Kostel svaté Kateřiny (Svatá Kateřina, okres Kutná Hora)

Filiální kostel svaté Kateřiny
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Kutná Hora
Obec Svatý Mikuláš
Lokalita Svatá Kateřina
Souřadnice 50°0′17″ s. š., 15°20′1,92″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze královéhradecká
Vikariát kutnohorsko-poděbradský
Farnost Záboří nad Labem
Status filiální kostel
Zasvěcení Kateřina Alexandrijská
Architektonický popis
Stavební sloh gotika
Specifikace
Délka 18,3 m
Šířka 11 m
Umístění oltáře východ
Další informace
Adresa Svatý Mikuláš, ČeskoČesko Česko
Kód památky 38319/2-1097 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Kateřiny ve Svaté Kateřině, části obce Svatý Mikuláš v okrese Kutná Hora, je jednolodní orientovaná sakrální stavba s dochovaným gotickým jádrem, barokně upravovaná, která je filiálním kostelem farnosti Záboří nad Labem a kulturní památkou České republiky.[1] Kostel patří k nepočetné skupině středověkých kostelů s chórovou věží nad pravoúhlým presbyteriem, jejichž vznik je spojován s činností cisterciáckého řádu.[2][3]

Historie

Historická fotografie Kostela svaté Kateřiny

Podle některých zdrojů byl kostel založen v roce 1307 sedleckými cisterciáky a zasvěcení kostela se přeneslo i na název vsi, která zde vyrostla po vymýcení lesů.[4] Založení kostela je pravděpodobně starší, snad z konce 13. století, čemuž odpovídá pevnostní charakter stavby, zejména masivní věže se střílnovými okny.[5] Z barokních úprav v roce 1680 se dochovala okna lodi a jižní okno kněžiště, další úpravy kostela i věže proběhly v roce 1842, kdy byl dřevěný strop nahrazen rákosovým, v roce 1868 byla opravená a zvýšená věž,[2] při úpravách v roce 1870 byla do věžní báně uložená pamětní listina,[4] v roce 1881 byl kostel nově zastřešen a při úpravách v roce 1892 získal současnou podobu. V druhé polovině 20. století byl kostel novodobě omítnut.[2][6]

Popis

Kostel je jednolodní stavba s jižní vstupní předsíní a užším čtvercovým presbytářem, nad nímž se tyčí mohutná hranolová věž s jehlancovou střechou krytou břidlicí, sedlová střecha lodi je krytá eternitem. Fasády kostela jsou hladké, nezdobené, členěné pouze okny. Ta jsou v západním štítovém průčelí a v bocích lodi barokní, obdélná s půlkruhovým záklenkem, v severní a východní zdi presbytáře jsou hrotitá úzká gotická okna v hlubokých špaletách, první a druhé patro věže osvětlují střílnová okna a poslední patro věže má jednoduché čtvercové okenní otvory. Vstup do kostela je jižní předsíní obnoveným hrotitým portálem, loď s falešným trámovým stropem a dřevěnou kruchtou je od kněžiště oddělená hrotitým triumfálním obloukem.[2] Presbytář má převýšenou křížovou klenbu s klínovými žebry na jednoduchých konzolách, která se sbíhají do terčového svorníku. První patro věže je přístupné z podkroví lodi lomeným portálem.[3] Loď je 11 metrů široká a 13 metrů dlouhá, presbytář má strany dlouhé asi 5,3 metry. Šířka zdiva lodi je asi 1,2–1,3 metry, v presbytáři je zdivo širší, asi 1,5 metru. Krov kostela je nízký, přístupný ze západní kruchty.[7]

Hlavní oltář portálového typu se sloupy je z druhé poloviny 17. století, s obrazem Zasnoubení svaté Kateřiny a obrazem svatého Martina, ze stejné doby jsou i obrazy Madony s cisterciáckým světcem a Kalvárie.[6] V roce 1890 jsou ve věži zmiňovány dva zvony, jeden z roku 1596 od zvonaře Tomáše z Kutné Hory, druhý z roku 1763, pořízený zábořským farářem Karlem Heinem.[4] Varhany na kruchtě od pražské firmy Josef Rejna a Josef Černý jsou z roku 1910 a mají jeden manuál s deseti rejstříky.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Filiální kostel sv. Kateřiny, panny a mučednice. Katalog královéhradeckého biskupstv [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Kostel sv. Kateřiny. Památkový Katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b SOMMER, Jan. Ke stavební podobě gotických kostelů s chórovou věží ve východní části středních Čech. Památky a příroda: časopis státní památkové péče a ochrany přírody. 1986, roč. 11, čís. 10, s. 595–602. 
  4. ↑ a b c ZAVADIL, Antonín; LAŠEK, Gotthard; DOBEŠ, Jan. Památná místa okolí Kutnohorského [online]. Nové Město nad Metují: Bohdan Böhm, 1890 [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha: Unicornis, 2001. 607 s. ISBN 80-901587-8-1. S. 171. 
  6. ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 2. K–O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 45. 
  7. ↑ KIBIC, Karel. Vesnické kostely na panství cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Zprávy památkové péče = Journal of Historical Heritage Preservation: časopis státní památkové péče. 2011, čís. 4, s. 281–288. 
  8. ↑ Svatá Kateřina (Sankt Katharina) kostel sv. Kateřiny. Varhany a varhanáři v České republice [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj