Kostel svatého Jakuba Většího (Kladruby)

Kostel svatého Jakuba Většího
Pohled na kostel od západu
Pohled na kostel od západu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Plzeňský
Okres Tachov
Obec Kladruby (okres Tachov)
Souřadnice 49°42′54,32″ s. š., 12°58′55,27″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze plzeňská
Vikariát tachovský
Farnost Kladruby u Stříbra[1]
Zasvěcení Jakub Starší
Architektonický popis
Stavební sloh barokní
Specifikace
Stavební materiál zděný
Další informace
Ulice náměstí Republiky
Kód památky 27029/4-1768 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Většího je římskokatolický farní kostel na náměstí Republiky v Kladrubech u Stříbra. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.[2]

Historie

Kladruby vznikly při obchodní stezce do Bavorska[3] kolem roku 1230.[2] Původní kostel, vystavěný v gotickém slohu, je poprvé zmiňován v roce 1396, kdy se uvádí jako filiální ke kostelu sv. Petra, jenž stával až do konce 18. století v místech nynějšího hřbitova.[3] V době husitských válek byl kostel poškozen a pak znovu, požárem, v roce 1711,[3] poté byl jen provizorně opraven.[2]

Když se v roce 1772[4] propadl strop, byl v letech 1772 až 1779 vystavěn na místě původního kostela nový barokní kostel.[2] Stavbu nového kostela podpořily sbírky i dotace nedalekého Kladrubského kláštera z iniciativy jeho posledního opata Amanda Streera.[4] V roce 1792 byl chrám v svatého Jakuba povýšen na farní a později i na děkanský kostel.[5] V roce 1843 vyhořel znovu a měl až do roku 1908[2] místo věžní báně jen nízkou jehlanovou dřevěnou střechu.[3][pozn. 1] Barokní klenby požár pravděpodobně přestály, ale krov lodi a presbytáře musel být po požáru obnovován.[2]

Ve 20. století byl kostel průběžně udržován. V roce 1908 vystavěli velkou cibulovitou báň, která nahradila předešlé provizorní zastřešení věže. V roce 1974 byla natřena střecha a v letech 1974 a 2000 opravena fasáda kostela.[3]

Stavební podoba

Loď kostela má obdélníkový půdorys a ve východní části je zakončena půlkruhovým presbytářem.[6] Nad západním průčelím lodi se tyčí hranolová věž s výraznou cibulovitou bání s lucernou a ve výklenku nad vchodem do kostela stojí socha svatého Jakuba Většího. K jižní straně presbytáře přiléhá sakristie čtvercového půdorysu.[6] Střecha kostela je nízká valbová. Loď ve střední části zdobí z obou stran dvě dvojice volutových pilastrů a tvary věže, lodi i presbytáře jsou zvýrazněny bílými lisénovými rámci.[6] Klenby v kostele jsou dvojího druhu: prostřední část uzavírá česká placka, která dosedá na dvě řady pilířů, a nad postranními prostorami byla použita valená klenba.[6]

Interiér kostela

Většina vnitřního zařízení kostela pochází z doby jeho barokní přestavby, tedy z poslední třetiny 18. století.[6] Dominantou interiéru je rokokový hlavní oltář.[6] Část mobiliáře pochází z nedalekého klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie, získaná po roce 1786, kdy byl klášter uzavřen a zrušen.[6]Hlavní oltář je tvořen skříňovou tumbou, za kterou je postaven tabernákl s predellou.[4] Oltář obklopují sošky andělů.[4] Na stěně nad oltářem je v rokokovém dřevěném rámu umístěn rozměrný obraz, jenž byl do kostela v Kladrubech přenesen v roce 1802 ze zrušeného kostela svatého Kříže na Křížovém vrchu, stejně tak jako varhany.[4] Postranní oltáře jsou rovněž barokní a jsou zasvěcené svatému Jakubovi a svaté Anně. Dubová kazatelna s visutým a silně vydutým řečništěm se nachází napravo od hlavního oltáře.[4] Zdobí ji intarzovaná stříška s řadou andílků a sochou Krista.[4] Zpovědnice pochází z 19. století. Křtitelnice je barokní, ze dřeva vyřezaná.[4] Západní okna lodi jsou vyplněna šestihrannými čočkami zalévanými do olova, výzdobu ostatních oken, z let 1911 a 1915, tvoří různobarevná sklíčka uspořádaná do náboženských obrazů.[2]

Cesty

Přes Kladruby vedla ve středověku důležitá mezinárodní cesta, tzv. norimberská zemská stezka. Právě v Kladrubech se rozdvojovala na větev tachovskou a přimdskou. Později tudy vedla dočasně i stezka řezenská. Trasa zemských stezek byla lemována prastarými kamennými kříži, které se nacházely většinou u odboček nebo důležitých křižovatek. Některé z dochovaných památkově chráněných křížů jsou vystaveny v souboru před vchodem do kostela.[3]

V současnosti se kostel nachází na Svatojakubské poutní cestě vedoucí ke hrobu svatého Jakuba Většího v Santiagu de Compostela.[5]

Galerie

  • Celkový pohled na náměstí Republiky a kostel svatého Jakuba od západu

    Celkový pohled na náměstí Republiky a kostel svatého Jakuba od západu

  • Pohled na kostel od západu

    Pohled na kostel od západu

  • Pohled od východu na presbytář

    Pohled od východu na presbytář

  • Západní průčelí

    Západní průčelí

  • Zádveří kostela

    Zádveří kostela

  • Socha svatého Jakuba na západním průčelí

    Socha svatého Jakuba na západním průčelí

  • Soubor smírčích křížů před kostelem

    Soubor smírčích křížů před kostelem

Poznámky

  1. ↑ Autentická fotografie podoby kostela s nízkou jehlanovou střechou je uvedena i na obr.60 v referenci.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Farní kostel sv. Jakuba Většího, Kladruby u Stříbra [online]. Diecéze plzeňská [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g kostel sv. Jakuba Většího [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f Kostel sv. Jakuba [online]. Město Kladruby [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Svazek XXX. Politický okres Stříbrský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1908. Dostupné online. S. 92–99. 
  5. ↑ a b Kladruby, kostel sv. Jakuba [online]. nockostelu.cz [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g Kostel sv. Jakuba Většího v Kladrubech [online]. pamatkopin.cz [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj