Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Gliwice)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
v Gliwicích
Kostel v roce 2022
Kostel v roce 2022
Místo
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Slezsko
gmina Gliwice
Obec Gliwice
Souřadnice 50°18′1,34″ s. š., 18°38′58,53″ v. d.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie Glivice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Glivice
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze gliwická
Děkanát Gliwice
Farnost Nanebevzetí Panny Marie v Gliwicích
Status farní kostel od roku 2004
Užívání užíván
Zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie
Datum posvěcení poslední vysvěcení v roce 2000
Světitel Jan Wieczorek
Architektonický popis
Výstavba 1493
Specifikace
Stavební materiál dubové a borovicové dřevo
Další informace
Adresa Ulice Kozielska 29 44-100 Gliwice
Oficiální web www.wnmp.gliwice.pl
Kód památky 322/60
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl zakoupen a přemístěn městem Gliwice, gmina Gliwice, Slezské vojvodství, náleží do děkanátu Gliwice, diecéze gliwická, je farním kostelem farnosti Nanebevzetí Panny Marie v Gliwicích. Kostel se nachází na bývalém starokozielském hřbitově.

Dřevěný kostel je v seznamu kulturních památek Polska pod číslem 322/60 z 7. 3. 1960 [1] a je součástí Stezky dřevěné architektury v Slezském vojvodství.[2]

Historie

Kostel byl postaven ve vesnici Zębowice u Olesna (Opolské vojvodství), která už v roce 1447 se stala farností. Výstavba kostela je datována do roku 1493. Nejstarší dochovaný popis kostela je z roku 1679[3], kde je zmíněna volně stojící zvonice a výmalba vnitřku kostela. V roce 1777 byla k lodi kostela přistavěna nová věž, kterou postavil tesař Wojciech Kokot. V 18. století bylo obohaceno vnitřní vybavení a v roce 1878 byly Johannem Gaidou vytvořeny nové polychromie.

V období III. slezského povstání byl kostel prostřelen, dělostřelecký projektil proletěl ze strany kněžiště v blízkosti hlavního oltáře, prorazil balustrádu hudební kruchty, varhany a zůstal zaklíněn v příčném trámu (byl nalezen při demontáži kostela).

V roce 1911 byl vedle postaven nový zděný kostel a dřevěný kostel byl nabídnut k prodeji. V roce 1925 kostel zakoupilo město Gliwice a byl přemístěn na centrální hřbitov. rekonstrukční práce řídil Robert Josefek pod dohledem městského architekta Karla Schabika. Přenos polychromií ze stěn a stropů provedl Karol Platzek. Kostel byl znovu vysvěcen 12. září 1925 a za rok byl zpřístupněn. Kostel sloužil jako pomocná pohřební kaple a modlitebna. Bohužel kostel nebyl opravován a pozvolna chátral až na konci sedmdesátých let 20. století byl uzavřen.

V roce 1992 byl kostel rozebrán a jednotlivé části byly konzervovány. V roce 1997 byl přenesen na bývalý starokozielský hřbitov, kde byl restaurován. V roce 2000 byly restaurátorské práce ukončeny 15. srpna 2000 byl kostel Nanebevzetí Panny Marie vysvěcen gliwickým biskupem Janem Wieczorkem a stal se rektorálním kostelem. Od 1. července 2004 se stal farním kostelem nově zřízené farnosti Nanebevzetí Panny Marie v Gliwicích.[4]

Architektura

Jednolodní neorientovaná dřevěná stavba roubené konstrukce. Loď s kruchou je ukončena kněžištěm. Ke kněžišti byla přistavěna sakristie, na které se nachází oratoř. Loď kostela je vyšší než presbyterium. Dřevěná hranolová věž je sloupové konstrukce se zvonovým patrem, je přisazena k západnímu průčelí lodi. Věž má cibulovitou báň s lucernou, ve zvonovém patře se nachází zvon Maximilián z roku 1927. Střecha lodi a kněžiště je sedlová krytá šindelem. Sanktusník je tvořen lucernou s cibulovitou bání. Stěny lodi a věže jsou kryté šindelem.

Kolem kostela jsou náhrobky bývalého hřbitova, kaple sv. Hyacinta (sv. Jacek Odřivous), kříž se sochou Krista a socha Panny Marie.

Interiér

Oltáře a ambon byly přeneseny spolu s kostelem ze Zebowic. Barokní hlavní oltář z 18. století nese obraz Panny Marie Škapulířské se sochami sv. Pavla a sv. Petra. Klasicistní boční oltáře jsou z 19. století. Na evangelijní straně v bočním oltáři je obraz Svatá Brigita, na epištolní straně v bočním oltáři je obraz Svatá Anna učí Marii. Na kůru se nacházejí varhany z 18. století. Z 18. století jsou také dvě kropenky.

Galerie

  • Kruchta s varhany
    Kruchta s varhany
  • Hlavní oltář
    Hlavní oltář
  • Kropenka u hlavního vchodu
    Kropenka u hlavního vchodu
  • Kostel
    Kostel

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół Wniebowzięcia Najświętszej Maryi Panny w Gliwicach na polské Wikipedii.

  1. ↑ Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. [cit.2017-08-01]. Dostupné online Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. S. 53 (polsky)
  2. ↑ Drewniany kościół pw. Wniebowzięcia Najświętszej Marii Panny w Gliwicach. sad.slaskie.travel [online]. [cit. 2017-08-02]. Dostupné online. (polsky) 
  3. ↑ KUBIT, Bożena. Gliwice, ul. Kozielska, Kościół parafialny pw. Wniebowzięcia Najświętszej Maryi Panny, folder wydany z okazji X Gliwickich Dni Dziedzictwa Kulturowego, Gliwice 2012 (polsky)
  4. ↑ Parafia Wniebowzięcia Najświętszej Maryi Panny w Gliwicach. www.wnmp.gliwice.pl [online]. [cit. 2017-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-04. (polsky) 

Externí odkazy

Zdroj