Kostel svatého Jakuba Většího (Chotěboř)

Kostel svatého Jakuba Většího
v Chotěboři
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Vysočina
Okres Havlíčkův Brod
Obec Chotěboř
Souřadnice 49°43′19,59″ s. š., 15°40′13,98″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze královéhradecká
Vikariát havlíčkobrodský
Farnost Chotěboř
Status farní kostel
Užívání pravidelné bohoslužby (denně mimo úterý)
Současný majitel Římskokatolická farnost – děkanství Chotěboř
Zasvěcení svatý Jakub Větší
Architektonický popis
Stavební sloh novogotika
Výstavba 11. století
Další informace
Adresa Trčků z Lípy, Chotěboř
Kód památky 28886/6-215 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Většího se nachází v centru Chotěboře v ulici Trčků z Lípy. Jedná se o dvoulodní kostel původně z 11. století s hranolovou věží, jehož současná podoba vznikla po novogotické přestavbě na konci 19. století. Spadá pod chotěbořské děkanství a od 3. května 1958 je kulturní památkou.[1]

Historie a popis

Počátky kostela se datují do 11. století. Z původní románské stavby se dochovala část zdiva ve věži a v severní lodi. Další zachovalé románské fragmenty jsou uloženy v chotěbořském městském muzeu.[2] Nejzásadnějším je hlavice sloupu, jež dříve nejspíše podpírala tribunu a díky které se kostel datuje do románské doby.[3] Nejvíce se do stavebního charakteru kostela promítla gotická přestavba z přelomu 14. a 15. století, z níž se zachoval částečně presbytář a severní stěna lodi s portálem. Svatostánek postihly čtyři požáry (1692, 1740, 1800, 1832), po nichž byly sneseny klenby a nahrazeny plackami. Novogotické přestavby, jež proběhla v letech 1894–1895, se ujal F. Schmoranzem. V oknech se nachází gotická žebrová kružba z pískovce. Do fasády jsou včleněny čtyři opěrné sloupy.[1] Poslední zásadní rekonstrukcí prošel kostel roku 2016, kdy byl opraven jeho krov.[4] V srpnu 2019 propukl v kostele menší požár s odhadovanou škodou kolem milionu korun.[5]

Interiéru kostela vévodí hlavní oltář svatého Jakuba Staršího. V postranní lodi se nachází oltáře Panny Marie Pasovské, Svaté rodiny a Panny Marie Lurdské. Nejstarším inventářem kostela je cínová křtitelnice z roku 1524, ulitá Ondřejem Ptáčkem z Kutné Hory. V interiéru i exteriéru se nachází šest náhrobníků.[4]

Galerie

  • Detail gotické kružby v okně
    Detail gotické kružby v okně
  • Gotický vstupní portál
    Gotický vstupní portál
  • Náhrobník Anny Černé ve venkovní zdi kostele
    Náhrobník Anny Černé ve venkovní zdi kostele

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-01-17]. Identifikátor záznamu 140220 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ HEJHAL, Petr. Počátky středověké kolonizace české části Českomoravské vrchoviny. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 92 s. ISBN 978-80-210-6100-2. Kapitola Doba změn: 12. století - 1. polovina 13. století, s. 75. 
  3. ↑ JANÁČEK, Michal. Vývoj sakrální architektury na panství Polná-Přibyslav a Pohled. Pardubice, 2022 [cit. 2024-01-17]. 307 s. Diplomová práce. Ústav historických věd Fakulky filozofické Univerzity Pardubice. Vedoucí práce Bohdan Šeda. s. 268. Dostupné online.
  4. ↑ a b Děkanský kostel sv. Jakuba Staršího. Římskokatolická farnost - děkanství Chotěboř [online]. [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ SAADOUNI, Štěpánka. V kostele v Chotěboři hořelo. Škoda přesáhne milion korun. Deník.cz [online]. 20169-08-09 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj