Zemský okres Zhořelec

Zemský okres Zhořelec
Landkreis Görlitz
Luž, nejvyšší vrchol okresu
Luž, nejvyšší vrchol okresu
Zemský okres Zhořelec – znak
znak
Zemský okres Zhořelec – vlajka
vlajka
Geografie
Zemský okres Zhořelec v rámci Saska
Zemský okres Zhořelec v rámci Saska
Hlavní město Zhořelec
Souřadnice 51°16′48″ s. š., 14°49′12″ v. d.
Rozloha 2 106,1 km²
Nejvyšší bod Luž (793 m n. m.)
Časové pásmo UTC +1
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 250 069 (2022)
Hustota zalidnění 118,7 obyv./km²
Jazyk němčina, hornolužická srbština
Národnostní složení Němci, Lužičtí Srbové
Správa regionu
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Nadřazený celek Sasko (Německo)
Druh celku zemský okres
Podřízené celky 53 obcí
Vznik 1. srpna 2008
Zemský rada Stephan Meyer (CDU)[1]
Sídlo Bahnhofstraße 24
02826 Görlitz
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI
Oficiální web www.kreis-goerlitz.de
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemský okres Zhořelec (německy Landkreis Görlitz, hornolužickosrbsky Wokrjes Zhorjelc) je nejvýchodnějším okresem Svobodného státu Sasko a Německa vůbec. Má přibližně 250 tisíc[2] obyvatel. Je členem Euroregionu Nisa.

Dějiny

Okres vznikl v srpnu roku 2008 sloučením města Zhořelec s okresem Löbau-Žitava a okresem Dolnoslezsko-hornolužickým v rámci reformy státní správy. Zahrnuje část Horní Lužice a nepatrnou část původního Slezska (v hranicích před rokem 1815).

Geografie

Zhořelecký okres na západě sousedí s okresem Budyšín, na severu s okresem Spréva-Nisa v spolkové zemi Braniborsko. Na východě sousedí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Lubušským. Na jihu sousedí s Českou republikou – s Libereckým krajem, v jihozápadním cípu i s krajem Ústeckým.

Je pojmenován podle svého největšího města Zhořelce, dalšími velkými okresními městy jsou Žitava, Löbau, Weißwasser/O.L., Niesky.

Krajina plynule přechází od horského charakteru, který mají hraniční Lužické hory na jihu okresu, do severní nížiny. Nejvyšším vrcholem je s výškou 793 metrů Luž ležící přímo na hranicích s Českou republikou. Významné vodní toky jsou jednak Spréva protékající západní částí okresu, jednak Lužická Nisa, která tvoří hranici s Polskem, a její přítok, Mandava. Mezi nejvýznamnější vodní plochy patří dvě jezera vzniklá zatopením bývalých hnědouhelných dolů, Berzdorfer See a Bärwalder See.

Infrastruktura

Parní vlak na žitavské úzkorozchodné dráze

Doprava

Nejvýznamnější silniční stavbou je dálnice A4, která okres protíná směrem západovýchodním. Směrem na západ vede dále do Budyšína, Drážďan, Kolína nad Rýnem, Cách a Ostende, směrem na východ poblíž Zhořelce přechází do Polska a pokračuje přes Vratislav, Katovice, Krakov a Lvov do Kyjeva.

Důležité železniční tratě jsou: Chotěbuz–Zhořelec, Zhořelec–Žitava, Drážďany–Žitava, Hojeřice–Horka–Zhořelec a Drážďany–Zhořelec, Žitava–Liberec.

Technickou zajímavostí je úzkokolejná železniční trať Žitavská úzkorozchodná dráha (Zittauer Schmalspurbahn), která má dodnes parní provoz.

Vysoké školství

Města a obce

Okres se skládá z celkem 53 obcí, z toho je 14 měst (5 z nich má status velké okresní město). Městem s největším počtem obyvatel je Görlitz (56 574[3] obyvatel), nejlidnatější obcí bez statusu města je Kottmar (7 126[3] obyvatel), obcí s nejmenším počtem obyvatel je Trebendorf (762[3] obyvatel). Plochou největší obcí je Boxberg (217,7 km²), nejmenší pak Beiersdorf (6,5 km²).

Seznam měst a obcí zemského okresu Budyšín
Název Název
(hornolužickosrbsky)		 Status Počet obyvatel Rozloha
1. Bad Muskau Mužakow město 3 759[3] 15,4 km²
2. Beiersdorf Bejerecy obec 1 094[3] 6,5 km²
3. Bernstadt auf dem Eigen Bjernadźicy město 3 229[3] 52,0 km²
4. Bertsdorf-Hörnitz obec 2 016[3] 18,0 km²
5. Boxberg Hamor obec 4 270[3] 217,7 km²
6. Dürrhennersdorf Suche Hendrichecy obec 922[3] 10,7 km²
7. Ebersbach-Neugersdorf Habrachćicy-Nowe Jěžercy město 11 441[3] 20,4 km²
8. Gablenz Jabłońc obec 1 572[3] 14,7 km²
9. Görlitz Zhorjelc velké okresní město 56 574[3] 67,5 km²
10. Groß Düben Dźěwin obec 1 077[3] 15,1 km²
11. Großschönau Wulki Šunow obec 5 276[3] 23,8 km²
12. Großschweidnitz Swóńca obec 1 258[3] 7,5 km²
13. Hähnichen Wosečk obec 1 230[3] 49,8 km²
14. Hainewalde obec 1 526[3] 13,0 km²
15. Herrnhut Ochranow město 5 849[3] 74,1 km²
16. Hohendubrau Wysoka Dubrawa obec 1 846[3] 45,5 km²
17. Horka Hórka obec 1 656[3] 41,0 km²
18. Jonsdorf obec 1 482[3] 9,0 km²
19. Kodersdorf Kodrecy obec 2 342[3] 42,5 km²
20. Königshain Kralowski haj obec 1 179[3] 19,6 km²
21. Kottmar Kotmar obec 7 126[3] 47,3 km²
22. Krauschwitz Krušwica obec 3 336[3] 106,8 km²
23. Kreba-Neudorf Chrjebja-Nowa Wjes obec 857[3] 31,6 km²
24. Lawalde Lěwałd obec 1 781[3] 14,6 km²
25. Leutersdorf Lutarjecy obec 3 450[3] 17,1 km²
26. Löbau Lubij velké okresní město 14 352[3] 78,9 km²
27. Markersdorf Markoćicy obec 3 848[3] 62,5 km²
28. Mittelherwigsdorf Herbikecy obec 3 610[3] 36,5 km²
29. Mücka Mikow obec 959[3] 24,4 km²
30. Neißeaue Nysowa łućina obec 1 682[3] 47,4 km²
31. Neusalza-Spremberg Nowosólc-Horni Hródk město 3 165[3] 22,9 km²
32. Niesky Niska velké okresní město 9 249[3] 53,8 km²
33. Oderwitz Wódrjeńca obec 4 855[3] 35,9 km²
34. Olbersdorf obec 4 509[3] 15,2 km²
35. Oppach Wopaka obec 2 303[3] 8,0 km²
36. Ostritz Wostrowc město 2 249[3] 23,5 km²
37. Oybin Ojbin obec 1 300[3] 18,3 km²
38. Quitzdorf am See Kwětanecy při jězoru obec 1 235[3] 36,3 km²
39. Reichenbach Rychbach město 4 844[3] 62,6 km²
40. Rietschen Rěčicy obec 2 507[3] 73,2 km²
41. Rosenbach obec 1 533[3] 23,6 km²
42. Rothenburg Rózbork město 4 389[3] 72,4 km²
43. Schleife Slepo obec 2 443[3] 42,0 km²
44. Schönau-Berzdorf auf dem Eigen Sunow-Bartono obec 1 485[3] 27,8 km²
45. Schönbach (Sasko) Šumbach obec 1 063[3] 9,1 km²
46. Schöpstal Šepcowy Doł obec 2 405[3] 29,7 km²
47. Seifhennersdorf Wodowe Hendrichecy město 3 628[3] 19,1 km²
48. Trebendorf Trjebin obec 762[3] 32,0 km²
49. Vierkirchen obec 1 651[3] 35,4 km²
50. Waldhufen obec 2 354[3] 58,8 km²
51. Weißkeißel Wuskidź obec 1 223[3] 50,7 km²
52. Weißwasser Běła Woda velké okresní město 15 136[3] 63,4 km²
53. Žitava
(Zittau) 		Žitawa velké okresní město 24 794[3] 66,8 km²

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landkreis Görlitz na německé Wikipedii.

  1. ↑ Gemeindeverzeichnis. Landkreis Görlitz [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2023-02-18]
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]

Externí odkazy

Zdroj