Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie

Kostel sv. Bartoloměje
a Panny Marie Montserratské
Kostel svatého Bartoloměje v Doksech
Kostel svatého Bartoloměje v Doksech
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Česká Lípa
Obec Doksy
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát českolipský
Farnost děkanství Doksy
Status farní kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitel farnost děkanství Doksy
Zasvěcení Panně Marii Montserratské
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 1638
Specifikace
Délka 41 metrů
Šířka 24 metrů
Umístění oltáře na severovýchod
Stavební materiál kámen
Další informace
Adresa ul. 5. května, Doksy
Kód památky 27861/5-2877 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Bartoloměje a Panny Marie Montserratské je římskokatolický farní kostel v centru města Doksy nedaleko Máchova jezera. Byl postaven kolem roku 1638 na místě staršího dřevěného kostelíka. Byl několikrát rozšířen a přestavován, doplněn cennou výzdobou a vnitřním zařízením a stále slouží svému účelu. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Průčelí kostela
Pieta u kostela

Autorem raně barokní stavby byl severoitalský architekt a stavitel Bernard Canevalle († 1691), který během stavby v Bělé zemřel, byl v kostele pochován a má v něm náhrobní desku. O sto let později byly k lodi přistavěny kaple: roku 1748 z jihu kaple svaté Barbory a roku 1754 na severní straně kaple svatého Kříže. Roku 1832 byla zvýšena kostelní věž.[2] Na pohlednicích z roku 1904 je uveden německý název kostela St. Bartholomäus-Kirche.[3]

Až do roku 1816 byl u kostela hřbitov, po zrušení byl přestěhován za město a místo bylo zastavěno domy.[4]

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost – děkanství Doksy.

Popis stavby

Jednolodní stavba má pětiboký presbytář, na jižní straně obdélníkovou sakristii a oratoř. Průčelí je vysoké barokní a členěno lizénami. Kostelní věž je hranolovitá, v jejím přízemí je sakristie a v patře oratoř. Loď kostela má strop završený trojdílnou valenou klenbou.

Vybavení kostela

V kostele je několik barokních soch – Panny Marie, sv. Bartoloměje a Jana Křtitele. Hlavní oltář je z let 1670 až 1680, jeho nejcennější částí je kopie trůnící sochy Panny Marie Montserratské s Ježíškem na klíně. Přezdívá se jí Černá madona. V letech 1666–1785 byla uctívána španělskými montserratskými benediktiny v kapli na Bezdězu, když tamní klášter Josef II. dal zrušit, byla roku 1786 přenesena do Doks. U oltáře je obraz sv. Bartoloměje od Jana Hickela z roku 1725 a sochy svatého Petra a svatého Pavla. Cenných obrazů i soch je v kostele několik. V kapli sv. Barbory je oltář svaté Barbory a jejích čtrnácti pomocníků, v kapli svatého Kříže je také oltář s cennými obrazy a varhany vyrobené roku 1627 a restaurované roku 1992. Varhany v hlavní části kostela sem byly přineseny z Bezdězu roku 1736, a když dosloužily, byly roku 1932 instalovány na kůru nové, od krnovské firmy Riegel. V kostelní věži bylo pět zvonů, všechny byly roztaveny během první světové války.[5]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-24]. Identifikátor záznamu 139127 : Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Kostel sv. Bartoloměje, s. 85. Mauserová, Richtrmoc (2003). 
  3. DULÍK, Stanislav. Doksy a okolí. Hostivice: Mgr. Petr Prášil, 2009. ISBN 978-80-86914-81-7. Kapitola Doksy, s. 31. 
  4. Mauserová, Richtrmoc (2003), s. 85.
  5. Mauserová, Richtrmoc (2003), s. 87.

Literatura

  • ROYT, Jan. Obraz a kult v Čechách v 17. a 18. století. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 479 s. ISBN 978-80-246-1691-9. S. 58. 
  • ŠTĚPÁNEK, Pavel. Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů. Praha: Karolinum, 2018. 282 s. ISBN 978-80-246-3671-9. S. 130–133. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj