Kostel svatého Jakuba Staršího (Stařeč)

Kostel svatého Jakuba Staršího
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Vysočina
Okres Třebíč
Obec Stařeč
Lokalita na Jakubském náměstí v centru obce
Souřadnice 49°11′52″ s. š., 15°49′35″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát Třebíč
Farnost Stařeč
Status farní kostel
Užívání pravidelné
Zasvěcení Jakub Starší
Architektonický popis
Výstavba 1754
Specifikace
Stavební materiál kámen
Další informace
Adresa Jakubské náměstí, Stařeč
Ulice Jakubské náměstí
Kód památky 45974/7-3055 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Staršího je nemovitá kulturní památka České republiky[1] a farní kostel Římskokatolické farnosti Stařeč v městečku Starči. Původně gotický kostel byl do dnešní barokní podoby přestavěn v polovině 18. století.[2]

Popis

Stařečský kostel svatého Jakuba se vypíná na nevýrazném vršku na pravém břehu Stařečského potoka v nadmořské výšce asi 458 m; je obklopen zídkou starého hřbitova. Kostel byl původně pozdně románský, byl orientovaný východnězápadním směrem a vstupem přes renesanční věž. Věž je zdobena renesančními sgrafity, pod ciferníkem jsou sluneční hodiny. Z doby kolem roku 1602 je v kostele románská tribuna. Po přestavbě v 18. století byl kostel přeorientován, orientován byl severojižním směrem. Je jednolodní podélnou stavbou se zaoblenými rohy, na severní straně lodi je odsazené kněžiště, na západní straně sakristie a kaple. V dlažbě kostela jsou čtyři náhrobní kameny.[3]

Kostel je zařízen barokně. V jižní části kostela se nachází kůr s varhany z roku 1897. Roku 1950 byl interiér kostela opraven, byl rozebrán oltář sv. Kříže a osazeny nové dveře.[4]

Historie

Kostel byl zbudován v gotickém slohu v roce 1231.[2] Na hranolové věži, upravené ve stylu pozdní renesance, je čtyřiadvacetihodinový ciferník z roku 1597 a sluneční hodiny, věž byla postupně upravena mezi lety 1597 a 1620.[5]Barokně byl kostel přestavěn mezi lety 1734 a 1736, byla změněna orientace kostela z východnězápadní na severojižní. V roce 1950 byl interiér kostela rekonstruován a měl být proražen nový vchod do kostela na místě původního oltáře. Ale k tomu nakonec nedošlo. Byla také opravena střecha a kostel byl nově nalíčen.[6]

Hlavní oltář kostela je zasvěcen sv. Jakubovi Staršímu, boční oltáře pak Božskému Srdci, Panně Marii Lurdské a sv. Janu Nepomuckému.[7]

Před první světovou válkou bývaly ve věži zavěšeny zvony z let 1553 („Jakub“), 1803 a 1877.[8] Zvony byly rekvírovány pro válečná úsilí obou světových válek. Současné zvony byly vysvěceny v roce 1985. První z nich nese jméno sv. Jakuba (850 kg), druhý sv. Jana Sarkandra (530 kg). Dva menší zvony jsou přísluší k věžním hodinám.[7] Zvony byly kromě jednoho v roce 1917 rekvírovány, v roce 1926 byly vysvěceny tři nové zvony, byli jimi Ježíš, Maria a Jakub. Jediný původní zvon byl věnován do Rokytnice nad Rokytnou. V roce 1942 byly zvony opět rekvírovány, zachráněny byl jen dva, jeden ukryl místní občan, druhý byl schován v Třebíči. V roce 1985 byly pořízeny nové zvony, Sv. Jakub a Jan Sarkandr.[9]

Vnějšek kostela prochází od roku 2007 celkovou opravou: střechy a omítky.

Osobnosti

  • Augustin Franěk, dlouholetý farář[3]

Galerie

  • Vchod do kostela

    Vchod do kostela

  • Pohled na kostel

    Pohled na kostel

  • Kostel od Jakubského náměstí

    Kostel od Jakubského náměstí

Reference

  1. ↑ NPÚ. Nemovité památky [online]. NPÚ [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Českomoravská vrchovina – Třebíčsko. Praha: Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1983. (Soubor turistických map). Část stručného turisticko-vlastivědného obsahu D-3. 
  3. ↑ a b Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. 
  4. ↑ Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. 
  5. ↑ Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. 
  6. ↑ Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. 
  7. ↑ a b Římskokatolická farnost Stařeč, DOBEŠ, J., ČERNÁ, Z., MACUROVÁ, Z. Kostel sv. Jakuba staršího ve Starči [online]. Stařeč: Římskokatolická farnost Stařeč, 2008-06-29 [cit. 2009-07-06]. S. 1–2. Příloha „Jakuba“ – informací pro stařečskou farnost, 7/2008. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. ↑ DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 395. 
  9. ↑ Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. 

Externí odkazy

Zdroj