Kostel svaté Máří Magdalény (Pusté Žibřidovice)
| Kostel svaté Maří Magdalény v Pustých Žibřidovicích | |
|---|---|
 Kostel v roce 2008
| |
| Místo | |
| Stát |
 Česko
|
| Obec | Pusté Žibřidovice |
| Souřadnice | 50°5′30,48″ s. š., 16°59′57,48″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | Olomouc |
| Děkanát | Šumperk |
| Farnost | Hanušovice |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Marie Magdalena |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1735 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 21341/8-951 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Máří Magdalény v Pustých Žibřidovicích je cennou stavbou z roku 1735. V roce 1958 byl zapsán na seznam kulturních památek spolu s litinovým křížem, sousoším Piety z 1.poloviny 19. století a ohradní zdí se vstupní branou.[1]
Historie
První informace o kostele a faře v Pustých Žibřidovicích jsou z poloviny 16. století. Ještě roku 1617 se fara připomíná jako protestantská (většina obyvatel byli luteráni), avšak před rokem 1630 zanikla. Od tohoto data byly Pusté Žibřidovice spravovány římskokatolickou farností Kopřivná.
V roce 1735 byl dokončen nový kostel zasvěcený sv. Máří Magdaléně, který nechal vystavět tehdejší majitel losinského panství Jan Ludvík ze Žerotína.[2] Krátce po dokončení byla přistavěna předsíň.
Kostel byl opravován v 60. a 70. letech 20. století.
Popis stavby
Exteriér
Areál kostela se hřbitovem, obklopený kamennou zdí se vstupní branou, má krásnou polohu na návrší na kraji obce. V jeho blízkosti se nachází památník obětem 1. světové války a sloup se sousoším Piety z 1. poloviny 19. století.
Orientovaný jednolodní sálový kostel s odsazeným trojbokým kněžištěm, ke kterému od severu přiléhá čtyřboká sakristie s oratoří v patře. Vpředu (na západě) je loď zakončená vstupním útvarem, nad nímž se zvedá hranolovitá zvonice. Střecha je sedlová, krytá břidlicí, na ní sanktusník. K severní zdi lodi je připevněn dvojramenný litinový kříž, památka technické práce dokládající výrobu umělecké litiny.
Západní průčelí i zvonice jsou konkávně projmuty, ke zvonici přiléhají volutovitá křídla, spojující ji s obvodovou zdí. Bohatě členěná fasáda kostela je dvoupatrová, rozdělená kordonovou římsou - dolní hladkou plochu dělí mělké vpadlé výplně, horní hluboké výplně oddělují zdvojené lizény, ozdobené pásy rybinových vrypů. Lizény nesou průběžné římsové kladí. Zvonice má na nárožích pilastry s římsovými hlavicemi. Ve vpadlých výplních jsou okna se segmentovým záklenkem, ve zvonici navíc oválná okna.[3]
Interiér
Kněžiště a loď jsou zaklenuty plackami, sakristie a předsíň valenou klenbou s výsečemi. Klenební patky dosedají na pilastry, v lodi na přízední pilíře obklopené pilastry s kompozitními hlavicemi. Vstupní útvar vyplňuje hudební kruchta. Zařízení je jednotné, z počátku 19. století, barokních tvarů. V hlavním oltáři je obraz sv. Máří Magdalény (po 1777), údajně přemalovaný originál Ignáce Raaba.
Odkazy
Reference
- ↑ PERŮTKA, Marek. Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
- ↑ Pusté Žibřidovice: Jindřichov - oficiální web obce. www.jindrichovsu.cz [online]. [cit. 2017-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-17.
- ↑ SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J—N. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Máří Magdalény na Wikimedia Commons
