Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Zvole)

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Kostel v roce 2022
Kostel v roce 2022
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Olomoucký
Okres Šumperk
Obec Zvole
Souřadnice 49°50′13,92″ s. š., 16°54′50,76″ v. d.
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Zvole) (Česko)
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze Olomouc
Děkanát Zábřeh
Farnost Zvole u Zábřehu
Status farní kostel
Zasvěcení Neposkvrněné početí Panny Marie
Datum posvěcení 1876
Architektonický popis
Stavební sloh novogotika
Výstavba 1862
Specifikace
Stavební materiál zděný
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Zvoli je novogotickou stavbou z roku 1862. Starší farní kostel byl úplně zničen požárem v roce 1854.[1]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1273, o dva roky později je zmiňován zdejší filiální kostel svatého Jiljí. Ten byl za husitských válek zničen a musel být roku 1444 znovu postaven. Za Petra ze Žerotína byl kolem roku 1500 zvětšován a znovu byl přestavěn v r. 1611. Roku 1854 byl kostel úplně zničen požárem. [2] Z podnětu olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka byla zahájena výstavba nového kostela. V roce 1858 byly schváleny plány a r. 1860 byl položen základní kámen. V roce 1864 byly do věže zavěšeny nové zvony. 2. července 1876 byl slavnostně vysvěcen kardinálem Fürstenberkem a zasvěcen Neposkvrněnému početí Panny Marie. [3][4]

Popis

Exteriér

Kostel je situován ve střední části obce u silnice ze Zábřeha na Mohelnici. Na jeho západní straně se rozkládá hřbitov obklopený ohradní zdí. Před průčelím kostela je malé dlážděné prostranství. Po jeho pravé straně směrem k bráně na hřbitov stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1717, která je od r. 2003 chráněnou kulturní památkou. [5] Nalevo se nachází kamenné sousoší Kalvárie z r. 1885. V zahradní části mezi kostelem a farou stojí další kulturní památka: pískovcový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty datovaný rokem 1684.

Kostel je jednolodní stavba s mírně odstupněným polygonálně zakončeným presbytářem. Dvoubarevná fasáda je členěna lizénami s ozdobnými obloučkovými římsami. Výraznou obloučkovou římsou nad ciferníky hodin je zdoben také vrchol štíhlé hranolové věže nad štítem kostela. Zakončení věže tvoří vysoký jehlan s makovicí a dvojitým křížem. Boční zdi lodi jsou prolomeny po obou stranách třemi vysokými novorománskými okny. V presbytáři, jehož zadní část slouží jako sakristie, je šest menších oken stejného tvaru a pod nimi jsou v závěru umístěny dveře a dvě malá okna.

Průčelí kostela tvoří portál se dvěma sloupy z pískovce zakončenými bohatě zdobenými hlavicemi, které zhotovil vídeňský sochař Josef Heinrich. Nad ním jsou dva erby: olomouckého arcibiskupství a rodiny Fürstenberků. Nad obdélným oknem nika se sochou Panny Marie od Josefa Heinricha. [3]

Interiér

Hlavní oltář
Kostel v roce 2008 před nalakováním na modro

Vnitřní prostor kostela je tvořen jednou širokou lodí s mírně zúženým presbytářem. Klenba v lodi je valená, nad presbytářem křížová. Strop je zdoben medailony s biblickými náměty, na klenebních obloucích a nad okny v presbytáři jsou malé kulaté portréty světců. Ve vstupní části je nad trojdílnou arkádou umístěna kruchta s varhanami, které postavil Karel Küttler z Opavy.

Tři barokní oltáře byly původně součástí interiéru z olomouckého dómu sv. Václava a pocházejí ze čtyřicátých let 18. století. Na jejich sochařské výzdobě se podíleli významní regionální umělci Jan Kammereit a Ondřej Zahner. Na evangelijní straně je osazen oltář zasvěcený Nalezení sv. Kříže se sochami sv. Augustina a sv. Řehoře (Ondřej Zahner) a postavami andělů ve volutách nástavce (Kammereit). Na epištolní straně je oltář sv. Kateřiny, kde vedle oltářního obrazu jsou pozlacené sochy sv. Jeronýma a sv. Ambrože (Ondřej Zahner), v nástavcích jsou andělské řezby Jana Kammereita.[6] Obraz Neposkvrněného početí Panny Marie na hlavním oltáři maloval vídeňský malíř Dobiášovský. Dva boční oltáře byly zasvěceny sv. Jiljí, původnímu patronu kostela a sv. Janu Nepomuckému. Roku 1940 byl v boční kapli zřízen čtvrtý oltář, zasvěcený Panně Marii bolestné. Socha je od olomouckého sochaře L. Kubečka. Kazatelna a křtitelnice jsou z červeně zbarveného ostřihomského mramoru z dílny Josefa Arnolda z Brna. [3]

Ve zdech kostela je osazeno několik náhrobníků a nápisových desek, které pocházejí z vyhořelého kostela sv. Jiljí. V boční kapli v prostoru pod kruchtou je figurální náhrobník Jindřicha ze Zvole a na protější stěně pískovcové erby majitelů panství, které sem byly přemístěny ze zaniklé tvrze.

Reference

  1. ↑ SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A—I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. 
  2. ↑ BŘEZINA, Jan. Zábřežsko v období feudalismu do r. 1848. 1.. vyd. Ostrava: [s.n.], 1963. 
  3. ↑ a b c Historie kostela | Farnost Zvole. farnostzvole.cz [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ Obec Zvole [online]. Obec Zvole [cit. 2016-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-30. 
  5. ↑ Památkový katalog - 1370361404 - socha sv. Jana Nepomuckého a sloup s Immaculatou. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ KOVÁŘOVÁ, Martina. Olomoucký sochař Jan Kammereit [online]. UP Olomouc: disertační práce, 2016 [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj