Kostel svatého Havla (Úhošťany)

Kostel svatého Havla
v Úhošťanech
Kostel svatého Havla
Kostel svatého Havla
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Chomutov
Obec Kadaň
Lokalita Úhošťany
Souřadnice 50°21′16,12″ s. š., 13°15′31,24″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát krušnohorský
Farnost děkanství Kadaň
Status filiální kostel
(do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Úhošťany)
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
Současný majitel farnost – děkanství Kadaň
Zasvěcení svatý Havel
Architektonický popis
Stavební sloh gotický, barokní
Výstavba počátek 14. století
Specifikace
Umístění oltáře východ
Stavební materiál kámen a zdivo
Další informace
Kód památky 37099/5-804 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Havla je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Havlovi v Úhošťanech v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1] Kostel, jehož současná podoba vychází z barokních úprav ve druhé polovině 18. století, stojí v severní části vesnice na rozcestí silnice z Kadaně do Brodců a do Kojetína. Hřbitov okolo kostela se používal až do roku 1861.

Historie

Kostel v Úhošťanech vznikl na počátku 14. století a v roce 1352 je uváděn v seznamech papežských desátků. Během husitských válek byl těžce poškozen a obnovy se dočkal až ve druhé polovině 15. století. Věž v jižním průčelí byla přistavěna až v roce 1626 a úpravami prošla ještě v letech 1726 a 1891. V letech 1772 až 1775 proběhla barokní přestavba a sakristie byla přistavěna až v roce 1782. Ve druhé polovině 20. století kostel nebyl udržován a zchátral. Opravy započaly až v roce 1999 obnovou krovu a střechy, později byla opravena podlaha z pískovcových desek a ubourány opěrné pilíře na jižní straně.[2]

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Úhošťany; od roku 2013 na stránce: Římskokatolická farnost – děkanství Kadaň.

Popis

Kostel je obdélný, jednolodní s presbytářem a sakristií na východní straně. Původní vstup do kostela býval ve zdi v místech, kde stojí věž. Dnes je kostel přístupný ze západní strany malou předsíní zaklenutou plackovou klenbou. Průčelí předsíně je zdobeno pilastry a nad dveřmi je umístěn znak města Kadaně. Začíná v ní schodiště na západní dřevěnou oratoř. Další oratoř u jižní zdi kostelní lodi je přístupná točitým schodištěm ve věži. Plochostropou kostelní loď osvětlují velká oblouková okna. Presbytář je vydlážděn přírodními placáky a v jeho jižní zdi je zasazen malý sanktuář. Sakristie je zaklenuta křížovou klenbou s hřebínky. Okénko v severní zdi má pískovcové ostění a chrání ho esovitá kovaná mříž. Vstup do sakristie z jižní strany je zazděný. Věž v jižním průčelí má bedněné zvoniční patro a je zastřešena routovou střechou s trojúhelníkovými štíty. Střechu ukončuje osmiboký sanktusník se špicí.[2]

Vybavení

Vnitřní vybavení kostela je pseudorománské. Zachovala se barokní křtitelnice z roku 1699, socha svatého Vojtěcha z první poloviny 18. století v presbytáři a socha Panny Marie z roku 1727 v chrámové lodi. Zvon ve věži pochází z roku 1575. Součástí oltáře bývala gotická socha Madony z období 1380–1400, která je uložena v Oblastním muzeu v Chomutově.[2]

Ve věži je umístěn hodinový kyvadlový stroj z počátku 17. století. Býval natahován klikou jednou denně a poháněl ciferník na jižním průčelí bedněného patra věže. K odbíjení hodin sloužil bronzový cimbál umístěný spolu s malým zvonem v Lucerně.[3]

Okolí kostela

Zrušený hřbitov okolo kostela je obehnán částečně dochovanou hřbitovní zdí. Na západní straně kostela stávala fara zbořená v roce 1974.[4] V jeho severní části roste Úhošťanská lípa chráněná jako památný strom.[5] Na návsi pod kostelem stojí sousoší Panny Marie Immaculaty se svatým Floriánem a svatým Šebestiánem z roku 1717.[6] Severovýchodně od kostela, u domu čp. 63, stojí boží muka a na západní straně roste u silnice památný strom Svatohavelská lípa.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-16]. Identifikátor záznamu 149001 : Kostel sv. Havla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Úhošťany, s. 72–77. 
  3. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Úhošťany, s. 4. Dále jen Binterová (1998). 
  4. ↑ Binterová (1998), s. 6.
  5. ↑ Úhošťanská lípa [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2015-03-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Umělecké památky okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1985, roč. 17, čís. 2, s. 59. 
  7. ↑ Svatohavelská lípa [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2015-03-08]. Dostupné online. 

Literatura

  • Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Úhošťany, s. 134. 

Externí odkazy

Zdroj