Kostel Nejsvětější Trojice (Bystřice nad Pernštejnem)

Kostel Nejsvětější Trojice
v Bystřici nad Pernštejnem
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Vysočina
Okres Žďár nad Sázavou
Obec Bystřice nad Pernštejnem
Lokalita Novoměstská, Bystřice nad Pernštejnem
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát Žďár nad Sázavou
Farnost Bystřice nad Pernštejnem
Status filiální kostel
Užívání pohřební a výroční mše sv.
Zasvěcení Nejsvětější Trojice
Architektonický popis
Stavební sloh pozdní gotika a baroko
Výstavba postaven 1615 a 1735 upraven
Specifikace
Umístění oltáře východ
Stavební materiál kámen (zdivo) a cihla (klenby)
Další informace
Ulice Novoměstská
Kód památky 26610/7-3976 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Severní sakristie.

Kostel Nejsvětější Trojice (také kostel svaté Trojice) je filiální kostel v římskokatolické farnosti Bystřice nad Pernštejnem, obklopený hřbitovem u Novoměstské ulici v Bystřici nad Pernštejnem.

Jedná se slohově o velmi pozdní gotickou jednolodní stavba s pětibokým kněžištěm členěným pilíři a sedlovou střechou se šestibokým sanktusníkem s jedním stokilogramovým zvonem zvaným Boží (z doby kolem roku 1600) a zvoničkou na západním průčelí s třicetikilogramovým zvonem (s letopočtem 1776).

Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Kostel byl dokončen roku 1615 (jak dokládá dendrochronologie původních trámů krovu nad kněžištěm) za Jana Čejky z Olbramovic, tehdejšího majitele panství Bystřice nad Pernštejnem, pro místní luterány čili evangelíky.[1] V tuto dobu měla kostelní loď plochý trámový strop a výsečovou hřebínkovou klenbu se svorníkem jen v presbytáři, která se zde dochovala. V pobělohorském období Třicetileté války byl kostel předán římskokatolické farnosti a nemáme o jeho využití v 17. století zprávy.

Až v roce 1735 byla původní stavba kostela zásadněji upravena, když kostelní loď získala současnou barokní valenou klenbou s výsečemi, včetně stávajícího střešního krovu (jak potvrdila dendrochronologie) a byla vybudována rodová hrobka (s mramorovým erbovním náhrobníkem) Arnoštem Matyášem Mitrovským z Nemyšle, od roku 1731 novým majitelem bystřického panství, který byl nakonec pohřben v Brně.[2]

Nejpozději v 18. století získal kostel své tři oltáře. Kromě hlavního oltáře Nejsvětější Trojice také dva boční oltáře, k poctě Madony a sv. Antonína. Jejich současná podoba pochází až z roku 1903, kdy byl do kostela pořízen kompletní novogotický mobiliář, včetně dřevořezbových obrazů křížové cesty atd.[3]

Po zrušení původního hřbitova u farního kostela sv. Vavřince na náměstí v důsledku josefínských reforem, se od začátku 19. století stal kostelem hřbitovním. Takže původní (zazděná) jižní vstupní předsíň (s hřebínkovou křížovou klenbou, jaká se nachází i v sakristii na severní straně kněžiště) se stala márnicí a od konce 19. století zazděná západní vstupní předsíň slouží jako vstup (vřetenovým schodištěm) na dřevěnou varhaní kruchtu.[3] Druhotně proražené stávající hlavní vchody (s dvoukřídlými dveřmi) se proto nachází pod severozápadním a jihozápadním lomeným oknem (severní je hlavní a jižní se již téměř nevyužívá).[4]

Pohled na jižní stranu kostela Nejsvětější Trojice.
Západní průčelí.

Odkazy

Reference

  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-05-24]. Identifikátor záznamu 137803 : kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Region Bystřicko. Hřbitovní kostel Nejsvětější trojice [online]. Bystřice nad Pernštejnem: Region Bystřicko [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. 
  3. a b Isolda11. Kostel Nejsvětější Trojice v Bystřici nad Pernštejnem [online]. Turistika.cz, 2012-08-24 [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. 
  4. Město na bystré vodě: Kraj Vysočina. www.kr-vysocina.cz [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Východní kněžiště.

Zdroj