Kostel Panny Marie Růžencové (Radibor)

Kostel Panny Marie Růžencové; v Radiboru
	Interiér radiborského kostela Panny Marie Růžencové
Místo
Stát	Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Budyšín
Obec	Radibor
Souřadnice	51°14′34,12″ s. š., 14°23′47,89″ v. d.
	Radibor, kostel Panny Marie Růžencové
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	Berlínská
Diecéze	Drážďansko-míšeňská
Děkanát	Budyšín
Farnost	Radibor
Status	farní kostel
Užívání	pravidelné
Zasvěcení	Panna Maria Růžencová
Datum posvěcení	15. listopadu 1896
Světitel	biskup Ludwig Wahl
Architektonický popis
Architekt	Joseph Camiani
Stavební sloh	novorománský
Typ stavby	trojlodní pseudobazilika
Výstavba	1895–1896
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Panny Marie Růžencové (hornolužickosrbsky Cyrkej swjateje Marije, kralowny róžowca) je nejmladší ze tří římskokatolických kostelů v Radiboru v Horní Lužici. Vystavěn byl v letech 1895–1896.

Historie

O stavbě nového kostela v Radiboru bylo rozhodnuto poté, co byl stav dosavadního farního kostela shledán velice špatným, a zároveň bylo zjištěno, že stavba zcela nového kostela by vyžadovala méně prostředků, než rekonstrukce kostela původního. Finanční pomoc přislíbila též místní vrchnost, hrabata z Einsiedelu (ač byli protestanti). Dne 2. května 1895 byl položen základní kámen. Projekt vypracoval architekt a benediktinský mnich Pirmin Josef Campani, OSB. Stavba postupovala rychle, a již 15. listopadu následujícího roku biskup Ludwig Wahl nový kostel vysvětil. Kostel je do jisté míry ovlivněn Beuronskou uměleckou školou a vzdáleně se podobá kostelu Zvěstování Páně (lidově zvanému Kostel sv. Gabriela) v Praze na Smíchově, který byl vystavěn zhruba ve stejné době.

Architektura

Kostel stojí uprostřed zahrady mezi Dr.-Maria-Grollmuß-Straße a ulicí Šulski puć v sousedství fary. Jedná se o trojlodní novorománskou pseudobaziliku s půlkruhově uzavřeným presbytářem, orientovanou přibližně k východu. Po straně vstupního průčelí, v nároží stavby, je věž, která je dominantou vsi i celého okolí. Presbytář je sklenut, lóď má strop otevřený do krovů. Po stranách presbytáře je dvojice přístavků, z nichž jeden slouží jako sakristie.

Hlavní oltář je baldachýnový. Nad svatostánkem se nachází výjev Panny Marie, předávající růženec dvojici dominikánských řeholníků. V závěru presbytáře nad oltářním baldachýnem je freska Krista při Posledním soudu (v pravici má meč, v levici váhy). V levé boční lódi oltář Božského Srdce Páně, v pravé boční lódi oltář Ukřižování Páně.