Kostel svatého Jana Křtitele (Dohalice)

Kostel sv. Jana Křtitele
Pohled na kostel
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Dohalice
Souřadnice	50°16′49,74″ s. š., 15°41′23,82″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Diecéze	Královéhradecká diecéze
Farnost	Římskokatolická farnost Dohalice
Zasvěcení	sv. Jan Křtitel
Další informace
Adresa	Dohalice, Česko Česko
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel sv. Jana Křtitele v Dohalicích je pseudogotický farní kostel nacházející se v části obce zvané Dohaličky. Původně gotický kostel leží v obci Dohalice 12 km severozápadně od Hradce Králové.

První zmínka o kostelu sv. Jana Křtitele pochází z roku 1352, mezi farními kostely se uvádí již roku 1384. Po husitských válkách připadl jako filiální kostel pod správu farnosti ve Hněvčevsi, až roku 1736 byl opět povýšen na farní.^[1]

Původní gotický kostel byl pravděpodobně postaven před rokem 1352.^[2]

V roce 1742 byl na místě vystavěn nový barokní kostel, klenutá centrála s lucernou, podle přání hraběnky Alžběty Schaffgotschové.^[3] Z původního kostela se dochovaly jen některé zvony, krypta a náhrobníky místní šlechty.^[1] V roce 1865 proběhla oprava kostela, při níž byly pořízeny nové oltáře a kazatelna, rozšířena sakristie a přemístěn kůr. Kostel byl významně poškozen během prusko-rakouské války v roce 1866 a následně několikrát opravován. Největší pohroma kostel postihla v roce 1888, kdy došlo ke zřícení kopule, což vedlo k úplné demolici stavby.^[4]

Nový pseudogotický kostel byl postaven mezi lety 1894–1896 podle návrhu inženýra Ludvíka Lablera, který opět jevil trhliny následkem sesedání základní půdy.^[1] Kostel byl inspirován kostelem Nejsvětější Trojice v Kutné Hoře a byl rozdělen do tří lodí.^[3] V roce 1896 byl vysvěcen královéhradeckým biskupem Edvardem Janem Brynychem.

V kostele se zachovaly následující památky: ukřižovaný Kristus v nadživotní velikosti na jižní straně kostela, dva cínové obětní svícny vysoké 80 cm, kadidelnice z měděného plechu a náhrobníky přenesené ze starých kostelů.^[1]

Za první světové války se podařilo uchránit většinu kostelních zvonů. První zvon pochází z roku 1540, druhý zvon pochází z roku 1609 a třetí, který pocházel z roku 1898, byl ztracen. Nový zvon byl pořízen roku 1928.^[4] V meziválečném i poválečném období kostel chátral, neboť byl vnímán jako symbol starého režimu. K větší obnově došlo až po roce 1989. Dne 1. října 1994 byl kostel opět vysvěcen biskupem Mons. Karlem Otčenáškem. V letech 2006–2007 proběhla oprava hlavního oltáře. Na Velikonoce roku 2007 se zde konala první „rocková mše“ v širokém okolí.

Kostel sv. Jana Křtitele je trojlodní novogotická stavba s kamennými detaily. Všechny tři lodě mají stejnou výšku. Prostor je členěn šesti štíhlými sloupy s profilovanými hlavicemi s geometrickým motivem. Kostel je celý klenut křížovými žebrovými klenbami. V křížení žeber se nachází bohatě zdobený svorník.

Rozměry kostela – loď: 18 x 12,05 m, presbytář: 7x6,5 m, výška kostela uvnitř: 10,7 m ^[4]

Klenba hlavní lodi je tvořena křížovými žebrovými klenbami. Žebra hlavní lodi přecházejí přímo do hlavic štíhlých sloupů pouze v centrální části, nejsou zde samostatné konzoly ani římsy. ^[3]

Hlavní loď ústí do presbytáře s bohatě zdobeným oltářem zasvěceným sv. Janu Křtiteli.^[4] V presbytáři se nachází křížová žebrová klenba. Klenba presbytáře je dekorována malovanými ornamenty v novogotickém stylu doplněnými o pozlacené prvky. Po vnitřním obvodu presbytáře obíhá podokenní římsa, která člení stěny. Z původního gotického kostela ze 14. století se dochovalo sedm konzol, na které dosedají klenební žebra.^[3]

V hlavním oltáři se nachází tři sochy: sv. Jan Křtitel, sv. Alžběta a sv. Zachariáš. Po stranách se nachází boční oltáře, oltář Panny Marie s Ježíškem na epištolní straně a oltář sv. Václava na evangelní straně, a kazatelna, která je dřevěná a bohatě zdobená.^[4] Výrazným doplňkem prostoru je velký dřevěný krucifix a umělecky zpracovaný ambon. V interiéru dominuje původní dřevěný mobiliář – lavice, zpovědnice, sakristiální skříně – vyrobený v jednotném pseudogotickém stylu.^[4]

Fasáda kostela je členěna 16 vysokými odstupňovanými opěrnými pilíři se stříškami krytými bobrovkami, úzkými lomenými okny a výraznou věží s jehlancovou střechou, která dominuje okolní krajině. Okna lodi jsou úzká, mají typický lomený oblouk a jsou vertikálně rozdělena kamennými pruty na dvě pole. Každé pole zakončuje jeptiška a v horní části oken je umístěna trojlistová kružba. Dominantní okno presbytáře je vysoké, štíhlé, zakončené lomeným obloukem. Je členěno do více polí plaménkovou kružbou s trojlaločným zakončením. Čtyřboká hranolová věž má tři patra oddělená profilovanými římsami. Hlavní vstupní portál jednoduchý pískovcový portál s lomeným obloukem. Před kostelem se nachází stará hřbitovní zeď, dva barokní obelisky, což jsou pravděpodobně zbytky průčelí barokního kostela, a řada pomníků padlých ve válce 1866.^[5]

• 
  Interiér
• 
  Exteriér
• 
  Vstupní portál
• 
  Pomníky

• Dohalice
• Diecéze královéhradecká
• Novogotika

• CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století XIX. Politický okres Královéhradecký. Praha: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904.
• SIMON, Josef. Průvodce po bojišti královéhradeckém z roku 1866. Hradec Králové: St. Kuchař, 1936.
• VOREL, Stanislav a KRÁL, Jiří. Náchodsko a Hradecko. Turistický průvodce. Praha: Olympia, 1986.

• HORÁK, Josef. Topografický popis všech osad hejtmanství kralohradeckého, jenž obsahuje soudní a berní okresy: Kralohradecký, Hořický a Nechanický. Hořice: Okresní školní pokladna, 1877.
• KURKA, Josef. Archidiakonáty Kouřimský, Boleslavský, Hradecký a diecese Litomyšlská. Praha, 1914.
• POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 1977.

• https://www.hrady.cz/kostel-sv-jana-krtitele-dohalice/texty?tid=60473&pos=1000
• https://www.dohalice.cz/www/files/texts/kostel-text.pdf

Zdroj