Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Podolínec)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |
 Slovensko
|
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Stará Ľubovňa |
| Obec | Podolínec |
| Souřadnice | 49°15′27,75″ s. š., 20°32′4,93″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcení | Panna Maria |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotická architektura |
| Výstavba | 13. století |
| Další informace | |
| Adresa |
Podolínec, Slovensko
|
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je římskokatolický farní kostel nalézající se v centrální části vřetenovitého náměstí ve slovenském městě Podolínec na Spiši.
Historie
První zmínka o kostele v Podolinci pochází z první poloviny 13. století. Papež Řehoř IX. v dopise z Perugie z roku 1235 pověřil církevní úřady v Hnězdně a Vratislavi, aby prověřily oprávněnost stížnosti krakovského biskupa na uherské duchovní, kteří údajně neoprávněně zabavili desátky z kostela Panny Marie v Podolinci a dalších sousedních kostelů. Polští historici mimo jiné na základě této informace předpokládají, že farní kostel v Podolínci patřil v té době krakovské diecézi.
Kostel, který mohl být původně dřevěný, byl pravděpodobně zničen Tatary pod vedením Nogaje, kteří do zdejší oblasti vtrhli na přelomu let 1287 a 1288. Krátce poté, co Podolínec získal městská práva (v roce 1292), začala stavba nového kostela. Dne 29. března 1298 udělil papež Bonifác VIII. odpustky těm, kteří pomohou postavit nový kostel Panny Marie v Podolínci.
Popis
Kkostel je kamenný, s polygonálně uzavřeným presbytářem, s věží v průčelí. Původně byl jednolodní, následně rozšířený přístavbou dvou bočních kaplí, které se do interiéru otevírají arkádou. Ve druhé polovině 14. století byl kostel přestavěn a zaklenut žebrovými klenbami. Znovu byl přestavěn po požáru v roce 1684 a poté v 18. století, kdy získal barokní výzdobu. V témže století byly přistavěny dvě výše zmíněné kaple. Fasáda dostala klasicistní podobu při opravách po zemětřesení v roce 1789. Věž, zakončená plechem krytou cibulovitou bání s lucernou, má v nejvyšším patře obvodovou verandu s železným zábradlím. Sakristie, původně gotická, je zaklenuta křížovou klenbou.
V interiéru se dochovala řada gotických prvků, jako jsou žebrové klenby, portály, kamenné pastoforium a v kněžišti polychromované malby z let 1380-1430 s biblickými motivy. V medailonech na klenbě jsou postavy světců ve stylizaci částečně připomínající byzantskou ikonografii. V zazděných oknech kněžiště se dochovaly zbytky gotických oken. Původní středověké křídlové oltáře byly v 17. století vyvezeny do Polska. Jeden z nich skončil v hradní kapli v nedalekém Plavči, kde shořel.
Současná úprava interiéru je převážně barokní. Vybavení se pohybuje od gotického po empírové z počátku 19. století (svícny). K nejstarším dochovaným prvkům patří gotická křtitelnice z druhé poloviny 14. století, měděná, o průměru 63 cm, s bohatou výzdobou, vyrobená ve Spišské Nové Vsi. Dále se dochoval pozdně gotický pacifikál a pozdně gotický krucifix z počátku 16. století s postavou Krista, vysoký 70 cm, polychromovaný. Druhý, větší (190 cm) krucifix s Kristem obklopeným andělskými hlavičkami pochází z poloviny 17. století.
Hlavní oltářní obraz, barokní, pochází z první čtvrtiny 18. století. Ve střední části oltářního obrazu, mezi vinutými pilíři, se nachází 140 cm vysoká dřevěná polychromovaná gotická socha Madony z doby kolem roku 1360, po jejíchž stranách jsou sochy svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty. Nad ní je basreliéf Panny Marie adorované dvěma anděly a nahoře vyobrazení Nejsvětější Trojice. Na antependiu je reliéf "Nanebevzetí Panny Marie".
Boční oltář svaté Kateřiny je barokní, z první poloviny 18. století. Uprostřed kopie gotické sochy s vyobrazením svaté Kateřiny (originál v Szépmuveszeti múzeu v Budapešti). Nad ním sochy zobrazující mimo jiné svatého Jana Nepomuckého a svatou Barboru. Na antependiu je basreliéf "Kristus na kříži" se znakem ševcovského cechu.
Boční oltář svatého Mikuláše je rovněž barokní, uprostřed má sochu svatého Mikuláše obklopeného dvěma dalšími biskupy. V horní části se nachází svatý Antonín. Na antependiu jsou mimo jiné vyobrazení svatého Jana Křtitele, svatého Jiřího a svaté Barbory a znak krejčovského cechu.
Galerie
-
kostel Nanebevzertí panny Marie v Podolínci -
kostel Nanebevzertí panny Marie v Podolínci -
kostel Nanebevzertí panny Marie v Podolínci -
kostel Nanebevzertí panny Marie v Podolínci -
kostel Nanebevzertí panny Marie v Podolínci
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół Wniebowzięcia Najświętszej Marii Panny w Podolińcu na polské Wikipedii.
Externí odkazy
