Kostel Panny Marie Bolestné (Mariánské Radčice)

Kostel Panny Marie Bolestné
v Mariánských Radčicích
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Most
Obec Mariánské Radčice
Souřadnice 50°34′25,32″ s. š., 13°39′50,76″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát Teplice
Farnost Mariánské Radčice
Status farní kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o NOCI KOSTELŮ
Současný majitel Cisterciácké opatství Osek
Zasvěcení Panna Maria Bolestná
Architektonický popis
Architekt Jan Baptista Mathey
Octavio Broggio
Stavební sloh baroko
Výstavba 1698–1718
Další informace
Kód památky 43752/5-376 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Panny Marie Bolestné je římskokatolický farní kostel zasvěcený Panně Marii Bolestné a významné poutní místo v Mariánských Radčicích v okrese Most. Jeho současná barokní podoba vychází z přestavby v letech 1698–1718. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Původ poutí k obrazu Panny Marie Bolestné pod Křížem spadá již do 13. století, kdy byl v roce 1278 vypálen Osecký klášter, putovali lidé do Mariánských Radčic. Papež Mikuláš IV. ve svém breve z roku 1289 udělil 40denní odpustek každému, kdo v určité dny ve zdejším kostele učiní pokání.

Kostel přečkal husitské války a v 16. století zůstal katolický i přes rozmach protestantství v severních Čechách. V roce 1626 se cisterciáčtí mniši vrátili zpět do Oseka a obnovili poutní cesty do Mariánských Radčic. K rozkvětu došlo v 18. století, kdy opat Benedikt Littwerig nechal vybudovat nový barokní kostel, ambit a faru, které dokončil jeho nástupce Jeroným Besnecker. Základní kámen kostela byl položen v roce 1698 a stavba byla dokončena v roce 1718 křížovou cestou. Po dokončení kostela byl svatý obraz Panny Marie umístěn na hlavní oltář. Stavbu prováděli architekti Jan Baptista Mathey a Octavio Broggio. Mathey vytvořil kostelní loď a boční kaple, zatímco Broggio je autorem presbytáře a křížové chodby.

Na konci 18. století byl ambit opatřen malbami a z té doby pocházejí i sochy světců, oltáře a obrazy v kostele. Opat Athanasius Bernhard nechal roku 1857 odlít nové kostelní zvony. V 80. letech 19. století byl kostel renovován a při té příležitosti se změnila i výzdoba kostela. Z té doby pochází i současný hlavní oltář, který byl dokončen v roce 1910.

Po roce 1945 tradiční poutě ustaly a areál začal chátrat. V roce 1971 byl částečně opraven, přesto se mnohé objekty nacházely v havarijním stavu. Tradice mariánských poutí byla obnovena až po roce 1989 oseckým opatem Jindřichem Bernhardem Thebesem.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 3 500 000 Kč.[2]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2008 2009 2010 2011 2012 2003 2014
částka 800 500 420 530 420 380 450

Poutní cesta

Ke kostelu směřovala z nedalekých Libkovic poutní cesta založená roku 1725 klášterem v Oseku a lemovaná sedmi kapličkami od Oktaviána Broggia. Čtyři dochované kaple byly přemístěny při likvidaci Libkovic do Vtelna.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-26]. Identifikátor záznamu 156084 : Kostel Panny Marie Bolestné. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100–101. 

Externí odkazy

Zdroj