Kostel svatého Gabriela (Smíchov)

Kostel Zvěstování Panny Marie
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Praha
Čtvrť Smíchov
Souřadnice 50°4′30,29″ s. š., 14°23′46,94″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze arcidiecéze pražská
Vikariát druhý pražský
Farnost Praha-Smíchov
Status filiální kostel
Současný majitel Cimex Invest
Zasvěcení Zvěstování Panny Marie
Architektonický popis
Stavební sloh novorománský
Specifikace
Stavební materiál kámen, zdivo
Další informace
Adresa Holečkova ulice, Praha 5
Ulice Holečkova
Kód památky 40328/1-1379 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter svatého Gabriela v Praze)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Zvěstování Panny Marie (běžněji nazývaný kostel svatého Gabriela podle bývalého kláštera svatého Gabriela, do jehož areálu patří) je římskokatolický filiální kostel smíchovské farnosti. Stojí v dominantní poloze na jižním úpatí vrchu Petřína, na místě někdejších vinic v Holečkově ulici v Praze 5 – Smíchově. Od roku 1964 je kostel spolu s klášterem benediktinek zapsán v seznamu kulturních památek.[1]

Dějiny kostela

Smíchovský klášter sv. Gabriela s kostelem
Věž kostela a kruhová apsida závěru kostela

Kostel je součástí zrušeného ženského opatství řádu benediktinek beuronské kongregace, založeného roku 1888 podle ideového projektu belgického benediktina, opata Hildebranda de Hemptinna, rozpracovaného jeho pomocníkem, belgickým knězem a architektem Gislainem de Béthunem. Financování podstatné části staveb zajistila ideová zakladatelka kláštera, Gabriela hraběnka Sweerts-Šporková, která se však dokončení staveb nedožila.

Novorománský kostel byl dostavěn po čtyřech letech v roce 1891 a vysvěcen pražským arcibiskupem, kardinálem Františkem Schönbornem. Jeho výzdoba trvala až do roku 1917. Na západní a severní straně na něj navazují budovy konventu (jižní křídlo křížové chodby nahrazuje severní boční loď baziliky) s prelaturou, a zahrady.

Popis

Kostel je dvoulodní bazilika s polokruhovým presbytářem, postavená z neomítaných pískovcových kvádrů v novorománském slohu. Hlavní vchod na západním průčelí má portál zdobený dvěma trůnícími sochami patronů benediktinského řádu, sv. Benedikta z Nursie, která drží v ruce knihu svých řeholních pravidel s nápisem Sancta regula, a jeho sestry, sv. Scholastiky, nad nimi je socha sv. archanděla Gabriela, patrona zakladatelky. Stěny chrámu jsou členěny plochými lisénami a obloučkovým vlysem.

Stěny a klenby interiéru jsou vyzdobeny malbami tzv. beuronské školy, které realizovala skupina výtvarníků v čele se svým zakladatelem, německým malířem, sochařem, architektem a řeholníkem Petrem Desideriem Lenzem (1832–1928). Figurálním malbám vévodí trůnící Kristus Pantokrator (Vševládce) s nápisovou páskou „Jsem, který jsem“ v latině, doprovázený českými zemskými patrony, sv. Václavem, sv. Vojtěchem a sv. Janem Nepomuckým (jejichž relikvie byly vloženy do hlavního oltáře) a sv. Ludmily. Také ostatní malby mají latinské popisky, většinou citáty z Bible. Autorem maleb je Desideriův žák Jan Verkade, s realizací návrhu pomáhal dále Jakob Würger. Po stranách hlavního oltáře stojí nadživotní sochy Panny Marie a archanděla Gabriela z bílého mramoru ve scéně Zvěstování, dílo patera Desideria. Mešní nářadí, nádobí a náčiní provedl podle Desideriových předloh pražský zlatník Jindřich Grünfeld. Nad jižní boční lodí se zvedá hranolová chrámová věž, měří 43 metrů a je zakončena jehlancovitou střechou.

V roce 1889 první konvent benediktinek beuronské kongregace v českých zemích zahájil u sv. Gabriela své působení. Řeholnice přišly z opatství Nonnberg v Salcburku, další sestry přibyly z českých německojazyčných rodin. Po osamostatnění Československa se protiněmecké a protikatolické nálady obrátily také vůči zdejším řeholnicím. Roku 1919 proto zdejší benediktinky odešly do Štýrska a řád prodal klášter i s kostelem československému Ministerstvu pošt a telegrafů s podmínkou, že kostel bude nadále využíván k bohoslužbám.

Vlastníkem stavebního komplexu bývalého kláštera svatého Gabriela byla Česká pošta, v roce 2019 ho prodala soukromé společnosti. Kostel patřící ke smíchovské farnosti sv. Václava by měl i nadále sloužit liturgickým účelům.

Galerie

  • Kostel na historické fotografii z roku 1906
    Kostel na historické fotografii z roku 1906
  • Pohled do presbytáře kostela
    Pohled do presbytáře kostela
  • Pohled na západní stěnu kostela s kruchtou a nástěnnou malbou Piety, kde je Panna Maria vyobrazena jako Regina Martyrum (Královna mučedníků)
    Pohled na západní stěnu kostela s kruchtou a nástěnnou malbou Piety, kde je Panna Maria vyobrazena jako Regina Martyrum (Královna mučedníků)
  • Oltářní obraz s vyobrazením Panny Marie v podobě Sedes Sapientiae (Stolice Moudrosti)
    Oltářní obraz s vyobrazením Panny Marie v podobě Sedes Sapientiae (Stolice Moudrosti)
  • Ježíš vyobrazený coby Pantokrator (Vševládce) na klenbě apsidy nad presbytářem
    Ježíš vyobrazený coby Pantokrator (Vševládce) na klenbě apsidy nad presbytářem
  • Ikona sv. Vojtěcha na jižní straně kostela
    Ikona sv. Vojtěcha na jižní straně kostela
  • Lustr nad presbytářem
    Lustr nad presbytářem

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-14]. Identifikátor záznamu 152387 : klášter benediktinek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

  • Beuronská umělecká škola v opatství sv. Gabriela v Praze / Die Beuroner Kunstschule in der Abtei Sankt Gabriel in Prag – text Helena Čižinská, editor Karel Holub a Monica Šebová, překlad Magdalena Průdková, Ars Bohemica, Praha 1999

Externí odkazy

Zdroj