Kostel svatého Františka z Assisi (Staré Město)

Kostel svatého Františka z Assisi; na Křižovnickém náměstí
	Kostel svatého Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí
Místo
Stát	Česko
Obec	Praha
Čtvrť	Staré Město
Lokalita	Křižovnické náměstí
Souřadnice	50°5′11″ s. š., 14°24′51″ v. d.
Základní informace
Církev	česká římskokatolická
Provincie	Čechy
Diecéze	arcidiecéze pražská
Vikariát	I. pražský
Farnost	Římskokatolická farnost u kostela sv. Františka z Assisi Praha-Staré Město
Status	klášterní a farní kostel
Užívání	pravidelně
Současný majitel	Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou
Zasvěcení	František z Assisi
Datum posvěcení	1688
Světitel	arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna
Architektonický popis
Architekt	Jean-Baptiste Mathey, Gaudenzio Casanova a Domenico Canevalle
Stavební sloh	baroko
Typ stavby	jednolodní kostel
Výstavba	1252
Specifikace
Stavební materiál	kámen, zdivo, dřevo
Další informace
Adresa	Křižovnické náměstí; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Oficiální web	Oficiální web
Kód památky	38191/1-25 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter křižovníků s červenou hvězdou na Starém Městě v Praze)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Františka z Assisi (neboli sv. Františka Serafínského, zvaný též kostel U křižovníků) je řádový kostel sousedního kláštera křižovníků s červenou hvězdou. Nachází se na Křižovnickém náměstí v Praze 1 – Starém Městě. Je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Počátky kostela

Historii kostela U křižovníků lze sledovat až ke svaté Anežce České. Ta roku 1252 založila Řád křižovníků s červenou hvězdou, pro nějž nechala u staroměstské strany tehdejšího Juditina mostu zřídit špitál s kostelem svatého Ducha. Její bratr, český král Václav I., roku 1253 na řád křižovníků navíc převedl právo výběru mýtného a mostného i povinnost střežit a provádět údržbu mostu. Tato práva a povinnosti zanikla s dokončením Karlova mostu ve 14. století, na jehož výstavbu byl použit pískovec z lomu řádu křižovníků u Hloubětína).^[2] V roce 1378 byl při požáru konventu kostel sv. Ducha poškozen, ale po opravách vydržel až do výstavby kostela sv. Františka z Assisi v 17. století.

Barokní podoba

V 16. a 17. století dosáhl řád křižovníků svého vrcholu. V místě původního gotického kostela nechal v letech 1679–1685 vybudovat nový barokní chrám staviteli Gaudenzio Casanovou a Domenico Canevallem podle plánů Jeana-Baptisty Matheye. Vysvěcen byl v roce 1688 velmistrem arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna.

Dnešní kostel svatého Františka s Assisi stojí na místě a částečně i základech gotického chrámu, jehož základní kámen v roce 1252 pokládala Anežka Přemyslovna. 10 m dlouhá a s postranními loděmi 12,5 m široká stavba kostela měla pětiboký závěr a presbytář na východní straně. Jižní postranní vstup původního kostela se zachoval jako torzo. Původní podoba kostela se dochovala v breviáři velmistra křižovníků Lva (1356) a na jedné procesní monstranci velmistra Mikuláše Puchnera.^[3]

Popis

Jedná se o centrální stavbu s hlavním oltářem na severní straně a s mohutnou kupolí nad centrálním oválným prostorem. Hlavní jižní fasáda je členěná římskodórskými pilastry, má konkávně prohnutá nároží a je celá obložena kamenem. Na atice a ve výklencích této fasády jsou osazeny sochy z dílny Matěje Václava Jäckela, po stranách schodiště jsou na podstavcích sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Immaculaty od Jana Antonína Quitainera (momentálně sejmuté).

Vnitřek chrámu tvoří kupolí zastřešená oválná loď, proti vchodu pravoúhlé kněžiště a dvojice bočních kaplí, které dohromady tvoří křížové uspořádání. Nástěnné malby v lodi, mj. fresku Posledního soudu na kupoli, zhotovil Václav Vavřinec Reiner, fresky v kněžišti Jan Kryštof Liška. Autory soch jsou opět M. V. Jäckel, Jeremiáš Süssner a Konrád Max Süssner. Hlavní oltář (stigmatizace sv. Františka) a oba boční (sv. Kříže a Nanebevzetí Panny Marie) jsou dílem M. V. Jäckela a J. K. Lišky.

V suterénu pod hlavním kostelem je tzv. dolní kostel, který svým uspořádáním včetně orientace vychází z původního středověkého kostela. Jsou zde náhrobky osobností řádu a grotta. Dolní kostel je přístupný z chodby kláštera a je také propojen třemi malými zamřížovanými otvory v podlaze s horním kostelem.

Nad vstupem do sakristie se nachází menší obraz, který je kopií obrazu malíře El Greca, jehož originál visí v galerii Prado v Madridu.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v roce 2014 na opravu památky čerpáno 550 000 Kč.^[4]

Reference

↑ Klášter křižovníků s červenou hvězdou – Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-07. (anglicky) na: praha.eu, 19. ledna 2013.
↑ Radio Praha: Svatá Anežka – Princezna a řeholnice. (německy) 1. ledna 2013.
↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 102–103.

Literatura

EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy. Svazek I. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883. Dostupné online. Kapitola Farní chrám sv. Františka Serafinského, s. 329–348.
MORPER, Johann Joseph. Der prager Architekt Jean Baptiste Mathey (Matthaeus Burgundus) : Studien zur Geschichte des prager Barock. München: Callwey, 1927. Dostupné online. Půdorysy, fotografie a popisy pražských kostelů, klášterů a paláců i mimopražských klášterů, kostelů a zámků, jež projektoval Jean Baptiste Mathey.
VLČEK, Pavel a kolektiv autorů. Umělecké památky Prahy – Staré Město, Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 64–69.