Kostel Tří králů (Libouchec)

Kostel Tří králů v Libouchci
Kostel svatých Tří králů v Libouchci
Kostel svatých Tří králů v Libouchci
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Ústí nad Labem
Obec Libouchec
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát ústecký
Farnost Libouchec
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení Tři králové
Architektonický popis
Výstavba 1857
Další informace
Kód památky 43635/5-193 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatých Tří králů v Libouchci je původně pozdně gotická sakrální stavba stojící na mírném návrší nad hlavní komunikací procházející Libouchcem, uprostřed rozsáhlého hřbitova. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

První zmínka o již existujícím kostele pochází z roku 1357, kdy držitel místního panství Beneš z Vartenberka jmenoval nového liboucheckého faráře po smrti toho předchozího. Původní pozdně gotický kostel byl poté roku 1569 renesančně přestavěn po změně vlastnictví místního panství. Vzhledem k luteránské víře tehdejší majitelů pánů z Bynova pocházejících ze Saska, byl i kostel několik let luteránským.

V době po Třicetileté válce se opět změnilo vlastnictví panství a v souvislosti s Obnoveným zřízením zemským se stal kostel opět katolickým. Další přestavbě, tentokrát barokní, předcházela tragédie v roce 1699, kdy se zřítila část stropu a usmrtila či těžce poranila několik věřících. Během této přestavby byla upravena loď s předsíní a věž umístěná směrem k hlavní cestě. Vystavěna byla brána a schodiště. Později sem byly zaneseny křtitelnice a kazatelna z opuštěné a chátrající tvrze pánů z Bynova v Schönsteinu (části Tisé). V roce 1723 byl pořízen varhanní pozitiv, jehož autorem je saský varhanář Christoph Standfuss. Z roku 1769 pak pochází zmínky o tehdejších třech oltářích v kostele, konkrétně hlavním oltáři, vedlejším oltáři sv. Jana Křtitele a oltáři sv. Josefa.[2]

Nové varhany dodala začátkem 19. století místní varhanářská dílna Franze Fellera. V tomto věku také proběhla celá řada oprav a úprav kostela. Nejvýznamnajší z nich proběhly v letech 1857[3], 1861 až 1863 a 1897 až 1898, kdy došlo k pořízení nového vybavení a puristické úpravě.[4] Z přelomu 19. a 20. století pak pochází vitráže. V roce 1935 pak byly původní Fellerovy varhany vyměněny za nové od varhanářské dílny Rieger z Krnova, přičemž tyto jsou některými publikacemi hodnoceny jako méně kvalitní oproti předchozím.[2] Fasáda kostela byla opravena v roce 1995 a střecha v roce 2011.[5]

Architektura

Exteriér

Kostel je jednolodní, obdélný. Má pětiboce uzavřený presbytář a obdélnou sakristii po severní straně a hranolovou věž po jižní straně lodi. Západní průčelí má tři osy a obdélný portál v ose. Je s lizénami a lizénovými rámci. Průčelí je zakončeno obdélným štítem s trojúhelným nástavcem. Boční fasády lodi jsou s polokruhově ukončenými okny. Presbytář má opěráky a hrotitá okna s kružbami. Věž je dvoupatrová, s římsami a lizénami. V přízemí věže je obdélný kamenný portál se supraportou. V prvním patře jsou segmentově zakončená okna. Ve druhém patře jsou podvojná, polokruhově ukončená okna.[4]

Interiér

V presbytáři je strop s fabionem a obrazem Nejsvětější Trojice. Ve třech stěnách závěru kostela jsou vysoká hrotitá okna s kružbami a středovým prutem. V severní stěně je sedlový portál do sakristie. Východně od něho je kamenný výklenkový pozdně gotický sanktuář v pravoúhlém profilovaném rámci se sloupky, které jsou zdobeny geometrickým ornamentem, kolem výklenku zakončeného oslím obloukem. Jsou zde původní železná dvířka. Ve východní stěně jsou obdélné dveře na hřbitov. V lodi je strop s fabionem a nástropním obrazem (kopie Sixtinské madony). Tříramenná kruchta je podklenuta valenou klenbou se stýkajícími se lunetami a pásy. Západní rameno spočívá na dvou zděných hranolových pilířích a třech obloucích, postranní rameno na dřevěných vyřezávaných pilířích a krakorcích. Obdélná předsíň v přízemí věže má valenou klenbu se stýkajícími se lunetami. Ve východní stěně je výklenek s pamětní deskou padlým v 1. světové válce. Jsou zde také dvě kamenné sochy od P. Philippa z roku 1919. Do lodi vede pravoúhlý portál s uchy. Sakristie má hladkou valenou klenbu.[4]

Vybavení

Hlavní oltář, boční oltáře, kazatelna, křížová cesta a lavice jsou pseudogotické. Kamenná křtitelnice je pseudorenesanční a pochází z 19. století. V kostela jsou barokní dřevěné kandelábry a cínové svícny.[4]

Zvony

Na boční věži se nacházejí tři zvony – velký litinový zvon z roku 1918, střední zvon z roku 1704 od Matyáše Christla a malý zvon z roku 1789 od Františka Franka. V lucerně věže jsou dva litinové hodinové cymbály, zcela bez ozdob, možná z téže dílny jako litinový zvon. Sanktusník kostela je bez zvonu.

Okolí kostela

Kostel obklopuje hřbitov na který vede brána, která je v dolní části barokní a v horní části pochází z 19. století. Je obdélná, má polokruhově zakončený vstup, dva pilastry a lichoběžníkový štít se segmentovým vyvrcholením a dvěma postranními jehlanci. Ve štítě je nápis o stavbě kostela z roku 1857 a jeho obnově v letech 1897-1898. Před hřbitovní zdí stojí barokní sousoší Kalvárie z roku 1728 signovaná G.V.[4]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-05]. Identifikátor záznamu 155954 : Kostel sv. Tří králů, Libouchec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b HONYS, Vít. Historie Kostela svatých Tří králů v Libouchci. Jílové u Děčína: Ostrov - iniciativa pro naše kostelíky, 2011. 22 s. S. 3–20. 
  3. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 46. 
  4. a b c d e POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Libouchec /Ústí nad Labem/, s. 256–257. 
  5. Památkový katalog - kostel sv. Tří králů [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj