Kostel Panny Marie Královny míru (Lhotka)

Kostel Panny Marie Královny míru v Praze 4-Lhotce
Kostel Panny Marie Královny míru v Praze 4-Lhotce
Kostel Panny Marie Královny míru v Praze 4-Lhotce
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Praha
Čtvrť Lhotka
Souřadnice
Základní informace
Církev česká římskokatolická
Provincie česká
Diecéze arcidiecéze pražská
Vikariát III. pražský
Farnost Panny Marie Královny míru Praha-Lhotka
Status farní kostel
Zasvěcení Panna Maria Královna
Datum posvěcení 11. listopadu 1937
Architektonický popis
Architekt Rudolf V. Svoboda
Stavební sloh moderní architektura (konstruktivismus)
Výstavba 1935
Další informace
Adresa Ve Lhotce 330/36, 14200 Praha 4
Ulice Ve Lhotce a Mariánská
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Panny Marie Královny míruPraze 4-Lhotce je římskokatolický farní kostel lhotecké farnosti Panny Marie Královny míru.

Historie

Interiér kostela
Vitráž se svatým Václavem v závěru kostela

Dvojlodní kostel s výraznou hranolovou věží byl postaven roku 1935moderním konstruktivistickém slohu. Je jedním z dvanácti kostelů postavených na památku mariánského sloupu zničeného davem na Staroměstském náměstí, jako domnělého symbolu Rakouské nadvlády. Násilné zničení sloupu odsoudil po svém příjezdu do Prahy 22. prosince 1918 i prezident Masaryk (již v listopadu 1918 při návratu z Ameriky [1] musel v Londýně vysvětlovat, že to nebyl náboženský, ale politický čin). Staroměstský sloup Panny Marie byl mylně považován za oslavu Rakouska, ten však připomínal záchranu Prahy (obránci - studenty) před švédskými vojsky na konci třicetileté války a následný mír.

Interiér

Uvnitř mešní lodi je kruchta s varhanami, oltář za nímž je sloup se sochou Panny Marie (replika sochy z Mariánského sloupu ze Staroměstského náměstí) Na vitrážích oken presbytáře je zobrazen sv. Václav a sv. Anežka Česká.

Přesná kopie sochy Panny Marie ze staroměstského sloupu zhotovená Břetislavem Bendou byla umístěna v kostele.

V kostele se nachází pozoruhodná plastická křížová cesta autora Karla Stádníka, kdy jednotlivá zastavení zobrazují utrpení člověka v průběhu dějin a mají též upomínat na zločiny fašismu a komunismu.[2]

Galerie

Reference

  1. Preclík Vratislav: Návrat prezidenta Masaryka do vlasti právě před sto lety (20. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen - prosinec 2018, roč.XXVI. čís. 124. ISSN 1210-1648, str. 5 – 13
  2. ŠUSTOVÁ, Jana. Neobvyklá křížová cesta. Český rozhlas [online]. [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 

Literatura

  • Škoda, Eduard: Pražské svatyně, Libri, Praha 2002

Externí odkazy

Zdroj