MGetPdf?app=10&id=9147&start=45&end=64 Illustrovaný seznam 59. výroční výstavy Krasoumné jednoty pro Čechy v Praze 1898, č. k. 518-568]
  9. ↑ Karlín, chrám sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. (Kolektiv autorů). Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2007, s. 74

Externí odkazy

Zdroj