Kostel Zvěstování Panny Marie (Litoměřice)

Kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích
Jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích
Jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Litoměřice
Obec Litoměřice
Souřadnice 50°31′56,64″ s. š., 14°8′1,32″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát litoměřický
Farnost děkanství u Všech svatých Litoměřice
Status jezuitský kostel
Užívání příležitostné
Zasvěcení Zvěstování Panny Marie
Architektonický popis
Architekt Octavio Broggio
Stavební sloh barokní
Výstavba 1701 – 1731
Další informace
Kód památky 32845/5-1749 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích někdejší klášterní kostel řádu jezuitů. Tato významná barokní stavba z let 1701 až 1731 je dílem architekta Octavia Broggia.[1] Je chráněn jako kulturní památka.[2]

Umístění v panoramatu města

Litoměřická kolej jezuitů s kostelem Panny Marie tvoří významný panoramatický bod města.
Kostel Zvěstování Panny Marie s Jezuitskými schody

Tento bývalý jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích je barokní památka velmi dobře viditelná při příjezdu do města po Tyršově mostu, neboť se nachází těsně u jeho pravobřežního předmostí. Jedná se o stavbu z let 1701 až 1731.

Nachází se na jižním konci Jezuitské ulice směrem z Mírového náměstí nedaleko od kostela Všech svatých.

Základní popis

Jde o poměrně mohutnou barokní budovu opatřenou dvěma věžemi umístěnými v průčelí. V interiéru budovy se nachází monumentální nástropní i nástěnné fresky, které bývají připisovány malířům Josefu Kramolínovi, Adamu Lautererovi a Janu Hiebelovi. S bývalou jezuitskou rezidencí je kostel spojen nadzemní spojovací chodbou umístěnou do výše prvního podlaží.

Historie

Kostel byl původně postaven pouze pro jezuitský řád. Po církevní reformě císaře Josefa II., kdy byl v roce 1773 jezuitský řád v někdejším Rakouském císařství zrušen, byl používán jako pivovarský sklad, v roce 1810 začal být celý jezuitský areál znovu využíván jako kněžský seminář, proto byl kostel v roce 1818 znovu vysvěcen. Bohoslužby v něm sloužili ještě v 50. letech 20. století Mons. Josef Poul a další kněží.

Litoměřická Severočeská galerie výtvarného umění využívala kostela v letech 1965–1975 jako depozitáře a restaurátorské a truhlářské dílny, roku 1975 byl objekt předán Okresnímu národnímu výboru v Litoměřicích, ten jej začal opravovat a přizpůsobovat pro účely okresního archivu.

Varhany z roku 1859, z dílny Josefa Predigera, které na které se hrálo v litoměřickém kostele Zvěstování Panny Marie, byly v letech 1980-1981 instalovány v kostele sv. Mikuláše v Malenovicích. Varhany jsou dvoumanuálové a pohání je elektrický motor, ovšem případě potřeby je možno využít i stále funkční šlapací pohon.[3]

Současnost

Roku 1992 byl kostel předán zpět do užívání Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích. Ta zde společně s Nadací Symposion uspořádala celkem čtyři ročníky mezinárodních výtvarných sympozií: Baroko a dnešek a Otevřený dialog.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Noc kostelů 29.05.15. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2015. 85 s. Noc kostelů Dostupné online. Kapitola Litoměřice, kostel Zvěstování Panny Marie, s. 46. 
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-07-16]. Identifikátor záznamu 144449 : Kostel jezuitský, Zvěstování P. Marie – Litoměřice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ GRIEGER, Waldemar. Kostel sv. Mikuláše v Malenovicích [online]. Zlín: Farnost Malenovice a Lhota [cit. 2014-11-26]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj