Kostel svatého Jana Křtitele (Žitava)

Kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě
St.-Johannis-Kirche Zittau
Kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě
Kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě
Místo
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Sasko
Zemský okres Zhořelec
Obec Žitava
Souřadnice
Základní informace
Církev evangelicko-luterská
Provincie Církevní okrsek Löbau-Žitava
Zasvěcení Jan Křtitel
Architektonický popis
Stavební sloh klasicismus
Výstavba 13. století
Další informace
Adresa Johannisplatz, Žitava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě (německy St.-Johannis-Kirche, či jen Johanniskirche) je původně románský kostel z konce 13. století několikrát přestavovaný. Současná klasicistní podoba je z 18. století. Kostel se nachází na náměstí Johannisplatz v centru saské Žitavy, zemského okresu ZhořelecNěmecku.

Historie

Interiér kostela, hlavní oltář.

Zmínka o prvním kostele sv. Jana pochází z roku 1291. V roce 1230 na tomto místě stála trojlodní románská bazilika se dvěma věžemi v průčelí, která byla zbudována pro Řád johanitů. V 15. století byla exilovým sídlem pražské kapituly sv. Víta. V letech 1485–1531 byla stavba goticky přestavěna a rozšířena na čtyřlodní halový kostel. Ten byl během sedmileté války, 23. července 1757, zcela zdemolován. Zničeny byly i varhany, které krátce předtím postavil Gottfried Silbermann.

Dne 23. července 1766 byla na základech zničeného kostela zahájena nová stavba v barokním slohu, avšak dostavily se vážné problémy se statikou. Současná podoba stavby pochází od Karla Friedricha Schinkela, který barokní dispozice kompletně přestavěl v klasicistním slohu. Realizaci těchto úprav prováděl Schinkelův žák Carl August Schramm z Žitavy. Už v průběhu výstavby se naklonila pravá z věží.

Gotická plastika sv. Václava, dříve umístěná na západní fasádě, se dnes nachází v městském muzeu.[1]

Interiér

Nedochované Silbermannovy varhany. Rytina z roku 1758
Fotografie vznikla okolo roku 1926

interiéru je pozoruhodný plochý kazetový strop. Kostel též disponoval Silbermannovými varhanami, které se však nedochovaly.

Hudební ředitelé

Chrámoví varhaníci současně působili jako obecní regenschori (Directores musices) města. Byli mezi nimi někteří významní hudebníci:

  • Johann Nesen, 1453 „varhanní mistr“ (Orgelmeister)
  • Joachim Pomeranns, 1567
  • Michael Joseph, 1576, († 1599)
  • Lorenz Sternberger, 1600
  • Christoph Schreiber, 1634
  • Andreas Hammerschmidt, 1639
  • Moritz Edelmann, 1676 († 1680)
  • Johann Krieger, 1682
  • Carl Hartwig, 1735 (žák J. S. Bacha)
  • Gottlieb Krause, 1748
  • Johann Trier, 1753
  • Johann Gottlieb Unger, 1789
  • Benjamin Gottlieb Rösler, 1820
  • Franz Karl Theodor Sturm, 1834

Reference

  1. PIETSCHMANN, Thorsten. Zittau : Architektur und Kunst. Kapitola St. Johannis, s. 84–88.

Externí odkazy

Zdroj